Jednotné měsíční hlášení zaměstnavatelů od roku 2026

Místo posílání několika formulářů různým úřadům bude nově stačit jedno hlášení. Změna, kterou přináší zákon o jednotném měsíčním hlášení zaměstnavatelů (JMHZ), má snížit administrativní zátěž a zvýšit přehlednost celého systému.

Méně pozitivní zprávou ale je, že nově budou vyžadovány i údaje, které dosud zaměstnavatelé nikam neposílali. Nahráním dat se tak zaměstnavatelé dostanou pod faktickou „online“ kontrolu státu, což si mnozí možná ještě plně neuvědomují. 

Co je JMHZ a kdy začne platit? 

Reforma se týká všech zaměstnavatelů. Od dubna 2026 se JMHZ spouští naplno. Přechodné období běží už od ledna 2026 a první hlášení za duben musí být odevzdáno do 20. května 2026. 

Jednotné hlášení zaměstnavatelů (JMHZ) je nový systém oznamování údajů o zaměstnancích státu – včetně těch, které se dosud nikam systematicky nehlásily. Půjde například o týdenní pracovní dobu, počet odpracovaných hodin, přesčasy, čerpání dovolené, překážky v práci na straně zaměstnance či zaměstnavatele, vyplacené příplatky atd. Zákon nahrazuje až 25 různých formulářů, které se dnes posílají napříč institucemi.  

Je již schválený a účinný bude od 1. ledna 2026. 

Konec výkazů a formulářů (ne všech), zvýšená míra dohledu státu 

Zjednodušení je znatelné – konec duplicit a sjednocení hlášení. Ale neznamená to, že stát vyřešil vše. Zdravotní pojišťovny zůstávají mimo systém, takže část agendy poběží dál po staru. Naopak se výrazně rozšiřuje objem údajů, které bude potřeba úřadům pravidelně hlásit. 

JMHZ nahradí až 25 různých hlášení úřadům.

📗 Přečtěte si další články z oblasti pracovního práva na našem blogu.

Co se bude podávat a komu? 

Stát chce sbírat data efektivně – a ve velkém. Namísto několika dokumentů se vše odešle najednou, elektronicky. Teoreticky to znamená méně zmatků, v praxi ale i u jednoho zaměstnance půjde o desítky údajů. Chyby nebo zpoždění navíc mohou znamenat pokuty. 

Hlášení se bude podávat měsíčně, elektronicky, vždy do 20. dne následujícího měsíce. Data poputují do integrovaného systému Ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV), jejich příjem a kontrolu zajistí Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ). 

Struktura JMHZ bude mít tři části: 

1. Souhrnná část – základní info o firmě + finanční údaje. 

1. Pojistná část – odvody na sociální a zdravotní pojištění. 

1. Individualizovaná část – informace o každém zaměstnanci zvlášť (nástup, odchod, neschopenka, rodičovská...). 

Detailní obsah upravuje příslušné nařízení vlády, doporučujeme zaměstnavatelům si zejména projití jeho přílohy. 

Evidence zaměstnavatelů a zaměstnanců: nový režim 

Spolu s hlášením se zavádí i některé nové evidence. Povinnosti se tedy rozšiřují o přihlašování zaměstnavatelů, účtárenských jednotek i zaměstnanců do systémů. Na vše jsou nastavené konkrétní lhůty. 

🟢 Evidence zaměstnavatelů (od 1. 1. 2026) 

• Povinná registrace každého zaměstnavatele – nejpozději 2 pracovní dny před nástupem prvního zaměstnance. 

• Přihlašují se i jednotlivé mzdové účtárny. 

• Změny v evidovaných údajích je třeba nahlásit do 8 dní. 

🟢 Evidence zaměstnanců (od 1. 7. 2026) 

• Každý zaměstnanec musí být přihlášen před nástupem do práce (již nyní platí povinnost hlásit nástup cizinců předem, jinak se jedná o tzv. nehlášenou práci). 

• Při ukončení nebo nenastoupení je nutné nahlásit změnu do 8 dní. 

• Totéž platí i pro změny údajů (např. při úrazu nebo nemoci z povolání). 

🎥 Trápí vás Švarcsystém? Ochraňte před ním svou firmu díky našemu praktickému webináři s reálnými materiály z kontrol.

Co když se to nestihne? Pak hrozí vysoké pokuty 

Zapomenout se v tomto případě nevyplácí. Zákon počítá s jasně nastavenými sankcemi, které mohou být vysoké i v případě jednoho zaměstnance, např.:  

• Nezapsání do evidence: pokuta až 100 000 Kč. 

• Pozdní nebo neúčinné hlášení JMHZ: pokuta až 5 000 Kč za každého (!) zaměstnance. 

Co udělat už teď? 

I když to zní jako hudba budoucnosti, přípravy by měly začít už dnes. Zkontrolujte si, jaká data dosud sbíráte o zaměstnancích a jaká to budou podle nové úpravy.  

Zaměřte se na kontrolu onboardingového procesu, včetně přípravy související dokumentace/registrace zaměstnance před nástupem do práce.  

Dále neuškodí ani prověrka povinně vedených evidencí (případně jejich stavu) podle zákoníku práce, protože s nahráním dat do systému odpadá možnost jakýchkoli dodatečných “papírových oprav” a jiných “kouzel”, kterými snad někteří zaměstnavatelé mohli dosud dohánět nedostatky a jiné mezery.