Podcast: David Šupej – Každé druhé hlášení švarcsystému skončí kontrolou
David Šupej, odborník na pracovní právo se zaměřuje na švarcsystém a nelegální zaměstnávání. V rozhovoru se dozvíte, jak rozpoznat, kdy spolupráce s externisty překročí hranice legálnosti, jaké pokuty a komplikace mohou firmy čekat při kontrolách inspekce práce a jak se připravit na změny, které přinese rok 2026.
Kontroly inspekce práce rostou a spolu s nimi i výše pokut. V roce 2024 provedl státní úřad téměř 19 000 kontrol, přičemž pokuty za nelegální zaměstnávání dosáhly přes 340 milionů korun. To je o 80 milionů více než v předchozím roce. Tento trend nárůstu je jasným signálem, že firmy, které stále operují v šedé zóně, čelí čím dál vyššímu riziku.
Advokát a odborník na pracovní právo David Šupej v nové epizodě podcastu Právo v kostce přibližuje, kde firmy nejčastěji chybují.
Nelegální zaměstnávání a švarcsystém: Co to znamená pro firmy?
Firmy často využívají externisty na místo klasických zaměstnanců. Zatímco externí spolupráce může být výhodná, není vždy jasné, kde končí hranice mezi legálním a nelegálním zaměstnáváním.
„Ne každé hlášení švarcsystému skončí kontrolou, ale statistiky ukazují, že inspekce práce skutečně zamíří na každou druhou firmu, na kterou dostanou upozornění,“ říká David. „Pokud vám inspektor zaklepe na dveře, může to znamenat nejen pokuty, ale i komplikace s doplácením daní nebo při účasti ve veřejných zakázkách.“
Proč švarcsystém pořád existuje
Nelegální zaměstnávání, ať už jde o švarcsystém nebo jiné formy, stále přitahuje firmy, které se snaží ušetřit na odvodech a získat flexibilitu. Pro mnohé firmy je výhodné využívat externisty místo zaměstnanců. Na druhé straně jsou kontraktoři, kteří se nechtějí vázat klasickým pracovním poměrem, protože dávají přednost větší svobodě.
Typickými odvětvími, kde se švarcsystém vyskytuje nejčastěji, jsou IT a služby, kde je flexibilita práce na dálku a fakturace OSVČ běžnou praxí.
Kde končí šedá zóna a začíná problém
Jak poznat, kdy se firma dostává za hranice legální spolupráce? K tomu často dochází, když externista začne fakturovat pouze jedné firmě, neprovádí žádné jiné zakázky a používá firemní vybavení. Pokud externista pracuje de facto na plný úvazek, s pravidelnými hodinami strávenými v kanceláři, kdy se chová stejně jako zaměstnanec, firma riskuje, že přechází do rizikové zóny.
Věděli jste, že švarcsystém a bodyshopping nově kontroluje i finanční správa? Přečíst článek.
Co si z rozhovoru odnesete?
🟡 Kdy je spolupráce s OSVČ ještě „šedá zóna“ a kdy už jde o švarcsystém?
🟡 Na co se inspektor práce ptá kontraktorů a zaměstnanců při kontrolách?
🟡 Proč je problém, když externista začne být součástí „interního týmu“?
🟡 Jaké sankce hrozí firmám za nelegální zaměstnávání?
🟡 Co dělat, pokud vám někdo nabízí nelegální „pronájem lidí“ místo legální dodávky služeb?
🟡 Jaké právní změny čekají firmy v roce 2026?
Zajímá vás víc o bodyshoppingu? Mrkněte na webinář.
🎧 Celý rozhovor s Davidem Šupejem si poslechněte v podcastu Právo v kostce. Dozvíte se podrobnosti o švarcsystému, zastřeném agenturním zaměstnávání a praktické rady, jak se připravit.
Řešíte švarcsystém nebo potřebujete právní poradenství v oblasti pracovního práva? Kontaktujte nás, rádi vám pomůžeme. 💚