← Zpět na blog

NDA smlouva: co je NDA a co v dohodě o mlčenlivosti hlídat

Pavel Čech 19. 10. 2026

NDA smlouva: dohoda o mlčenlivosti pod lupou, zvýrazněná smluvní pokuta

Před první schůzkou s velkým zákazníkem vám přijde e-mail: „Než se potkáme, podepište prosím naše standardní NDA.“ V příloze je šest stran v angličtině. Vypadá to jako formalita, na kterou nikdo nemá čas, a schůzka je zítra. Tak ji podepíšete.

Ve většině případů se nic nestane. Jenže v NDA, které nám klienti posílají ke kontrole, se opakovaně objevují věci, které s mlčenlivostí nemají nic společného: zákaz konkurence, převod práv k tomu, co při spolupráci vytvoříte, nebo smluvní pokuta za každé jednotlivé porušení bez jakéhokoli stropu. A naopak, když NDA posíláte vy, často nechrání to, co chránit potřebujete.

NDA (non-disclosure agreement), česky dohoda nebo smlouva o mlčenlivosti, je smlouva, kterou se jedna nebo obě strany zavazují nesdělit a nezneužít důvěrné informace, které od druhé strany dostanou. Mezi pojmy „dohoda o mlčenlivosti“, „smlouva o mlčenlivosti“ a „NDA smlouva“ není právní rozdíl, jde o tutéž smlouvu. NDA vám připravíme nebo zkontrolujeme česky i anglicky.

V tomto článku projdeme, kdy NDA potřebujete a co vás chrání, když ji nemáte. Pak se podíváme na šest míst, kde se NDA nejčastěji láme: kdo je vázán, co jsou důvěrné informace, k čemu se smějí použít, smluvní pokuta, doba trvání a závazky, které do NDA nepatří. A na konci si řekneme, co dělat, když druhá strana NDA poruší.

Ve zkratce

  • NDA je smlouva o mlčenlivosti. Zavazuje stranu, která důvěrné informace dostane, aby je nesdělila dál a použila je jen k ujednanému účelu.
  • Bez NDA vás chrání hlavně obecná povinnost nezneužít důvěrné údaje získané při jednání o smlouvě (§ 1730 občanského zákoníku) a ochrana obchodního tajemství, která má přísné podmínky. NDA ochranu zpřesňuje a dává jí smluvní sankci.
  • O tom, jestli NDA váže jen druhou stranu, nebo i vás, rozhoduje definice rolí, ne nadpis. Věta „příjemce se zavazuje…“ váže obě strany, pokud je příjemcem každý, kdo informace dostane.
  • Je-li ve smlouvě smluvní pokuta a smlouva mlčí o škodě, nemáte právo na náhradu škody z téhož porušení, ať pokutu dlužník zaplatil, nebo ne (§ 2050 občanského zákoníku). Kdo chce víc než pokutu, musí to mít výslovně napsané.
  • Zákaz konkurence, zákaz přetahování zaměstnanců nebo převod práv k výsledkům spolupráce s mlčenlivostí nesouvisí, a v NDA přesto bývají schované v závěrečných ustanoveních. Posuzujeme je vždy zvlášť.

Co je NDA a kdy ji potřebujete

NDA se uzavírá tam, kde si strany před spoluprací nebo během ní ukazují informace, které nechtějí pustit ven. Typicky jednání se zákazníkem o zakázce, poptávka u dodavatele software, prezentace investorovi, jednání o prodeji firmy, sdílení dat s partnerem nebo spolupráce s externím vývojářem.

Bez NDA nejste bez ochrany. Kdo při jednání o smlouvě získá o druhé straně důvěrný údaj, musí dbát, aby nebyl zneužit ani prozrazen, a když se tím obohatí, musí to vydat (§ 1730 občanského zákoníku). Chráněné je i obchodní tajemství (§ 504 a § 2985). Podle okolností přichází v úvahu i ochrana proti nekalé soutěži. Má to ale dva háčky. Obchodní tajemství musí splnit všechny zákonné znaky, včetně toho, že ho jeho vlastník sám aktivně utajuje. A bez ujednání nemůžete požadovat smluvní pokutu. Můžete se domáhat ukončení neoprávněného nakládání s informacemi, náhrady škody nebo vydání bezdůvodného obohacení, jenže prokázat výši škody bývá u vyzrazených informací velmi obtížné.

NDA proto dělá tři věci. Říká přesně, které informace jsou důvěrné, k čemu se smějí použít a co se stane, když je někdo vyzradí. Smluvní pokutu můžete požadovat bez ohledu na to, jestli vám vznikla škoda (§ 2048).

Potřebujete NDA, nebo vám ji poslala druhá strana?

Připravíme NDA na míru vaší situaci, jednostrannou nebo vzájemnou, česky i anglicky. Když vám ji poslal zákazník, banka nebo investor, zkontrolujeme ji a navrhneme úpravy vhodné k jednání s protistranou. Dodáme ji do 5 dnů od schválení nabídky a dodání podkladů. Cenu vám řekneme na vyžádání.

Napište nám přes kontaktní formulář. Ozveme se a NDA si od vás vyžádáme.

Jednostranná, nebo vzájemná NDA: rozhoduje, kdo informace dává

Jednostranná NDA váže jen stranu, která informace dostává. Vzájemná váže obě. Kterou chcete, záleží na tom, kdo bude ve skutečnosti víc sdělovat. Zákazník, který dodavateli popisuje svůj produkt, plány a data, chce široké a dlouhé závazky s pokutou. Dodavatel, který zadání hlavně poslouchá, chce úzký závazek, který dokáže dodržet.

Tady je první past. NDA často nepojmenuje strany jménem, ale rolemi: „sdělující strana“ a „příjemce“ (Disclosing Party a Receiving Party). Pokud je příjemce definován jako ten, kdo informace přijímá, pak věta „Příjemce se zavazuje zachovávat mlčenlivost“ váže obě strany, protože každá je příjemcem informací té druhé. Smlouva, která na první pohled vypadá jednostranně, je pak vzájemná. A naopak. Text může vypadat vzájemně, ale smluvní pokuta, výjimky nebo doba trvání dopadají jen na jednu stranu.

Při kontrole NDA proto vždy začínáme definicemi rolí a teprve pak čteme závazky. Pokud má být NDA jednostranná, hlídáme i preambuli. Formulace „strany si budou navzájem předávat informace“ protiřečí jednostrannému nastavení zbytku a druhá strana z ní může dovozovat, že má být chráněna také.

Co jsou důvěrné informace: definice rozhoduje o všem

Definice důvěrných informací bývá hned na začátku a rozhoduje o tom, co NDA vůbec chrání. Sledujeme čtyři věci.

Forma. Jsou chráněny jen písemné informace, nebo i ústní sdělení na schůzce, ukázky na obrazovce a přístup do systémů? Nejvíc sporů se točí kolem toho, co zaznělo na schůzce.

Označování. Musí být informace označena jako „Důvěrné“, aby byla chráněna? Pro stranu, která informace dává, je to nebezpečné, protože v praxi nikdo neoznačuje každý e-mail. Rozumný kompromis je, že smlouva vyjmenuje důležité druhy důvěrných informací. Obě strany pak vědí, co má být chráněno, a nemusí řešit označování každého e-mailu.

Výčet. Je výčet uzavřený (taxativní), nebo jen příkladný (demonstrativní)? Když informace dáváte vy, chcete výslovně jmenovat to, co budete reálně sdělovat: podnikatelský záměr, produktové plány, ceny, data, zdrojový kód. Nejhorší varianta je uzavřený výčet, který vaše klíčové informace vůbec nepokrývá.

Výstupy spolupráce. U NDA uzavírané během spolupráce, kde dodavatel dodává analýzy, návrhy nebo kód, je důležité, čí důvěrné informace tyto výstupy jsou. Při funkčních definicích rolí se totiž dodavatel dodáním výstupu stává jeho „sdělující stranou“ a může vás pak omezovat v užití toho, co jste si zaplatili. Proto výslovně vymezujeme, které výstupy jsou důvěrnými informacemi objednatele a co si dodavatel smí ponechat, třeba své obecné know-how. A hlídáme, aby NDA nepřenášela práva k výsledkům ani neomezovala jejich užití v rozporu s hlavní smlouvou.

Výjimky z mlčenlivosti

Mlčenlivost se nemůže vztahovat na všechno. Standardem je šest výjimek. Informace veřejně dostupné jinak než porušením NDA, informace, které příjemce prokazatelně znal už předem, informace získané od třetí osoby, která mlčenlivostí vázána nebyla, informace, které příjemce prokazatelně vyvinul sám, informace sdělené se souhlasem a informace, jejichž sdělení vyžaduje zákon, soud nebo úřad.

Když informace dostáváte, chybějící výjimky jsou pro vás vysoké riziko. Bez nich může vzniknout spor i o informace, které jsou dávno na webu nebo které jste znali už před podpisem. Když informace dáváte, hlídejte, aby předchozí znalost a vlastní vývoj musel příjemce prokázat písemnými záznamy, a aby vás před sdělením úřadu nebo soudu předem informoval a sdělil jen nezbytný rozsah, pokud mu to zákon nezakazuje. Hlídáme také, aby NDA neomezovala oznámení protiprávního jednání, které zákon chrání. Takové oznámení není porušením smluvní povinnosti mlčenlivosti, pokud jsou splněny zákonné podmínky (§ 3 odst. 1 zákona o ochraně oznamovatelů).

K čemu smí protistrana informace použít a komu je smí ukázat

NDA, která jen zakazuje sdělit informace třetím osobám, má velkou díru. Neřeší, jestli protistrana smí informace použít sama pro sebe, třeba pro vlastní vývoj nebo pro konkurenční nabídku. Spoléhat se v takové situaci jen na zákonnou ochranu je riskantní. Proto do NDA patří účelové omezení: informace se smějí použít jen k jednání o spolupráci a k její realizaci.

Druhá otázka je, komu smí příjemce informace zpřístupnit. Standardem je pravidlo need-to-know: zaměstnanci a poradci, kteří informace pro daný účel potřebují, jsou vázáni mlčenlivostí ve stejném rozsahu a příjemce za ně odpovídá. Pozor na NDA, která zakazuje zpřístupnit informace komukoli. U fyzické osoby se to dodržet dá. U firmy ne, protože informace musí projít přes zaměstnance, a takovou NDA porušíte už tím, že ji začnete plnit.

Smluvní pokuta v NDA: kolik je rozumné a proč bez ujednání nahrazuje škodu

Smluvní pokuta výrazně usnadňuje peněžní postih porušení NDA. Vyzrazení informací se těžko vyčísluje a pokutu můžete požadovat, aniž byste prokazovali škodu. Výši nikdy nehodnotíme absolutně, ale podle toho, kdo je protistrana a k čemu se dostane.

SituacePokuta v naší praxi (orientačně)Na co si dát pozor
Neziskový partner, běžné podklady bez know-howŽádná nebo nízkáPokuta je zbytečná zátěž pro vztah
Běžný dodavatel nebo zákazníkŘádově statisíce Kč za porušeníVymezit, co je jedno porušení
Dodavatel s přístupem k interním systémům, datům nebo účetnictvíStatisíce Kč a vícPokuta by neměla chybět
Potenciální konkurent, investor nebo kupující firmy s přístupem ke know-howŘádově vyššíBez pokuty se porušení peněžně postihuje těžko

Částky v tabulce nejsou zákonné sazby ani tržní statistika, jen řádové hodnoty, se kterými v NDA pracujeme. Druhá past je vztah pokuty k náhradě škody. Pokud smlouva nic neříká, nemáte právo na náhradu škody z porušení, na které se pokuta vztahuje, a to bez ohledu na to, jestli dlužník pokutu zaplatil (§ 2050 občanského zákoníku). Mlčení smlouvy tedy není neutrální. Kdo chce pokutu i náhradu škody, musí to mít výslovně napsané. Férový kompromis, který obvykle přijmou obě strany, je, že se pokuta započítává na náhradu škody a škoda se hradí jen v rozsahu, který pokutu přesahuje.

Když NDA podepisujete jako příjemce, hlídejte drakonické pokuty: vysokou částku za každé jednotlivé porušení jakékoli povinnosti, bez celkového stropu a bez vazby na závažnost. Jedno vyzrazení se pak může rozpadnout na desítky „porušení“, třeba za každý přeposlaný e-mail. Nepřiměřeně vysokou pokutu může soud snížit (§ 2051) a posuzuje přitom i okolnosti konkrétního porušení. Spoléhat se na to ale nedoporučujeme. Víc o tom, jak soudy pokuty snižují, píšeme v článku o moderaci smluvní pokuty.

Jak dlouho mlčenlivost trvá a co se stane po výpovědi

U NDA je potřeba rozlišit tři věci: jak dlouho trvá samotná dohoda, jak dlouho trvá povinnost mlčenlivosti a co se stane s informacemi, které už protistrana dostala, když dohodu někdo vypoví.

V NDA, které připravujeme, vždy oddělujeme dobu trvání dohody od doby mlčenlivosti, aby mlčenlivost přetrvala i po skončení dohody. Kompromis, se kterým v praxi pracujeme, je dvojí režim. Informace, které jsou obchodním tajemstvím, jsou chráněny, dokud obchodním tajemstvím zůstávají, ostatní informace podle citlivosti typicky pět až deset let po skončení dohody. Lhůta tři roky a méně, navíc počítaná od podpisu, je pro stranu, která informace dává, příliš krátká.

Nejhorší je NDA, ve které mlčenlivost zaniká spolu s dohodou. Protistrana ji pak vypoví a zbaví se závazku i k informacím, které už má. Výpověď sama o sobě v pořádku je. Ve smlouvě ale výslovně upravujeme, že ukončení dohody neruší ochranu informací předaných před jejím skončením.

Hlídejte i opačný konec. NDA se často podepisuje, až když jednání běží. Pokud výslovně nekryje i informace předané před podpisem, chrání je jen slabší zákonný režim, o kterém jsme psali výše.

A třetí věc je, co se s informacemi stane po skončení spolupráce. Do NDA patří pravidlo pro jejich vrácení nebo výmaz včetně kopií v e-mailech a cloudových úložištích, s výjimkou záloh, dokumentů, které musí příjemce uchovávat ze zákona, a podkladů k obhajobě právních nároků. I u ponechaných kopií musí být jasné, že mlčenlivost trvá. U IT dodavatelů s přístupem k systémům a datům k tomu podle citlivosti přidáváme přiměřená bezpečnostní opatření a povinnost oznámit únik informací.

Co do NDA nepatří

Některá ustanovení s mlčenlivostí nesouvisí, a přesto se v NDA objevují. Bývají schovaná uprostřed textu nebo v závěrečných ustanoveních.

Zákaz konkurence a exkluzivita. Zákaz konkurenční činnosti nebo povinnost jednat jen s jednou stranou s mlčenlivostí nesouvisí. Pokud vás váže, je to kritické riziko, protože může zásadně změnit vaše obchodní postavení.

Zákaz přetahování zaměstnanců a zákazníků (non-solicit). Časově omezený zákaz oslovovat zaměstnance druhé strany se dá přijmout, ale měl by být vědomým obchodním rozhodnutím, ne překvapením.

Převod práv duševního vlastnictví. Ustanovení, podle kterého výsledky, zlepšení nebo poznatky vzniklé „v souvislosti s důvěrnými informacemi“ patří druhé straně. U dodavatele software to může znamenat, že přijde o práva k vlastnímu produktu. Čistá NDA má naopak výslovně říct, že žádná práva duševního vlastnictví nepřevádí.

Zpětná vazba k produktu. Když dodáváte software a zákazník vám v rámci NDA dává připomínky, hlídejte, aby zpětná vazba nebyla jeho důvěrnou informací. Jinak ji nesmíte promítnout do produktu pro ostatní zákazníky.

Povinnosti zpracovatele osobních údajů. NDA bank a pojišťoven mívají vložené články o bankovním tajemství a o zpracování osobních údajů. Neomezenou bezplatnou „veškerou součinnost“ je rozumné omezit na vaše plnění a za úplatu. Pokud při spolupráci vystupujete jako zpracovatel osobních údajů pro správce, musí smluvní dokumentace obsahovat ujednání podle čl. 28 GDPR, ať v samostatné zpracovatelské smlouvě, nebo v oddělené části jiné smlouvy. Samotná NDA je zpravidla nepokrývá.

Poslali vám NDA k podpisu?

Zkontrolujeme ji z vašeho pohledu, označíme ustanovení, která do NDA nepatří, a navrhneme úpravy včetně komentářů pro protistranu. Cenu vám řekneme na vyžádání.

Napište nám přes kontaktní formulář. Ozveme se a NDA si od vás vyžádáme.

Kontrolní otázky, než NDA podepíšete

Tyhle otázky si klademe u každé NDA, kterou kontrolujeme. Když na některou z nich neumíte odpovědět, stojí za to NDA projít znovu.

  • Kdo bude ve skutečnosti víc informací dávat, a odpovídá tomu, kdo je vázán?
  • Jsou mezi důvěrnými informacemi výslovně ty, které budete sdělovat, včetně toho, co zazní na schůzce?
  • Kryje NDA i informace, které jste si už předali před podpisem?
  • Smí druhá strana informace použít jen pro účel spolupráce?
  • Odpovídá výše pokuty tomu, k čemu se druhá strana dostane, a řeší smlouva náhradu škody vedle pokuty?
  • Přežije mlčenlivost výpověď dohody?
  • Není v textu zákaz konkurence, non-solicit nebo převod práv?
  • Čím se řídí a kde se bude spor řešit?

Co dělat, když druhá strana NDA poruší

Nejdřív zajistit důkazy. Ve sporu nestačí ukázat podepsanou NDA. Je potřeba prokázat, které konkrétní informace protistrana dostala a kdy, typicky e-maily, sdílené dokumenty nebo zápisy ze schůzek, a doklad o tom, že je použila nebo dál sdělila. Pak pošleme výzvu k zaplacení smluvní pokuty a k ukončení porušování. Pokud protistrana informace dál zneužívá, například spouští konkurenční produkt postavený na vašich podkladech, můžeme navrhnout soudu předběžné opatření.

Vedle NDA jde často i o porušení obchodního tajemství nebo o nekalou soutěž. O tom, jak takový spor vypadá u zkopírovaného software, píšeme v článku Konkurent zkopíroval váš software.

Nejčastější chyby v NDA

Mírná NDA tam, kde potřebujete přísnou. Často se vezme první vzor, který je po ruce, bez ohledu na to, jestli informace spíš poskytujete, nebo přijímáte. Kdo poskytuje know-how, plány nebo data, potřebuje NDA s širokou ochranou, účelovým omezením a pokutou. Kdo informace hlavně přijímá, potřebuje naopak závazky, které dokáže dodržet.

Příliš úzká, nebo příliš široká definice důvěrných informací. Úzká definice nepokryje to, co skutečně sdělujete. Příliš široká dopadne i na běžné informace a strany pak nevědí, co vlastně mají chránit.

Špatně nastavené sdílení s dalšími osobami. Výjimky pro sdílení informací se třetími osobami bývají buď tak široké, že se informace dostanou po celé skupině protistrany, nebo tak úzké, že je nesmíte ukázat ani vlastním poradcům.

Schovaná konkurenční doložka a jiná omezení. Zákaz konkurence, zákaz přetahování zaměstnanců nebo převod práv k výsledkům spolupráce bývají v závěrečných ustanoveních, kde si jich při rychlém čtení nevšimnete.

Připravíme nebo zrevidujeme vaši NDA

Pro firmy, startupy a vývojáře připravíme NDA jednostrannou i vzájemnou, česky i anglicky, nastavenou podle toho, kdo bude informace dávat. NDA od zákazníka, banky, investora nebo kupujícího zkontrolujeme a navrhneme úpravy s komentáři pro protistranu. Hotový dokument dodáme do 5 dnů od schválení nabídky a dodání podkladů.

Cenu vám řekneme na vyžádání.

Napište nám přes kontaktní formulář. Ozveme se a podklady si od vás vyžádáme.

Často kladené dotazy

  • Co je NDA?

    NDA (non-disclosure agreement) je smlouva o mlčenlivosti. Strana, která dostane důvěrné informace, se zavazuje je nesdělit dál a použít je jen k ujednanému účelu. Česky se jí říká dohoda o mlčenlivosti nebo smlouva o mlčenlivosti, právně jde o totéž.

  • Jaký je rozdíl mezi dohodou o mlčenlivosti, smlouvou o mlčenlivosti a NDA?

    Žádný. Jde o tutéž smlouvu, liší se jen název. Rozhoduje obsah: kdo je vázán, co jsou důvěrné informace, jak dlouho mlčenlivost trvá a jaká je sankce.

  • Musí být NDA písemná?

    Zákon pro ni písemnou formu nevyžaduje. Bez písemné NDA ale těžko prokážete, co bylo dohodnuto a které informace jsou důvěrné. NDA proto vždy doporučujeme mít písemně, podepsanou i elektronicky.

  • Jak dlouho platí NDA?

    Tak dlouho, jak si strany ujednají. My zpravidla nastavujeme ochranu obchodního tajemství na dobu, po kterou jím zůstává, a u ostatních informací konkrétní dobu podle jejich citlivosti, často pět až deset let po skončení dohody. Mlčenlivost by měla přežít i výpověď dohody.

  • Jaká je pokuta za porušení mlčenlivosti?

    Taková, jakou si strany v NDA ujednají, zákon žádnou výši nestanoví. U běžných dodavatelů se v praxi pohybuje řádově ve statisících korun, u konkurentů a investorů s přístupem ke know-how výš. Nepřiměřeně vysokou pokutu může soud snížit (§ 2051 občanského zákoníku).

  • Mohu po porušení NDA chtít pokutu i náhradu škody?

    Jen pokud je to v NDA výslovně ujednáno. Jinak nemáte vedle smluvní pokuty právo na náhradu škody z téhož porušení, a to ani když pokuta zaplacena nebyla (§ 2050 občanského zákoníku).

  • Chrání NDA i informace, které jsme si předali před jejím podpisem?

    Záleží na obsahu a výkladu NDA. Nejbezpečnější je výslovně sjednat, že chrání i informace předané před podpisem. Pokud je nekryje, mohou se uplatnit zákonné povinnosti při jednání o smlouvě (§ 1730 občanského zákoníku), ochrana obchodního tajemství nebo jiné zákonné nároky podle okolností.

  • Je NDA v angličtině platná?

    Ano. Angličtina sama o sobě platnosti nebrání, smlouva ale musí být určitá a srozumitelná. Důležitější je, kterým právem se NDA řídí a kde se budou řešit spory. Pro českou firmu je nejjednodušší české právo a neutrální sudiště.

  • Kdo odpovídá, když NDA poruší zaměstnanec protistrany?

    Pokud je NDA dobře napsaná, odpovídá za své zaměstnance a poradce přímo protistrana. Proto do NDA patří pravidlo, že informace smějí dostat jen lidé, kteří je pro daný účel potřebují a jsou vázáni mlčenlivostí ve stejném rozsahu.

Navazující témata řešíme v článcích o tom, kdy je smluvní pokuta nepřiměřená, o předávání dat mezi firmami a o tom, co dělat, když konkurent zkopíroval váš software.

Potřebujete v této oblasti pomoct?

Neplatné telefonní číslo

Sdílejte tento článek na sociálních sítích

Facebook ↗ Linkedin ↗