← Zpět na blog

Obchodní podmínky platformy a marketplace: co v nich musí být pro prodejce, poskytovatele i uživatele

Pavel Čech 12. 10. 2026

Provozovatel online tržiště: jaké obchodní podmínky a dokumenty marketplace potřebuje

Obchodní podmínky platformy nejsou obchodní podmínky e-shopu. Na marketplace neprodáváte jen vy, prodávají a poskytují služby i ostatní a vy je spojujete s uživateli. Než začnete podmínky psát, rozhodněte proto, kdo na platformě prodává. Od té odpovědi se odvíjí, s kým uživatel uzavírá smlouvu, kdo mu odpovídá za vady, jak si účtujete provizi a jaké povinnosti máte jako provozovatel.

Zákon o ochraně spotřebitele takovou platformu nazývá online tržiště. Je to služba, přes kterou spotřebitel uzavírá smlouvu s prodávajícím na webu nebo v aplikaci, kterou provozuje někdo jiný než prodávající (§ 2 odst. 2 zákona o ochraně spotřebitele). Patří sem klasický marketplace se zbožím, ale stejně tak platforma, kde si lidé objednávají trenéra, řemeslníka, lektora, ubytování nebo zážitek. Regulaci, která na platformy dopadá, jsme shrnuli v článku DSA, P2B a DAC 7: tři klíčové pojmy pro provozovatele platforem. Tady půjdeme po smluvních podmínkách.

V tomto článku projdeme tři vztahy, které na každé platformě vznikají, a dokumenty, které je pokrývají. Pak se podíváme na smluvní podmínky pro prodejce a poskytovatele, na provize a výplaty, na podmínky užívání platformy pro uživatele a na zvláštnosti platforem služeb a sdílené ekonomiky. A na konci si řekneme, co z DSA, GPSR a DAC7 musí být v podmínkách vidět, za co jako provozovatel odpovídáte a kde se v podmínkách platforem nejčastěji chybuje.

Ve zkratce

  • Na typické platformě vznikají tři vztahy: provozovatel a prodejce nebo poskytovatel, provozovatel a uživatel, prodejce a uživatel. Základem jsou obchodní podmínky pro prodejce a podmínky užívání platformy pro uživatele.
  • Když přes platformu nabízejí firmy zboží nebo služby spotřebitelům, musí obchodní podmínky pro prodejce splňovat nařízení P2B. Změny se oznamují nejméně 15 dní předem a pozastavení účtu se musí odůvodnit.
  • Provizi a výplaty nastavte v podmínkách přesně: z čeho se provize počítá, kdy na ni vzniká nárok, jestli se vrací při stornu a jak se strhává z výplat.
  • Provozovatel musí uživateli před objednávkou sdělit, jestli je prodejce nebo poskytovatel podnikatel, a pokud není, že se na smlouvu neuplatní práva spotřebitele z unijních předpisů (§ 11b zákona o ochraně spotřebitele).
  • Platforma zpravidla není stranou smlouvy mezi prodejcem a uživatelem. Pokud ale nabídku prezentuje tak, že průměrný spotřebitel věří, že prodává sama, nemůže se ve vztahu ke spotřebitelskému právu dovolat výjimky pro hosting (čl. 6 odst. 3 DSA).
  • Platformy, které organizují práci lidí a řídí ji algoritmem, by měly počítat se směrnicí o práci prostřednictvím platforem a s právní domněnkou pracovního poměru, kterou mají státy převzít do 2. prosince 2026.

Obchodní podmínky platformy: tři vztahy a tři dokumenty

Uživatel, který si na platformě objedná lekci s trenérem, má pocit, že nakupuje „na platformě“. Právně ale vznikají tři různé vztahy a každý potřebuje vlastní úpravu.

VztahDokumentCo řeší
Provozovatel a prodejce nebo poskytovatelObchodní podmínky pro prodejceRegistrace, provize, výplaty, pravidla nabídek, pozastavení a ukončení účtu, odpovědnost, údaje pro DAC7
Provozovatel a uživatelPodmínky užívání platformyRegistrace a účet, jak platforma funguje, kdo je prodávající, recenze, nahlašování obsahu, odpovědnost provozovatele
Prodejce a uživatelSmlouva o koupi zboží nebo o služběCena, dodání nebo provedení služby, reklamace, odstoupení. Buď vlastní podmínky prodejce, nebo vzorové podmínky, které mu platforma dá

K tomu patří zásady ochrany osobních údajů, pravidla pro obsah a recenze a postup pro nahlašování nezákonného obsahu. Pravidla obsahu mohou být součástí podmínek užívání, ale musí v nich být srozumitelně vidět.

Zprostředkovatel, nebo prodávající. Tohle je první rozhodnutí a v praxi se na něj zapomíná nejčastěji. Pokud platforma jen propojuje prodejce s uživateli, smlouvu uzavírá prodejce a za vady odpovídá on. Pokud platforma zboží nakupuje a dál prodává, je prodávajícím ona a nese vůči kupujícímu odpovědnost prodávajícího jako e-shop. Mezi tím jsou hybridy, například marketplace, který vybírá platby, vystavuje doklady svým jménem a vyřizuje reklamace. Tam se snadno stane, že se platforma tváří jako prodávající, i když jím být nechtěla. Obchodní podmínky to nespraví, pokud celé uživatelské rozhraní tvrdí opak.

Ukázkové ustanovení, které roli provozovatele vymezuje v podmínkách užívání:

„Provozovatel umožňuje uzavírání smluv mezi prodejci a uživateli a není stranou smlouvy o koupi zboží ani o poskytnutí služby. Prodávajícím je vždy prodejce uvedený u nabídky, který odpovídá za vady zboží nebo služby a vyřizuje reklamace a odstoupení od smlouvy. U každé nabídky je uvedeno, zda prodejce podle vlastního prohlášení jedná jako podnikatel. Pokud podnikatelem není, nevztahují se na smlouvu práva spotřebitele podle předpisů Evropské unie na ochranu spotřebitele.“

Samotná věta v podmínkách ale nestačí. Rozhraní platformy musí říkat totéž, jinak ustanovení nepomůže.

Připravujete platformu nebo marketplace?

Pro provozovatele platforem a marketplace připravujeme celý balík dokumentů: obchodní podmínky pro prodejce a poskytovatele, podmínky užívání platformy, pravidla obsahu a zásady ochrany osobních údajů. Dodáme je do 5 dnů od schválení nabídky a dodání podkladů.

Napište nám přes kontaktní formulář. Ozveme se a probereme, jak vaše platforma funguje.

Smluvní podmínky platformy pro prodejce a poskytovatele

Pokud přes vaši platformu nabízejí firmy zboží nebo služby spotřebitelům, vztahuje se na podmínky pro prodejce nařízení P2B. Neplatí, pokud jde čistě o B2B platformu nebo o bazar mezi spotřebiteli. Kontroly podle P2B dělá v Česku ČTÚ a první pokuty už padly, jak popisujeme v článku o kontrole ČTÚ k nařízení P2B.

Co P2B vyžaduje:

Srozumitelné a dostupné podmínky. Prodejce si je musí přečíst před registrací i kdykoli později (čl. 3 odst. 1 P2B).

Důvody pro pozastavení a ukončení. V podmínkách musí být uvedeno, z jakých důvodů můžete prodejci účet omezit, pozastavit nebo zrušit (čl. 3 odst. 1 písm. c). Když to uděláte, musíte mu dát odůvodnění. Ukončení celé spolupráce musíte zpravidla oznámit nejméně 30 dní předem (čl. 4). Bez výpovědní doby to jde při zákonné povinnosti, naléhavém důvodu podle vnitrostátního práva nebo opakovaném porušování podmínek.

Změny 15 dní předem. Změnu podmínek oznamujete prodejcům na trvalém nosiči, nejméně 15 dní předem, a prodejce má právo smlouvu vypovědět (čl. 3 odst. 2). Pokud změna vyžaduje, aby prodejce technicky nebo obchodně upravil nabídky, musí být lhůta delší. Výjimky připouští nařízení hlavně při zákonné povinnosti nebo naléhavém bezpečnostním riziku. Změna provedená v rozporu s tím je neplatná.

Pořadí nabídek. Podmínky musí popsat hlavní parametry, podle kterých nabídky řadíte, a jejich relativní váhu, včetně toho, jestli si prodejce může lepší pozici zaplatit (čl. 5).

Data a odlišné zacházení. Prodejce se musí dozvědět, jaká data o prodejích a zákaznících máte vy, jaká on a jestli zvýhodňujete vlastní nabídky (čl. 7 a 9).

Vyřizování stížností. Potřebujete vnitřní systém pro stížnosti prodejců a v podmínkách musíte označit mediátory (čl. 11 a 12). Malé podniky jsou z této povinnosti vyňaty.

Další náležitosti. Podmínky musí říct i to, jestli nabídky prodejců šíříte dalšími kanály a přes affiliate partnery, jak podmínky zasahují do jejich duševního vlastnictví, jestli jim bráníte nabízet jinde za jiných podmínek a proč, a k jakým datům mají přístup po skončení spolupráce (čl. 3, 9 a 10).

K tomu patří obchodní část, kterou P2B neřeší, ale bez které platforma nefunguje. Jakou licenci vám prodejce dává k fotkám a popisům, abyste je mohli použít i v reklamě, a za co vám prodejce odpovídá, například za to, že prodává legální zboží, má k činnosti oprávnění a jeho nabídky jsou pravdivé. Nejvíc sporů ale vzniká kolem peněz, proto jim věnujeme samostatnou kapitolu.

Provize a výplaty: jak je nastavit v podmínkách marketplace

Provize je hlavní příjem platformy, a přesto ji podmínky často upravují jednou větou o procentu. Spor pak vznikne u prvního storna, reklamace nebo slevového kódu. Co v podmínkách musí být:

Z čeho se provize počítá. Z ceny včetně DPH, nebo bez ní? Včetně dopravy a příplatků? Z ceny po slevě, kterou platí platforma, nebo prodejce? Napište to výslovně, jinak bude každá strana počítat po svém.

Kdy na provizi vzniká nárok. Uzavřením objednávky, zaplacením, dodáním, nebo uplynutím lhůty pro odstoupení? U služeb typicky provedením služby. Čím dřív nárok vznikne, tím víc musíte řešit vracení.

Co se stane při stornu, odstoupení a reklamaci. Vrací se provize celá, poměrně, nebo vůbec? Kdo nese poplatek za platbu, když se peníze vracejí, a kdo chargeback?

Jak a kdy se vyplácí. Pokud platby vybírá platforma a prodejcům je přeposílá, napište, v jakých intervalech vyplácíte, jestli si provizi strhnete z výplaty, jak dlouho držíte peníze kvůli možným vratkám a co se děje s výplatou, když prodejce nedodá údaje pro DAC7. Platby mají i regulatorní stránku. Pokud peníze kupujících přijímáte vy a teprve pak je posíláte dál, ověřte si s poskytovatelem plateb, jak je model nastavený. Do podmínek patří hlavně to, aby z nich bylo jasné, komu uživatel platí a kdy je jeho dluh vůči prodejci splněný.

Doklady. Kdo komu vystavuje fakturu. Prodejce uživateli za zboží nebo službu, platforma prodejci za provizi. Pokud doklady vystavuje platforma jménem prodejce, potřebujete k tomu jeho pověření a pozor na to, aby se tím platforma nezačala tvářit jako prodávající.

„Prodejce hradí Provozovateli provizi ve výši [procento] % z ceny objednávky včetně DPH, bez ceny dopravy. Nárok na provizi vzniká dnem [dodání zboží nebo provedení služby]. Pokud uživatel od smlouvy platně odstoupí nebo je mu cena vrácena v rámci reklamace, Provozovatel provizi vrátí, s výjimkou poplatku za zpracování platby ve výši [částka]. Provozovatel vyplácí prodejci přijaté platby po odečtení provize jednou za [období], nejdříve po uplynutí [počet] dnů od dodání.“

Konkrétní procento a lhůty závisí na tom, jak rychle prodejci plní a jak často se zboží vrací. Lhůta pro výplatu by neměla být kratší než doba, po kterou ještě hrozí odstoupení.

Máte podmínky pro prodejce a nevíte, jestli obstojí?

Zrevidujeme obchodní podmínky vaší platformy podle P2B, DSA a toho, jak platforma skutečně funguje, včetně provizí a výplat. Dostanete seznam změn i upravené znění, do 5 dnů od schválení nabídky a dodání podkladů.

Napište nám přes kontaktní formulář. Ozveme se a podmínky si od vás vyžádáme.

Podmínky užívání platformy pro uživatele a kupující

Uživatel musí před objednávkou vědět, s kým smlouvu uzavírá. Zákon o ochraně spotřebitele ukládá provozovateli online tržiště sdělit mu v dostatečném předstihu čtyři věci (§ 11b zákona o ochraně spotřebitele):

  • Hlavní parametry, podle kterých se řadí nabídky ve výsledcích vyhledávání.
  • Jestli je prodejce nebo poskytovatel podnikatel, a to podle jeho vlastního prohlášení vůči platformě.
  • Pokud podnikatel není, že se na smlouvu neuplatní práva spotřebitele vyplývající z unijních předpisů na ochranu spotřebitele.
  • Pokud plní prodejce i platforma, kdo má jaké povinnosti, typicky kdo doručuje a kdo vyřizuje reklamace.

Tyhle informace nestačí schovat do podmínek. Musí být spotřebiteli dostupné v okamžiku a na místě, které zákon vyžaduje, a parametry řazení nabídek musí být přímo a snadno dostupné z výsledků vyhledávání. Jejich chybění je klamavá obchodní praktika a přestupek, za který ukládá pokuty ČOI.

Podmínky užívání ale platí i pro uživatele, kteří nic nekupují, jen se registrují, prohlížejí nebo píší recenze. Proto do nich patří, jak funguje registrace a účet, jestli je platforma od určitého věku, co uživatel nesmí dělat, jakou licenci vám dává k obsahu, který nahraje, a kdy mu můžete účet zrušit. Dál jak se platí, co provozovatel dělá při sporu uživatele s prodejcem a co ne, a jak se zachází s recenzemi. U recenzí zákon vyžaduje informaci, zda a jak zajišťujete, že pocházejí od lidí, kteří zboží nebo službu skutečně koupili (§ 5a odst. 5 zákona o ochraně spotřebitele). Pokud recenze neověřujete, musíte to napsat. Tvrdit, že jsou ověřené, když nejsou, je zakázané.

Platforma služeb a sdílené ekonomiky: na co si dát pozor

Platformy, kde se neprodává zboží, ale lidé si objednávají služby, mají tři zvláštnosti, které podmínky převzaté z marketplace se zbožím neřeší.

Poskytovatel nemusí být podnikatel. Na platformě sdílené ekonomiky často nabízejí služby nebo ubytování soukromé osoby. Provozovatel musí uživateli říct, jestli je poskytovatel podnikatel, a pokud není, upozornit ho, že se na smlouvu nevztahují práva spotřebitele z unijních předpisů (§ 11b zákona o ochraně spotřebitele). Podmínky pro poskytovatele by proto měly obsahovat jeho prohlášení, jestli jedná jako podnikatel, a povinnost ho opravit, když se to změní.

DAC7 dopadá i na malé poskytovatele služeb. Výjimka pro prodejce s méně než 30 prodeji a tržbou do 2 000 eur za rok platí jen u zboží. Trenéra nebo lektora, který přes vás vydělal pár stovek, hlásíte také. Více níže v kapitole o DAC7.

Řízení práce algoritmem. Pokud platforma organizuje práci lidí, přiděluje jim zakázky, určuje cenu, hodnotí je a podle hodnocení jim omezuje přístup, je podle směrnice 2024/2831 o zlepšení pracovních podmínek při práci prostřednictvím platforem digitální pracovní platformou. Směrnice zavádí vyvratitelnou právní domněnku pracovního poměru, pokud vztah vykazuje znaky řízení a kontroly (čl. 5), a státy ji mají převzít do 2. prosince 2026 (čl. 29). Podmínky, které poskytovateli předepisují pracovní dobu, cenu a způsob práce, tak mohou z „partnera“ udělat zaměstnance. U kurýrních, rozvozových a podobných platforem to stojí za samostatné posouzení ještě před spuštěním.

Platformy služeb naopak nemusí řešit nařízení o obecné bezpečnosti výrobků, to dopadá jen na prodej výrobků.

Pravidla obsahu a nahlašování podle DSA

Platforma, která ukládá a zveřejňuje nabídky a recenze uživatelů, je pro Akt o digitálních službách typicky online platformou. Rozsah povinností ale závisí na velikosti provozovatele.

Povinnost podle DSAMikropodnik a malý podnikStředně velká a větší platforma
Kontaktní místo pro uživatele a úřady (čl. 11 a 12)AnoAno
Pravidla moderace v podmínkách (čl. 14)AnoAno
Nahlašování nezákonného obsahu (čl. 16)AnoAno
Odůvodnění zásahu proti obsahu nebo účtu (čl. 17)AnoAno
Vnitřní systém vyřizování stížností (čl. 20)NeAno
Zákaz temných vzorců a transparentnost reklamy (čl. 25 a 26)NeAno
Ověření prodejců před zveřejněním nabídek (čl. 30)NeAno
Rozhraní, které prodejcům umožní splnit informační povinnosti (čl. 31)Ne, u výrobků ale ano podle GPSRAno

Malý podnik je firma s méně než 50 zaměstnanci a obratem nebo bilanční sumou do 10 milionů eur, mikropodnik do 10 zaměstnanců a 2 milionů eur. Do velikosti se počítají i propojené a partnerské podniky (čl. 19 a 29 DSA). Kdo tyhle hranice přeroste, má na přizpůsobení dvanáct měsíců.

Pro podmínky to znamená tohle. Každá platforma musí v podmínkách popsat, jaký obsah nepřipouští, jak obsah moderuje, jestli k tomu používá automatické nástroje a jak se proti zásahu dá bránit. Musí mít formulář nebo e-mail pro nahlášení nezákonného obsahu a musí uživateli, kterému smaže nabídku nebo zablokuje účet, vysvětlit proč. Jak se moderace nastavuje v praxi, rozebíráme v článku o moderování uživatelského obsahu podle DSA. A jak to vypadá z pohledu toho, komu platforma účet zablokovala, v článku o zablokovaném účtu na sociální síti.

Větší platformy musí navíc ověřit obchodníky dřív, než jim dovolí nabízet spotřebitelům. Musí od nich získat jméno, adresu a kontakt, doklad totožnosti nebo elektronickou identifikaci, údaje o platebním účtu, zápis v rejstříku, pokud v něm obchodník je, a prohlášení, že nabízí jen zboží a služby v souladu s právem. Spolehlivost těch údajů musí s maximálním úsilím prověřit (čl. 30 DSA). Tuhle povinnost je dobré promítnout do podmínek pro prodejce rovnou, i když ještě nemusíte. Jednou ji mít budete a zpětně se data od prodejců sbírají špatně.

Marketplace s výrobky: co do podmínek přidává GPSR

Pokud se přes vaši platformu prodávají výrobky, platí pro vás od 13. prosince 2024 nařízení o obecné bezpečnosti výrobků (nařízení 2023/988, zkráceně GPSR). Za poskytovatele online tržiště považuje každého, kdo spotřebitelům umožňuje uzavírat na dálku smlouvy s obchodníky o koupi výrobků (čl. 3 bod 14). Pokud prodávají jen spotřebitelé spotřebitelům, povinnosti tržiště podle GPSR se na takové nabídky v zásadě nevztahují. GPSR se ale týká i použitého zboží.

Pro malé platformy je podstatné jedno. DSA mikropodniky a malé podniky vyjímá z povinnosti navrhnout rozhraní tak, aby prodejci mohli splnit informační povinnosti (čl. 31 DSA). GPSR ale totéž pro bezpečnost výrobků ukládá každému tržišti bez ohledu na velikost (čl. 22 odst. 9 GPSR). Co z toho plyne pro podmínky a rozhraní:

Povinná pole u každého výrobku. Prodejce musí mít možnost vyplnit a platforma musí zobrazit výrobce a jeho poštovní a elektronickou adresu, a pokud výrobce není usazen v EU, také odpovědnou osobu v EU. Dál údaje, podle kterých se výrobek dá identifikovat, včetně obrázku a typu, a varování nebo bezpečnostní informace v češtině (čl. 19 a čl. 22 odst. 9 GPSR).

Prohlášení a pozastavení prodejce. Prodejce se musí zavázat, že bude nabízet jen výrobky v souladu s GPSR (čl. 22 odst. 10). Prodejce, který často nabízí nevyhovující výrobky, musíte po předchozím upozornění na přiměřenou dobu pozastavit (čl. 22 odst. 11). Obojí patří do podmínek pro prodejce, pozastavení mezi důvody podle P2B.

Kontaktní místa a lhůty. Jedno kontaktní místo pro úřady dozoru, kvůli kterému se musíte zaregistrovat na portálu Safety Gate, a druhé pro spotřebitele (čl. 22 odst. 1 a 2). Příkaz úřadu k odstranění nabídky nebezpečného výrobku musíte vyřídit do dvou pracovních dnů (čl. 22 odst. 4), nahlášení týkající se bezpečnosti výrobku do tří pracovních dnů (čl. 22 odst. 8). Bez interního postupu to nestihnete (čl. 22 odst. 3).

Stažení z oběhu. Když se výrobek stahuje z oběhu, musíte přímo informovat všechny, kdo si ho přes vás koupili (čl. 22 odst. 12). Do podmínek užívání patří, že je v takovém případě budete kontaktovat, a do podmínek pro prodejce povinnost s vámi spolupracovat.

Dozor v Česku vykonává hlavně Česká obchodní inspekce a za porušení povinností tržiště hrozí pokuta až 10 milionů Kč (§ 5 a 15 zákona č. 387/2024 Sb., o obecné bezpečnosti výrobků).

DAC7: co musíte od prodejců a poskytovatelů sbírat

DAC7 je evropská směrnice, kterou Česko převzalo do zákona o mezinárodní spolupráci při správě daní. Pokud platforma zprostředkovává činnosti, které se oznamují, hlásí její provozovatel finanční správě, kolik prodejci utržili. Jde o prodej zboží, osobní služby (to je právě trenér, řemeslník nebo lektor), pronájem nemovitostí a pronájem dopravních prostředků. Hlášení se podává jednou ročně, do 31. ledna za předchozí rok. Český provozovatel musí finanční správě podat také ohlášení, a to do 15 dní ode dne, kdy se oznamujícím provozovatelem stal (§ 14zq).

Podrobnosti o samotném hlášení najdete v článku DSA, P2B a DAC 7. Pro podmínky pro prodejce jsou důležité tři věci:

Povinnost dodat údaje. Prodejce se zavazuje dodat identifikační a daňové údaje a průběžně je aktualizovat.

Informace o předávání. Prodejce musí vědět, že jeho údaje předáváte finanční správě a v jakém rozsahu.

Následek, když údaje nedodá. Pokud je prodejce nedodá ani po dvou upomínkách, musí mu provozovatel uzavřít účet a znemožnit opětovnou registraci, nebo mu nevyplatit protiplnění, dokud údaje nedodá. Nejdřív ale 60 dní od odeslání žádosti (§ 14zzc). Je to zákonná povinnost, přesto ji v podmínkách popište, aby prodejci předem věděli, co je čeká.

Osobní údaje na platformě: kdo je správce

Platforma zpracovává osobní údaje uživatelů i prodejců a předává je mezi nimi. Uživatel si objedná, prodejce dostane jeho jméno, adresu a telefon, aby mohl plnit. V tu chvíli je prodejce pro tyhle údaje zpravidla samostatný správce, ne váš zpracovatel. V zásadách ochrany osobních údajů to musí být popsané, stejně jako to, co s údaji dělá platforma sama, typicky účet, platby, recenze, marketing a analytika.

U prodejců a poskytovatelů, kteří jsou fyzické osoby, zpracováváte navíc údaje pro DAC7 a případně pro ověření podle DSA. Obojí je zákonná povinnost, takže na to nepotřebujete souhlas, ale informovat o tom musíte.

Za co provozovatel platformy odpovídá a za co ne

Provozovatel, který jen ukládá a zveřejňuje nabídky prodejců, se může dovolat výjimky z odpovědnosti pro hosting. Za obsah neodpovídá, pokud o nezákonnosti neví, a jakmile se o ní dozví, typicky z nahlášení, rychle jedná (čl. 6 odst. 1 DSA). Výjimka se ale týká jen uloženého obsahu, ne vlastních smluvních a informačních povinností platformy.

Tahle ochrana má jednu důležitou výjimku. Neplatí pro odpovědnost podle spotřebitelského práva, pokud platforma prezentuje nabídku tak, že by průměrný spotřebitel věřil, že zboží nebo službu poskytuje sama platforma nebo někdo pod její kontrolou (čl. 6 odst. 3 DSA). Typicky jde o jednotné značení, platbu a doklady jménem platformy, „naše“ zboží v textech nebo chybějící jméno prodejce u nabídky. Každá z těch věcí sama nestačí, dohromady ale mohou způsobit, že se platforma výjimky nedovolá a bude odpovídat podle spotřebitelských předpisů. Samo ustanovení DSA z platformy prodávajícího nedělá, konkrétní odpovědnost plyne z dalších předpisů.

Stejným směrem jde nová evropská směrnice o odpovědnosti za vadné výrobky (2024/2853), kterou mají státy převzít do 9. prosince 2026 a která se má vztahovat na výrobky uvedené na trh po tomto datu. Online platforma, která splňuje podmínky čl. 6 odst. 3 DSA, může odpovídat jako distributor, pokud poškozenému do jednoho měsíce od jeho žádosti neidentifikuje odpovědný hospodářský subjekt v EU nebo svého dodavatele.

Ve vztahu k prodejcům si odpovědnost upravíte smlouvou. Rozumné je omezit odpovědnost za výpadky platformy a za ušlý zisk prodejce, a naopak chtít po prodejci, aby vás odškodnil, když kvůli jeho nabídce zaplatíte pokutu nebo náhradu. Obecné „provozovatel za nic neodpovídá“ ale nepomůže. Odpovědnost za škodu způsobenou úmyslně nebo z hrubé nedbalosti předem vyloučit nejde, stejně jako náhradu újmy na přirozených právech člověka nebo právo slabší strany na náhradu jakékoli újmy (§ 2898 občanského zákoníku). Slabší stranou přitom může být i menší prodejce, nejen spotřebitel.

Nejčastější chyby v obchodních podmínkách platforem

Z dokumentů, které pro platformy připravujeme a revidujeme, se opakuje pět.

Podmínky převzaté z e-shopu. Jako prodávající je v nich uveden provozovatel, takže platforma na papíře odpovídá za všechno, co prodejci prodají.

Platforma, která se v rozhraní chová jako prodávající. Podle podmínek jen zprostředkovává, ale platby, doklady i značení říkají opak.

Provize jednou větou. Podmínky neříkají, z čeho se provize počítá a co se s ní stane při stornu, a první vratka skončí sporem s prodejcem.

Chybějící pravidla pro pozastavení a zrušení účtu. Provozovatel neví, jestli smí nepoctivého prodejce zablokovat, a když to udělá, nemá ve smlouvě oporu.

Nesbírané údaje pro DAC7. Platforma v lednu zjistí, že nemá komu co nahlásit, a údaje od prodejců dohání zpětně.

Připravíme obchodní podmínky pro vaši platformu nebo marketplace

Smluvní podmínky pro platformy a marketplace připravujeme pro firmy, které teprve spouštějí, i pro ty, které už rostou a potřebují podmínky dorovnat. Nejdřív si s vámi projdeme, jak platforma funguje, kdo komu platí, jak se počítá provize a kdo za co odpovídá. Pak připravíme obchodní podmínky pro prodejce a poskytovatele, podmínky užívání platformy, pravidla obsahu a nahlašování a zásady ochrany osobních údajů.

Dodáme je do 5 dnů od schválení nabídky a dodání podkladů. Cenu vám řekneme na vyžádání.

Napište nám přes kontaktní formulář. Ozveme se a domluvíme se na dalším postupu.

Často kladené dotazy

  • Co jsou obchodní podmínky platformy?

    Smluvní podmínky, které upravují vztah provozovatele platformy nebo marketplace s prodejci a poskytovateli a s uživateli. Typicky jde o obchodní podmínky pro prodejce a podmínky užívání platformy. Na rozdíl od podmínek e-shopu musí říct, že prodávajícím je prodejce, ne platforma, a jak se platí provize.

  • Musí mít marketplace obchodní podmínky pro prodejce?

    Prakticky ano. Bez nich nemáte smluvní základ pro provize, výplaty ani pro zablokování prodejce. Pokud přes marketplace prodávají firmy spotřebitelům, musí podmínky navíc splňovat nařízení P2B, jinak hrozí pokuta od ČTÚ.

  • Jaký je rozdíl mezi obchodními podmínkami a podmínkami užívání platformy?

    Obchodní podmínky pro prodejce upravují vztah provozovatele s těmi, kdo přes platformu prodávají nebo poskytují služby, včetně provizí a výplat. Podmínky užívání platí pro všechny uživatele, i pro ty, kteří nic nekupují, a řeší účet, pravidla obsahu, recenze a to, kdo je prodávající.

  • Jak nastavit provizi v podmínkách marketplace?

    Napište, z jaké částky se provize počítá (s DPH, nebo bez, s dopravou, nebo bez), kdy na ni vzniká nárok, jestli se vrací při stornu, odstoupení a reklamaci a jak a kdy ji strhnete z výplaty prodejci. Nejvíc sporů vzniká právě u vratek, proto je upravte výslovně.

  • Kdo odpovídá za vadné zboží koupené na marketplace?

    Zpravidla prodejce, se kterým kupující uzavřel smlouvu. Provozovatel odpovídá, pokud je sám prodávajícím. A pokud nabídku prezentuje tak, že průměrný spotřebitel věří, že prodává platforma, nemůže se ve vztahu ke spotřebitelskému právu dovolat výjimky pro hosting (čl. 6 odst. 3 DSA).

  • Jak dlouho předem musím prodejcům oznámit změnu podmínek?

    Zpravidla nejméně 15 dní předem, na trvalém nosiči, například e-mailem (čl. 3 odst. 2 nařízení P2B). Prodejce má právo smlouvu kvůli změně vypovědět. Delší lhůtu musíte dát, pokud změna vyžaduje, aby prodejce technicky nebo obchodně upravil své nabídky.

  • Může platforma zablokovat prodejce bez udání důvodu?

    Nemůže. Důvody pozastavení a ukončení musí být v obchodních podmínkách a prodejce musí dostat odůvodnění (čl. 4 nařízení P2B a čl. 17 DSA). Ukončení celé spolupráce se zpravidla oznamuje nejméně 30 dní předem. Výjimkou je zákonná povinnost, naléhavý důvod nebo opakované porušování podmínek.

  • Co je online tržiště?

    Podle zákona o ochraně spotřebitele služba, přes kterou spotřebitel uzavírá smlouvu s prodávajícím na webu nebo v aplikaci, kterou provozuje někdo jiný než prodávající (§ 2 odst. 2 zákona o ochraně spotřebitele). Nezáleží na tom, jestli se prodává zboží, nebo služby, takže sem patří marketplace i platforma služeb.

  • Vztahuje se DSA i na malou platformu?

    Ano, ale jen zčásti. Kontaktní místo, pravidla moderace v podmínkách, nahlašování nezákonného obsahu a odůvodnění zásahu platí pro všechny. Mikropodniky a malé podniky nemusí mít vnitřní systém stížností a ověřovat prodejce (čl. 19 a 29 DSA).

  • Musí platforma hlásit příjmy prodejců finančnímu úřadu?

    Pokud platforma zprostředkovává činnosti, které se podle pravidel DAC7 oznamují, ano. Hlásí se prodej zboží, osobní služby, pronájem nemovitostí a dopravních prostředků, jednou ročně do 31. ledna za předchozí rok. U zboží se nehlásí prodejci s méně než 30 prodeji a tržbou do 2 000 eur za rok, u služeb tahle výjimka neplatí.

Potřebujete v této oblasti pomoct?

Neplatné telefonní číslo

Sdílejte tento článek na sociálních sítích

Facebook ↗ Linkedin ↗