Lex COVID justice a jeho dopad na fungování právnických osob

Roman Tomek 03.04.2020

Vláda dne 31. 3. 2020 schválila návrh zákona[1], který má zmírnit dopady epidemie koronaviru na osoby účastnící se soudních řízení, právnické osoby a oblast insolvencí. Někdy se také nazývá jako Lex COVID pro oblast justice, insolvencí a exekucí. O návrhu bude rozhodováno ve stavu legislativní nouze. Parlament jej tedy projedná ve zrychleném legislativním procesu. Stále se jedná pouze o návrh zákona a nelze vyloučit, že v průběhu legislativního procesu dojde ke změnám.  Pokud ovšem bude zákon v navrhovaném znění schválen, bude možné počítat s dočasnými úlevami. O jaké úlevy půjde? To se dočtete v tomto článku.

Rozhodování orgánů na dálku

 

Lex COVID řeší mnoho oblastí. Jednou z nich je ztížená možnost (či faktická nemožnost) právnických osob pořádat zasedání svých orgánů, která nastala v důsledku omezení volného pohybu a zákazu shromažďování. Při déletrvajících mimořádných opatřeních by zavedená omezení mohla u některých právnických osob vést až k paralýze jejich fungování či rozhodovací činnosti. Existují záležitosti, jejichž řešení je možné odložit na dobu po zvládnutí epidemie. Některá rozhodnutí právnických osob (zvlášť když je potřeba efektivní krizové řízení a rozhodování) však na později odložit nejde. 

Většina společností tak v následujících měsících bude minimálně čelit povinnosti projednat svou účetní závěrku valnou hromadou. Některým funkcionářům pak může také například skončit funkční období ve voleném orgánu právnické osoby. Tyto subjekty by tak mohly po delší dobu zůstat bez akceschopného statutárního či dozorčího orgánu. 

Ačkoli Občanský zákoník i Zákon o obchodních korporacích upravují možnost rozhodování orgánů právnické osoby pomocí technických prostředků nebo korespondenčně (tzv. rozhodování per rollam), lze tento způsob využít pouze v případě, kdy to připouští zakladatelské právní jednání této právnické osoby (s výjimkou valných hromad společností s ručením omezeným, kde postačuje, pokud to společenská smlouva výslovně nevylučuje).

Předložený návrh zákona tak připouští rozhodování orgánů právnických osob pomocí technických prostředků nebo per rollam po dobu trvání mimořádných opatření. A to i v případě, kdy to zakladatelské právní jednání nepřipouští. Rozhodování per rollam by mělo být umožněno i družstvům, v nichž působnost členské schůze plní shromáždění delegátů. 

Když rozhodování na dálku nepůjde

 

V některých případech však nebude možno využít ani těchto způsobů rozhodování, neboť by toto řešení nebylo efektivní (například právě u velkých družstev, kde rozhoduje členská schůze). Z tohoto důvodu je navrhováno automatické prodloužení funkčního období členů volených orgánů, které by jinak uplynulo v době trvání mimořádného opatření nebo do 1 měsíce od jeho skončení. Prodloužení by dle návrhu bylo a to do uplynutí 3 měsíců ode dne následujícího po dni skončení mimořádných opatření. Vyloučit tento účinek může samotný člen orgánu, kterému končí funkční období, a to doručením svého nesouhlasu před uplynutím funkčního období právnické osobě, jejíhož orgánu je členem.

V případě, kdy neklesne počet volených orgánů právnické osoby pod polovinu, bude po dobu trvání mimořádných opatření možné využít i tzv. kooptace. Tento způsob bude možno využít i v případech, kdy to zakladatelské právní jednání nepřipouští.  Kooptací se rozumí situace, kdy samotný orgán právnické osoby (pokud jeho počet členů neklesl pod polovinu) může zvolit své náhradní členy, a to až do příštího zasedání orgánu, který je oprávněn k jejich volbě.

Pokud tak například v období mimořádných opatření dojde k ukončení funkčního období jednoho z členů tříčlenného představenstva akciové společnosti, mohou zbývající dva členové zvolit za tohoto člena náhradu. Náhradní člen je oprávněn vykonávat svou funkci až do chvíle, než se sejde valná hromada společnosti (případně dozorčí rada, pokud jí stanovy pravomoc volit členy představenstva přiznávají). Ta jeho volbu buďto potvrdí, nebo místo něj zvolí jinou osobu. Pokud zakladatelské právní jednání neurčuje jinak, je k přijetí rozhodnutí o kooptaci nutný souhlas všech stávajících členů orgánu. 

Účetní závěrky

 

Zákon o obchodních korporacích ukládá kapitálovým společnostem a družstvům projednat účetní závěrku valnou hromadou (členskou schůzí) do 6 měsíců od skončení účetního období. Vzhledem k tomu, že u velké většiny společností se fiskální rok kryje s rokem kalendářním, musela by většina společností valnou hromadu v letošním roce uskutečnit do 30. června. Zatím se neví, zda budou orgány právnických osob schopny splnit své zákonné povinnosti kvůli současným opatřením. 

Návrh zákona proto počítá s prodloužením této lhůty. Lhůta k projednání účetní závěrky neuplyne dříve než 3 měsíce po skončení mimořádných opatření, nejpozději však 31. 12. 2020. Pokud by se tak na Vaši společnost aktuálně vztahovala povinnost projednat účetní závěrku valnou hromadou do 30. 6. 2020, přičemž mimořádná opatření by skončila například až 31.5., pak se Vám termín pro projednání závěrky posouvá o tři kalendářní měsíce po skončení mimořádných opatření do 31.8. 2020. 

Závěrem

 

Co návrh zákona nijak neřeší, je forma, kterou má být rozhodnutí orgánu přijato. Pokud tedy zákon v konkrétním případě požaduje jednání orgánu ve formě veřejné listiny, stále platí, že v takovém případě bude nutné pořídit z jednání orgánu notářský zápis. To platí například pro veškeré změny stanov či společenských smluv. Dle vyjádření notářské komory uveřejněné na webových stránkách[2] se zákaz poskytování služeb v provozovnách nevztahuje na služby notářů. Notářské kanceláře jsou tedy oprávněny poskytovat své služby i nadále, je zde však doporučení k přijetí opatření zamezujících šíření viru.

Každá notářská kancelář si určuje individuálně, jaká opatření a omezení přijme. Může se proto stát, že notář omezí své obvyklé úřední hodiny nebo Vám neumožní konání akcí, které vyžadují přítomnost většího počtu osob.  V případě potřeby tedy doporučujeme ověřit podmínky poskytování služeb u konkrétního notáře.


[1] Návrh zákona o některých opatřeních ke zmírnění dopadů epidemie koronaviru SARS CoV-2 na osoby účastnící se soudního řízení, poškozené, oběti trestných činů a právnické osoby a o změně insolvenčního zákona a exekučního řádu, plné znění návrhu zákona dostupné zde

[2] https://www.nkcr.cz/aktuality/detail/37_779-aktualni-informace-k-provozu-notarskych-kancelari-v-souvislosti-s-vyhlasenim-nouzoveho-stavu-kvuli-sireni-koronaviru