Komu patří zdrojový kód software a jak zajistit úplný převod práv, který chtějí investoři
Pavel Čech 9. 10. 2026
Investor poslal seznam podkladů pro due diligence. V části o duševním
vlastnictví stojí jednoduchý požadavek: doložte, že společnost vykonává
majetková práva ke všemu kódu ve svém produktu. Polovinu kódu přitom
psali zaměstnanci, čtvrtinu dva freelanceři bez smlouvy, kus dodala agentura
a jádro napsal zakladatel ještě předtím, než firmu založil. A poslední
rok k tomu celý tým používá AI.
Zdrojový kód software patří tomu, kdo k němu vykonává majetková autorská práva, ne tomu, kdo ho zaplatil. U zaměstnance je to ze zákona zaměstnavatel. U programátora na živnostenský list, který pracuje přímo pro vás, také vy, protože software vytvořený na objednávku se považuje za zaměstnanecké dílo. U agentury a u zakladatele rozhoduje smlouva. A kód vygenerovaný AI bez tvůrčího vkladu člověka autorským dílem není vůbec.
Investor přitom zpravidla nechce slyšet, že nějakou licenci máte. Chce co nejsilnější a doložitelná práva ke všemu podstatnému kódu, ideálně výkon majetkových práv, tedy to, čemu se v praxi říká úplný převod práv. Tam, kde výkon práv získat nejde, typicky u kódu zakladatele, musí obstát dostatečně široká, výhradní a převoditelná licence. A to všechno doložené u každého, kdo na produktu pracoval, bez mezer v řetězci. Jak taková prověrka probíhá, popisujeme na stránce due diligence.
V tomto článku projdeme, co je na software chráněné a proč investorům nestačí ani výhradní licence. Pak se podíváme na to, komu patří kód od zaměstnance, freelancera, agentury a zakladatele, a co musí obsahovat smlouva o úplném převodu práv. A na konci si řekneme, jak je to s kódem od AI, jak lidský vklad při vývoji s AI dokumentovat a jak mezery napravit zpětně.
Ve zkratce
- Majetková autorská práva ke kódu jsou nepřevoditelná, úplnému převodu se v českém právu nejvíc blíží výkon majetkových práv, tedy režim zaměstnaneckého díla nebo postoupení výkonu (§ 26 a § 58 autorského zákona).
- Software vytvořený autorem na objednávku se považuje za zaměstnanecké dílo a majetková práva k němu vykonává objednatel (§ 58 odst. 7 autorského zákona).
- Výhradní licence úplný převod není. Výkon práv zůstává autorovi, licenci lze zpravidla postoupit jen s jeho souhlasem a autor od ní může po výzvě odstoupit, pokud ji nabyvatel vůbec nevyužívá (§ 2364 a § 2378 občanského zákoníku).
- Výkon majetkových práv lze postoupit dál jen se svolením autora, proto investor kontroluje smlouvy se všemi, kdo na kódu pracovali (§ 58 odst. 1 autorského zákona).
- Kód vygenerovaný AI bez tvůrčího vkladu člověka není autorským dílem, a lidský vklad se proto vyplatí průběžně dokumentovat.
Software jako autorské dílo: co je chráněné a co ne
Počítačový program je chráněn jako autorské dílo, pokud je původní v tom smyslu, že je autorovým vlastním duševním výtvorem (§ 2 odst. 2 autorského zákona). Chráněn je bez ohledu na formu vyjádření, tedy zdrojový i strojový kód, a včetně přípravných koncepčních materiálů (§ 65).
Chráněné nejsou myšlenky a principy, na kterých program stojí. Algoritmus, architektura jako nápad nebo funkce, kterou program dělá, autorským právem chráněné nejsou. Konkurent smí napsat program, který dělá totéž, jen nesmí převzít váš kód.
Autorem může být jen fyzická osoba, která dílo vytvořila (§ 5). A majetkových práv se autor nemůže vzdát ani je převést (§ 26). Proto se v Česku autorské právo ke kódu „neprodává“, jak to znají zahraniční investoři z anglosaských smluv. Místo toho se pracuje s výkonem majetkových práv a s licencemi.
Proč investoři chtějí úplný převod práv, a ne licenci
V českém právu existuje pět stupňů, jak může firma ke kódu přijít. Liší se tím, jak pevně kód drží.
| Stupeň | Co firma má | Jak to vidí due diligence |
|---|---|---|
| Zaměstnanecké dílo, včetně software na objednávku | Vykonává majetková práva svým jménem a na svůj účet | Ideál, pokud je doložen u všech autorů |
| Postoupení výkonu majetkových práv | Totéž, ale odvozeně od jiného, kdo práva vykonával | Ideál, pokud je doložen celý řetězec svolení |
| Výhradní licence | Oprávnění užívat, autor nesmí licencovat dalším | Funkční, ale ne úplné, investor chce vědět proč |
| Nevýhradní licence | Oprávnění užívat, autor smí totéž licencovat komukoli | Červená vlajka u jádra produktu |
| Podlicence | Oprávnění odvozené od cizí licence | Jen u komponent třetích stran |
Výhradní licence vypadá jako maximum, ale není. Má pět slabin, které investor zná.
Výkon práv zůstává autorovi. Licence je jen oprávnění dílo užívat, autor zůstává tím, kdo práva vykonává.
Postoupení jen se souhlasem. Nabyvatel může licenci zpravidla postoupit třetí osobě jen s písemným souhlasem poskytovatele (§ 2364). Při převodu závodu nebo jeho samostatné části souhlas nutný není, ledaže si strany sjednaly opak (§ 2365). Při samostatném prodeji produktu nebo převodu licence do jiné firmy ve skupině je to ale překážka, proto je potřeba převoditelnost sjednat výslovně.
Podlicence jen pokud je sjednána (§ 2363). Bez toho nesmíte kód licencovat zákazníkům ani partnerům.
Odstoupení pro nevyužívání. Nevyužívá-li nabyvatel výhradní licenci vůbec, může autor od smlouvy odstoupit nebo licenci omezit (§ 2378). Musí nabyvatele zpravidla nejdřív vyzvat a právo může uplatnit nejdříve po dvou letech (§ 2379). Samotná skutečnost, že se produkt ještě neprodává, ale neznamená, že se licence nevyužívá. Rozhoduje, jestli nabyvatel skutečně vykonává některý ze sjednaných způsobů užití, třeba kód rozmnožuje a upravuje. Riziko proto hrozí hlavně u kódu, který leží ladem.
Doba a území. Pokud licence nemá výslovně stanovenou dobu a území, má se za to, že platí jen pro Česko a nejvýš rok, nevyplývá-li z účelu smlouvy jinak (§ 2376 odst. 3).
Proto firemní vzor, se kterým pracujeme, staví na kaskádě. Primárně režim zaměstnaneckého díla nebo postoupení výkonu majetkových práv, a teprve kdyby to z jakéhokoli důvodu neobstálo, výhradní licence, pak nevýhradní a nakonec podlicence. Smlouva tak vždy sáhne po nejsilnějším režimu, který je k dispozici.
Kaskáda ale nevytvoří víc práv, než poskytovatel sám má. Postoupit výkon majetkových práv může jen ten, kdo ho vykonává podle § 58 autorského zákona, tedy zaměstnavatel nebo objednatel software na objednávku, a jen se svolením autora. Kdo je sám autorem a pro nikoho kód netvořil, může poskytnout licenci. Záložní stupně kaskády jsou pojistka pro případ, že by primární režim neobstál, ne náhrada za chybějící oprávnění.
Připravíme vás na otázky investora k IP a AI
Prověříme, kdo vykonává práva ke kódu ve vašem produktu, najdeme mezery v řetězci a připravíme dodatky o převodu IP a pravidla pro práci s AI. Uděláme to tak, aby to obstálo v due diligence, a ne až po ní.
Komu patří zdrojový kód: zaměstnanec, freelancer, agentura, zakladatel a AI
| Kdo kód napsal | Kdo bez dalšího vykonává majetková práva | Co musí být ve smlouvě |
|---|---|---|
| Zaměstnanec v rámci pracovních povinností | Zaměstnavatel (§ 58 odst. 1 AZ) | Svolení k dalšímu postoupení výkonu, vymezení, co patří k pracovním povinnostem |
| Programátor na živnostenský list pracující přímo pro vás | Vy jako objednatel (§ 58 odst. 7 AZ) | Jasný předmět objednávky, svolení k dalšímu postoupení, záruky originality a open source |
| Agentura nebo dodavatel, který je firmou | Agentura ke kódu svých zaměstnanců a programátorů na objednávku, k ostatnímu jen podle licencí, které má | Postoupení výkonu majetkových práv na vás tam, kde ho agentura má, licence k ostatnímu a doložený řetězec práv a svolení |
| Jednatel v rámci výkonu funkce | Společnost (§ 58 odst. 10 AZ) | Svolení k dalšímu postoupení výkonu, vymezení, co patří k pracovním povinnostem |
| AI bez tvůrčího vkladu člověka | Nikdo, nejde o autorské dílo | Podmínky nástroje, pravidla pro používání AI, dokumentace lidského vkladu |
Podrobně o kódu od zaměstnanců, programátorů na objednávku a agentur a o tom, co z toho vychází ze zákona a co je potřeba mít ve smlouvách, píšeme v článku Zaměstnanecké dílo a software.
Zaměstnanec. Zaměstnavatel vykonává majetková práva k dílu, které zaměstnanec vytvořil ke splnění svých pracovních povinností (§ 58 odst. 1). Kód, který si programátor večer píše na vlastním projektu, sem nepatří. Háček je ve třetí větě téhož odstavce. Zaměstnavatel může výkon práv postoupit třetí osobě jen se svolením autora, ledaže jde o převod obchodního závodu. Pracovní smlouva, kterou investor uvidí, by proto měla toto svolení obsahovat.
Freelancer. Tady je česká úprava pro objednatele nečekaně příznivá. Počítačové programy a databáze se považují za zaměstnanecká díla i tehdy, byly-li autorem vytvořeny na objednávku, a objednatel se pak považuje za zaměstnavatele (§ 58 odst. 7). Obecné pravidlo pro díla na objednávku, podle kterého by objednatel měl jen licenci k účelu smlouvy (§ 61), se na software nepoužije. Neznamená to ale, že smlouvu nepotřebujete. Bez ní nedoložíte, co přesně bylo objednáno, chybí svolení k dalšímu postoupení a chybí záruky. A freelancer, který do vašeho produktu vložil svou knihovnu napsanou dřív, vám ji tímto režimem nedal.
Jak s freelancerem nebo konzultantem nastavit celou spolupráci, rozebíráme v článku Konzultační smlouva.
Agentura. Agentura vykonává majetková práva ke kódu, který psali její zaměstnanci nebo programátoři na objednávku. K ostatním částem, například ke kódu subdodavatelských firem nebo k převzatým komponentám, má jen takové licence, jaké si zajistila. Vy máte jen to, co vám dá smlouva. Smlouva proto musí obsahovat postoupení výkonu majetkových práv na vás tam, kde ho agentura má, licenci k ostatnímu a závazek agentury, že si práva i svolení k dalšímu postoupení zajistila od všech svých lidí. Co dalšího ve smlouvě s agenturou hlídat, rozebíráme v článku Smlouva o vývoji software.
Jak má vypadat smlouva, kterou práva od vývojáře, grafika nebo agentury opravdu získáte, rozebíráme v článku Licenční smlouva.
Zakladatel. Kód, který zakladatel napsal předtím, než firma vznikla, patří jemu, ne firmě. V due diligence je to jedna z nejčastějších mezer. Postoupit výkon majetkových práv zakladatel nemůže, protože ho podle § 58 nevykonává, je prostě autorem.
V praxi se to řeší několika způsoby. Často se uvádí, že kód vznikl až po založení firmy na základě smlouvy se společností, a ta smlouva se podepíše dodatečně. Tady pozor. Zpětně datovaná smlouva, která neodpovídá skutečnosti, se při due diligence snadno ukáže a pak je to horší problém než samotná mezera. Čistší je podepsat smlouvu s aktuálním datem a výslovně do ní zahrnout i kód, který vznikl dříve.
Pokud zakladatel kód opravdu vyvinul sám a práva k němu vykonává on, může je do firmy vložit, buď příplatkem mimo základní kapitál, což může mít daňové výhody, nebo vkladem do základního kapitálu. Anebo je firmě poskytne klasickou licenční smlouvou, tedy výhradní licencí bez omezení, s právem licenci postoupit a udělovat podlicence. Pozor ale na bezúplatné plnění. Když zakladatel poskytne licenci zdarma, může to být pro firmu zdanitelný příjem, takže formu a cenu je dobré předem probrat s daňovým poradcem. A ideálně to celé vyřešit dřív, než se na to někdo zeptá.
Co musí obsahovat smlouva o úplném převodu práv ke kódu
Ze smluv, které připravujeme pro firmy před investicí, se jako nezbytné ukazuje deset prvků. Když některý chybí, investor se na něj zeptá.
Kaskáda režimů. Postoupení výkonu majetkových práv jako hlavní režim a výhradní licence, nevýhradní licence a podlicence jako záložní stupně. Hlavní režim musí odpovídat tomu, jaká práva poskytovatel sám má.
Doba a rozsah. Na dobu trvání majetkových práv, bez územního, množstevního nebo jiného omezení a pro všechny způsoby užití. Doba trvání majetkových práv je lepší než doba neurčitá, kterou lze vypovědět.
Souhlasy autora s úpravami a zveřejněním. Osobnostních práv se autor nemůže vzdát ani je převést (§ 11 odst. 4). Proto se sjednávají jeho konkrétní souhlasy s úpravami, zpracováním, dokončením a spojováním s jinými díly, s tím, že jeho jméno nemusí být uvedeno a že firma smí výstup zveřejňovat pod svým jménem nebo ho registrovat jako ochrannou známku. U zaměstnaneckého díla část těchto souhlasů předpokládá přímo zákon (§ 58 odst. 4 a 5 autorského zákona).
Databáze. Práva pořizovatele databáze náležejí firmě, případně se na ni postupují.
Postupitelnost a podlicence bez omezení. Firma smí nabytá práva postoupit a udělovat licence a podlicence komukoli, kdo může licencovat dál. Smlouva má řešit i riziko odstoupení pro nevyužívání licence, typicky vzdáním se tohoto práva. Jestli takové vzdání obstojí, ale zákon výslovně neřeší, a i proto je bezpečnější stavět tam, kde to jde, na výkonu majetkových práv.
Odměna. Pevná a zahrnutá v ceně. U licence se autor práva na dodatečnou odměnu při zjevném nepoměru platně vzdát nemůže (§ 2374 odst. 2). U software v režimu zaměstnaneckého díla se ale dodatečná odměna nepoužije, není-li sjednáno jinak (§ 58 odst. 6 autorského zákona). I to je důvod, proč stavět na režimu zaměstnaneckého díla a ne na licenci. Pozor také na vyčíslení licence procentem z ceny, které hodnotu licence osamostatňuje.
Záruka výkonu práv. Dodavatel prohlašuje, že firma práva skutečně získá, a pokud ne, nahradí veškerou škodu včetně ušlého zisku.
Záruka originality a open source. Dodavatel kód vytvořil sám, bez podílu třetích osob, a nepoužil žádnou open source komponentu, jejíž licence by nutila zveřejnit zdrojový kód produktu.
Okamžik přechodu práv s pojistkami. Pokud práva přecházejí až po akceptaci a zaplacení, stačí zaplacení nesporné části faktury, dodavatel nesmí výstupy sám užít už od jejich vytvoření a při předčasném ukončení přecházejí práva k rozpracovaným výstupům jejich předáním.
Další součinnost. Dodavatel na žádost podepíše další listiny potřebné k doložení řetězce práv, přičemž smlouva platí i bez nich.
Kód vygenerovaný AI: kdo je autor, když autor není
Autorem může být jen fyzická osoba a dílem jen výsledek její tvůrčí činnosti. Výstup, který vygeneroval nástroj umělé inteligence bez tvůrčího vkladu člověka, proto autorským dílem není. Potvrdil to i Městský soud v Praze v prvním českém rozhodnutí k této otázce (sp. zn. 10 C 13/2023), který odmítl chránit obrázek vytvořený AI na základě zadání uživatele. Šlo o obrázek, ne o software, pro kód je to ale silný podpůrný argument. Stejně se k věci staví americký Copyright Office ve zprávě o autorskoprávní ochraně výstupů AI z ledna 2025. Samotné zadání podle ní nestačí, chráněn může být lidský tvůrčí výběr, uspořádání a úpravy.
Pro software z toho plyne praktický závěr. Kód, který člověk navrhl, napsal nebo tvůrčím způsobem upravil s pomocí AI, chráněný být může. Kód, který AI vygenerovala a člověk ho jen přijal, chráněný být nemusí. A hranice mezi tím vede uvnitř jednoho repozitáře, často uvnitř jednoho souboru.
Co to znamená pro firmu a pro investora.
Autorské právo samo nestačí. Pokud výstup není autorským dílem, autorské právo jeho převzetí konkurentem nebrání.
Ochrana se dá doplnit jinak. Kód, který držíte v tajnosti a chráníte odpovídajícími opatřeními, může být obchodním tajemstvím (§ 504 občanského zákoníku). Smlouvy se zaměstnanci a dodavateli pak chrání výstupy i tam, kde autorské právo nedopadá.
Podmínky nástroje rozdělují rizika. Co smíte s výstupem dělat, jestli se vaše vstupy používají k tréninku a jestli poskytovatel nese riziko nároků třetích osob, upravují obchodní podmínky poskytovatele AI. Práva třetích osob ale samy nevylučují. Firemní a podnikové licence bývají v tomhle výrazně příznivější než osobní účty vývojářů.
Podrobně se kódem od AI, jeho ochranou a dokládáním lidského vkladu zabýváme v článku Je kód vygenerovaný AI chráněn autorským právem.
Jak dokumentovat lidský vklad při vývoji software s AI
V due diligence se dnes na AI ptá skoro každý investor. Neptá se, jestli ji používáte, ale jak, a jestli to umíte doložit. Dokumentace z kódu od AI autorské dílo neudělá. Umožní ale ukázat, kde je lidský tvůrčí vklad, a tedy co je chráněné, a doložit, že jste s AI pracovali řízeně. Postup, který doporučujeme firmám, které se na investici připravují:
- Pravidla pro používání AI ve vývoji. Které nástroje se smí používat, s jakou licencí a nastavením, například bez použití vašeho kódu k tréninku, a pro jaké části kódu se AI nepoužívá vůbec. Pravidla mají být písemná a tým s nimi má být prokazatelně seznámen. Na to slouží AI policy.
- Firemní účty místo osobních. Vývojáři pracují s nástroji pod firemní licencí, ne přes vlastní účty, jejichž podmínky firma nezná a nemá pod kontrolou.
- Lidský návrh před generováním. Architektura, rozhraní, datový model a klíčová rozhodnutí se zapisují do návrhové dokumentace, například formou záznamů o architektonických rozhodnutích. Je to nejsilnější doklad, že tvůrčí rozhodnutí dělal člověk.
- Označení v historii verzí. Commity a pull requesty, u kterých byla podstatná část kódu vygenerována, se označí, například jednotným doplňkem ve zprávě commitu s uvedením nástroje. Popis pull requestu má říct, co člověk navrhl, co vybral a co upravil.
- Lidská revize jako záznam, ne formalita. Code review s konkrétními připomínkami a úpravami se ukládá v systému pro správu kódu. Úpravy vygenerovaného kódu jsou přesně ten lidský vklad, o který se ochrana opírá.
- Zadání a konverzace u podstatných částí. U klíčových modulů se vyplatí uchovat zadání a průběh práce s nástrojem. Samo zadání ochranu nezaloží, ale spolu s výběrem a úpravami dokresluje tvůrčí proces.
- Kontrola licencí třetích stran. AI umí do kódu přinést úryvek z open source projektu i s jeho licencí. Zapněte v nástroji filtr na shodu s veřejným kódem, pokud ho má, a pravidelně pouštějte automatickou kontrolu licencí komponent.
- Smlouvy s vývojáři a dodavateli. Povinnost dodržovat firemní pravidla pro AI, oznámit použití AI u dodaných výstupů, záruka, že výstupy AI byly použity v souladu s podmínkami nástroje, a postoupení práv ke všemu, k čemu práva vzniknou.
Připravíme vám AI policy
Interní pravidla pro práci s AI připravujeme pro technologické firmy a vývojářské týmy. Nastavíme, které nástroje a s jakým nastavením se smí používat, jak se dokumentuje lidský vklad a jak se hlídají podmínky nástrojů a open source, aby to obstálo v due diligence. Podrobnosti najdete na stránce AI policy.
Napište nám přes kontaktní formulář. Ozveme se a domluvíme, z čeho vyjdeme.
Open source v produktu: co může nakazit váš kód
Open source je v každém produktu a je to v pořádku. Problém nastává u licencí s takzvaným copyleftem, typicky GPL a AGPL. Ty mohou za určitých podmínek vyžadovat, aby se pod stejnou licencí zpřístupnil i zdrojový kód odvozeného díla. Rozsah záleží na konkrétní licenci, na tom, jak je komponenta s vaším kódem propojená, a na tom, jestli software distribuujete. U AGPL to může platit i pro software poskytovaný jako služba přes síť. Jak jednotlivé licence fungují a kdy vzniká povinnost zveřejnit zdrojový kód, rozebíráme v článku Open source licence ve firmě: MIT, Apache 2.0, GNU GPL a AGPL.
Pro investora je to jedna z prvních otázek. Chce vidět seznam komponent a jejich licencí, ideálně z automatické kontroly, a vědět, jestli se v jádru produktu nevyskytuje copyleft, který by ohrožoval obchodní model. Nejde o to, open source nepoužívat. Jde o to vědět, co v produktu je, a mít to v dokumentaci.
Jak zjistit, komu patří kód ve vašem produktu: audit v pěti krocích
- Sepište všechny autory. Zaměstnance, bývalé zaměstnance, freelancery, agentury, zakladatele a stážisty, kteří na produktu kdy pracovali, a období, kdy to bylo.
- Ke každému dohledejte smlouvu. Pracovní smlouvu, smlouvu o spolupráci, smlouvu o dílo nebo objednávku a podívejte se, co říká o právech a jestli obsahuje svolení k dalšímu postoupení.
- Porovnejte to s repozitářem. Historie verzí ukáže, kdo co napsal. Mezera je každý autor podstatné části kódu, ke kterému nemáte smlouvu.
- Projděte komponenty třetích stran. Seznam knihoven a jejich licencí, včetně copyleftu.
- Zmapujte AI. Které nástroje se používaly, pod jakou licencí, od kdy a jestli existují pravidla a dokumentace.
Podobný audit děláme jako službu IP Scan. Výsledkem je seznam mezer seřazený podle toho, jak vážné jsou pro investora.
Jak to napravit zpětně, když smlouva chybí
Zpětná náprava je běžná a investoři ji akceptují, pokud je provedená dřív, než se na ni zeptají.
Dodatek o převodu IP. S autorem, který na kódu pracoval bez dostatečné smlouvy, se uzavře dodatek, který výslovně pokrývá i výstupy vytvořené v minulosti, se všemi prvky popsanými výše. Ideálně za symbolickou nebo už zaplacenou odměnu s odůvodněním.
Zakladatel. Licenční smlouva, kterou zakladatel poskytne společnosti výhradní licenci bez omezení ke kódu, který vznikl před jejím založením, případně vklad takové licence.
Nedostupný autor. Pokud se bývalý spolupracovník nedá zastihnout nebo spolupracovat nechce, je potřeba posoudit, jak velkou část kódu napsal a jestli je ještě v produktu. Někdy je nejčistším řešením tu část přepsat.
Agentura. Potvrzení o postoupení výkonu práv tam, kde ho agentura má, licence k ostatnímu a prohlášení, že agentura má práva a svolení od svých lidí.
Nejčastější chyby, kvůli kterým IP neprojde due diligence
Z prověrek, které děláme, se opakují čtyři. Freelancer pracoval roky jen na fakturu bez smlouvy a nikdo neví, co přesně bylo objednáno. Smlouva s agenturou obsahuje jen nevýhradní licenci, nebo licenci bez stanovené doby. Zakladatel nikdy neposkytl společnosti licenci ke kódu, který napsal před založením firmy. A tým používá AI přes osobní účty bez pravidel a bez dokumentace, takže nikdo neumí říct, co v produktu je.
Jak prodej software probíhá jako celek, od volby mezi prodejem obchodního závodu, asset dealem a share dealem po záruky kupujícímu, rozebíráme v článku Prodej software a zdrojového kódu.
Připravíme převod IP, který obstojí v due diligence
Převody práv ke kódu připravujeme pro startupy a technologické firmy před investicí i pro firmy, které kód kupují nebo prodávají. Prověříme smlouvy se všemi autory, navrhneme dodatky o převodu IP podle kaskády, která obstojí u investora, a nastavíme pravidla pro práci s AI. Smlouvy s freelancery a kontraktory řešíme i v rámci služby smlouvy s kontraktory.
Pokud vás čeká investice nebo prodej firmy, podívejte se na due diligence a IP Scan, nebo nám rovnou napište přes kontaktní formulář níže. Cenu řekneme, až uvidíme, kolik autorů a smluv je ve hře.
Často kladené dotazy
-
Komu patří kód, který napsal zaměstnanec?
Majetková práva k němu vykonává zaměstnavatel, pokud zaměstnanec kód vytvořil ke splnění svých pracovních povinností (§ 58 odst. 1 autorského zákona). Zaměstnavatel ale může výkon práv postoupit třetí osobě jen se svolením autora, proto by pracovní smlouva měla takové svolení obsahovat.
-
Komu patří kód od externího programátora na IČO?
Objednateli. Počítačový program vytvořený autorem na objednávku se považuje za zaměstnanecké dílo a objednatel se považuje za zaměstnavatele (§ 58 odst. 7 autorského zákona). Smlouva je přesto potřeba, aby bylo jasné, co bylo objednáno, a aby obsahovala svolení k dalšímu postoupení a záruky originality.
-
Stačí faktura, nebo musí být s programátorem smlouva?
Režim software na objednávku podle § 58 odst. 7 autorského zákona písemnou smlouvu nevyžaduje. Faktura ale nedokazuje, co přesně bylo objednáno, neobsahuje svolení k dalšímu postoupení práv ani záruky a výhradní licence jako záložní režim vyžaduje písemnou formu (§ 2358 občanského zákoníku). V due diligence proto faktura nestačí.
-
Lze autorská práva ke zdrojovému kódu převést?
Ne přímo. Majetková autorská práva jsou nepřevoditelná (§ 26 autorského zákona). Úplnému převodu se nejvíc blíží výkon majetkových práv, tedy režim zaměstnaneckého díla nebo postoupení výkonu se svolením autora. Slabší variantou je licence, výhradní nebo nevýhradní.
-
Proč investorovi nestačí výhradní licence ke kódu?
Protože výkon práv zůstává autorovi. Licenci lze zpravidla postoupit jen s písemným souhlasem poskytovatele (§ 2364 občanského zákoníku, výjimkou je převod závodu podle § 2365), podlicence jen pokud je sjednána, a autor může od výhradní licence po výzvě odstoupit, pokud ji nabyvatel vůbec nevyužívá (§ 2378). Bez výslovně sjednané doby a území navíc licence platí jen pro Česko a nejvýš rok, nevyplývá-li z účelu jinak.
-
Jak získat práva ke kódu, který zakladatel napsal před založením firmy?
Licenční smlouvou. Zakladatel je autorem a výkon majetkových práv podle § 58 autorského zákona nevykonává, takže ho nemůže postoupit. Společnosti poskytne výhradní licenci bez územního, časového a jiného omezení, s právem licenci postoupit a udělovat podlicence, případně takovou licenci vloží do základního kapitálu jako nepeněžitý vklad.
-
Komu patří kód vygenerovaný AI?
Kód vygenerovaný AI bez tvůrčího vkladu člověka není autorským dílem, protože autorem může být jen fyzická osoba (§ 5 autorského zákona). Chráněný může být kód, který člověk tvůrčím způsobem navrhl, vybral nebo upravil. Co smíte s výstupem dělat, určují také podmínky poskytovatele nástroje.
-
Jak dokumentovat lidský vklad při vývoji software s AI?
Mějte písemná pravidla pro používání AI a firemní licence nástrojů, zapisujte architektonická rozhodnutí před generováním kódu, označujte commity s podstatným podílem AI, ukládejte code review a úpravy a u klíčových modulů i zadání. Doplňte to automatickou kontrolou licencí open source a smluvními povinnostmi vývojářů.
Navazující témata řešíme v článcích o vydání zdrojového kódu při ukončení spolupráce, o smlouvě o vývoji software a o tom, komu patří kód a grafika od AI.