← Zpět na blog

Servisní smlouva a SLA: co v ní nastavit a jak tvrdá má být

Pavel Čech 8. 10. 2026

Servisní smlouva a SLA: co v ní nastavit a jak tvrdá má být

Systém stojí od rána. Dodavatel zvedá telefon, potvrzuje, že o problému ví, že na něm pracuje a že ho opraví co nejdřív. Podle jeho odhadu to zabere pár hodin, možná celý den. Zákazník mezitím počítá, kolik ho každá hodina bez objednávek stojí, a klade si otázku, která v tu chvíli napadne každého: když si platím SLA, můžu po dodavateli chtít ušlý zisk?

Pak oba otevřou smlouvu a každý v ní čte něco jiného. Dodavatel v ní vidí, že se zavázal reagovat do hodiny, což udělal, a že žádnou lhůtu pro odstranění problému na sebe nevzal. Zákazník v ní vidí garantovanou dostupnost 99,9 % a má za to, že když si ji platí, musí mít při jejím nedodržení nárok na kompenzaci. Obě čtení jsou obhajitelná a přesně v tom je problém. Spor nevznikl při výpadku, vznikl při podpisu.

Tomu má předejít servisní smlouva se SLA. SLA smlouva, česky dohoda o úrovni poskytovaných služeb, je ta část servisní smlouvy, která v číslech říká, jakou kvalitu provozu dodavatel slibuje, jak se to měří a co se stane, když to nesplní. Dobře napsaná chrání obě strany. Zákazníkovi dává měřitelný nárok, dodavateli jasnou hranici toho, k čemu se zavázal a kolik ho porušení nejvýš může stát.

V tomto článku projdeme, co se dá do SLA nastavit, tedy dostupnost v procentech, reakční doby, doby vyřešení a další parametry. Pak se podíváme na to nejdůležitější, tedy jak tvrdé to SLA má být, protože právě tady se dodavatel se zákazníkem nejčastěji nepotká. A na konci si řekneme, jak se dodržování SLA sleduje a co se děje, když se nedodrží.

Ve zkratce

  • Servisní smlouva popisuje, jaké služby dodavatel poskytuje, a SLA k tomu přidává měřitelné parametry, tedy v jaké kvalitě je poskytuje a jak se to pozná.
  • Dostupnost 99,9 % znamená nejvýše 43 minut výpadku za měsíc, ale skutečnou hodnotu tomu číslu dává až to, z čeho se počítá a co se do výpadku nezapočítává.
  • Reakční doba a doba vyřešení nejsou totéž. Smlouva, která obsahuje jen reakční dobu, nezaručuje, že se cokoli opraví.
  • Rozumné sankce mají vazbu na hodnotu služby a mají strop. Souhrn sankcí typicky nepřekročí měsíční platbu za měsíc a tři měsíční platby za rok.
  • Je-li sjednána smluvní pokuta, nemá věřitel vedle ní právo na náhradu škody z téhož porušení, ledaže si strany ujednají jinak (§ 2050 občanského zákoníku). Jak pokuty a náhradu škody dát pod jeden strop, rozebíráme v článku o limitaci náhrady škody.

Co je SLA smlouva a čím se liší od servisní smlouvy, podpory a údržby

Zkratka SLA znamená Service Level Agreement, tedy dohoda o úrovni poskytovaných služeb. V praxi to bývá příloha servisní smlouvy nebo její kapitola. Definuje parametry SLA, tedy měřitelné ukazatele provozu, způsob jejich měření a následek jejich nedodržení.

SLA se často zaměňuje s celou servisní smlouvou, ale je to jen její část. Smlouva o podpoře software nebo smlouva o údržbě software popisuje, jaké služby dodavatel poskytuje, tedy co pro zákazníka dělá. SLA k tomu přidává parametry, tedy v jaké kvalitě to dělá a jak se to pozná. Bez popisu služeb je SLA prázdné a bez SLA je popis služeb neměřitelný.

Záruka za vady a SLA jsou dvě různé věci a zaměňují se často. Záruka řeší, že dodané dílo odpovídá tomu, co bylo objednáno, a vztahuje se k vadám samotného softwaru. SLA řeší provoz po spuštění, tedy dostupnost, rychlost reakce a podporu. Software může být bez vady a přesto být hodinu nedostupný, protože spadl server. Naopak vadu v kódu vám žádné SLA neodpustí. Akceptace, záruka a odpovědnost za vady se řeší už ve smlouvě o vývoji software, ne v SLA.

Pro dodavatele je servisní smlouva IT se SLA zároveň produktem, tedy pravidelným příjmem po skončení vývoje. Pro zákazníka je to jediná páka, jak si po spuštění vynutit pozornost.

Dostupnost: závazek na procenta

Nejběžnější podoba SLA je závazek udržet službu dostupnou po určité procento času. Hodí se všude, kde výpadek přímo znamená ztrátu, tedy u e-shopů, veřejných webů, rezervačních a objednávkových systémů, platebních bran a výrobních nebo skladových systémů.

Rozdíl mezi jednotlivými úrovněmi vypadá v procentech nenápadně, v čase ale ne:

DostupnostMaximální výpadek za měsícZa rok
99 %7 hodin 12 minut3,7 dne
99,5 %3 hodiny 36 minut1,8 dne
99,9 %43 minut8,8 hodiny
99,95 %22 minut4,4 hodiny
99,99 %4 minuty53 minut

Mezi 99 % a 99,9 % je tedy rozdíl zhruba šesti a půl hodiny výpadku měsíčně. Když si zákazník řekne o 99,99 %, měl by vědět, že žádá celkový výpadek nejvýš čtyři minuty za měsíc. To se bez automatického záložního provozu nedá splnit ani s nepřetržitou pohotovostí, a odpovídajícím způsobem se to promítne do ceny.

Na co si dát pozor u dostupnosti:

Z čeho se procento počítá. Z kalendářního měsíce, nebo jen z provozní doby? U 8x5 služby je 99 % úplně jiné číslo než u nepřetržitého provozu.

Co se do výpadku nepočítá. Plánované odstávky, zásahy na žádost zákazníka, výpadky infrastruktury třetích stran a výpadky způsobené zákazníkem. Tenhle výčet bývá v návrzích dodavatelů tak široký, že závazek vyprázdní. Zákazník by měl trvat na tom, aby plánované odstávky měly strop, třeba čtyři hodiny měsíčně, a aby se ohlašovaly předem.

Kdo měří. Pokud měří jen dodavatel ze svých logů, zákazník nemá jak výpadek prokázat. Řešením je nezávislý monitoring nebo aspoň povinnost dodavatele poskytnout surová data.

Co je vlastně nedostupnost. Web, který se načítá třicet sekund, formálně běží. Proto se vedle dostupnosti vyplatí sjednat i odezvu nebo definovat nedostupnost jako stav, kdy služba neplní svou funkci.

Reakční doba a doba vyřešení nejsou totéž

Druhá základní veličina jsou lhůty. A tady vzniká nejčastější nedorozumění, protože reakční doba a doba vyřešení znamenají něco úplně jiného.

Reakční doba je doba, do kdy dodavatel na nahlášený incident zareaguje, tedy potvrdí přijetí a začne ho řešit. Nezaručuje nic o opravě.

Doba vyřešení je doba, do kdy má být problém odstraněn nebo aspoň obejit náhradním řešením.

Dodavatelé běžně nabízejí jen reakční dobu, protože tu mají pod kontrolou. Zákazník, který podepíše SLA s reakční dobou jedné hodiny a bez doby vyřešení, má nárok na to, aby mu někdo do hodiny odpověděl, že na tom pracuje. Nic víc.

Obojí se obvykle odstupňuje podle závažnosti incidentu. Typické rozdělení do tří kategorií vypadá takhle:

KategorieCo to jePříkladReakceVyřešení
A, kritickáslužba nefunguje nebo je ohrožen provoz či datae-shop nepřijímá objednávky1 hodina8 hodin
B, závažnápodstatná funkce nefunguje, existuje náhradní postupnejde exportovat faktury4 hodiny3 pracovní dny
C, běžnádrobná vada, provoz běžíšpatně zarovnaná sestava1 pracovní denv nejbližší verzi

Kategorie incidentů se nastavují podle provozu a čísla v tabulce jsou ilustrativní. Důležitější než jejich výše jsou tři věci okolo.

Kdo určuje kategorii. Když ji určuje dodavatel sám, zákazník přijde o vliv na to, co je kritické. Rozumné je, aby kategorii navrhoval zákazník při nahlášení a dodavatel ji mohl odůvodněně změnit.

Kdy lhůta běží. U 8x5 podpory se incident nahlášený v pátek v 16:30 řeší až v pondělí. To je legitimní, jen o tom obě strany musí vědět. U kritických služeb dává smysl 24x7 aspoň pro kategorii A.

Jestli stačí náhradní řešení. Dodavatelé si často sjednávají, že dočasné obejití problému se považuje za vyřešení. Pro zákazníka je to přijatelné jen tehdy, když na náhradní řešení navazuje lhůta pro trvalou opravu.

Další parametry SLA, které se do smlouvy hodí

Parametry SLA nejsou jen dostupnost a incidenty. Do smlouvy se dá dát prakticky jakýkoli měřitelný ukazatel a u dlouhodobých vztahů se to vyplatí. V praxi se nejčastěji sjednávají tyto:

Lhůta pro ocenění a nasazení změnového požadavku. Bez ní se běžně stane, že drobná úprava čeká na nabídku měsíc. Nastavuje se zvlášť lhůta na ocenění a zvlášť na nasazení podle velikosti změny.

Parametry zákaznické podpory. Dostupnost helpdesku, kanály hlášení, doba prvního lidského kontaktu, procento incidentů vyřešených na první úrovni.

Rozsah zahrnutý v paušálu. Kolik hodin měsíčně paušál obsahuje, co se do nich počítá, co se stane s nevyčerpanými hodinami a jakou sazbou se účtuje přečerpání.

Zálohování a obnova. Jak často se zálohuje, jak dlouho se zálohy drží a do kdy je dodavatel schopen obnovit provoz po havárii. Na to navazuje i smluvní ošetření předávání a přebírání dat.

Aktualizace a bezpečnostní záplaty. Do kdy dodavatel nasadí opravu kritické bezpečnostní zranitelnosti.

Výkon a odezva. Doba odezvy aplikace při definovaném zatížení, u e-shopů typicky v hodinách špičky.

Jak tvrdé SLA: best effort, kredity, nebo pokuty

Tady se rozhoduje o tom, jestli SLA něco znamená, nebo jestli je to jen text pro uklidnění. Obě strany jdou přirozeně jinam. Jak kredity a smluvní pokuty počítat a jaký mají mít strop, rozebíráme v článku Smluvní pokuta za nedodržení SLA.

Dodavatel chce SLA měkké. Nejraději ve formě best effort, tedy závazku vyvinout přiměřené úsilí. To ale není vymahatelný závazek na výsledek, je to příslib snahy. Dodavatel dál nabízí kredity, tedy slevu na další období nebo dobropis, obvykle v řádu jednotek procent měsíční platby. Zároveň chce, aby kredit byl jediným nárokem zákazníka, tedy aby jím byla vyloučena náhrada škody.

Zákazník chce SLA tvrdé. Konkrétní čísla, smluvní pokuty za každé porušení a možnost odstoupit při opakovaném selhání. Argumentuje tím, že hodina výpadku e-shopu ho stojí víc než celý měsíční paušál, což bývá pravda.

Rozumný střed vypadá v praxi takhle. Sankce se sjednají, ať už jako kredity, nebo jako smluvní pokuty, ale s vazbou na hodnotu služby a se stropem. Obvyklá konstrukce je, že souhrn sankcí za měsíc nepřekročí měsíční platbu za servis a za rok například tři měsíční platby. Dodavatel tak ví, jaké je jeho maximální riziko, a umí si ho nacenit. Zákazník má nástroj, který dodavatele reálně bolí.

K tomu patří čtyři věci, na kterých se vyplatí trvat z pozice dodavatele:

Výjimky na to, co nemá pod kontrolou. Výpadky konektivity, cloudové infrastruktury, platební brány nebo API třetí strany, zásahy zákazníka do systému, provoz na hardwaru zákazníka a vyšší moc. Bez těchto výjimek dodavatel ručí za cizí chyby.

Součinnost zákazníka. Lhůty neběží, dokud zákazník nedodá přístupy, popis chyby nebo testovací data. Tohle ustanovení zachrání víc sporů než cokoli jiného.

Strop celkové odpovědnosti. Sankce ze SLA jsou jedna věc, celková limitace odpovědnosti ve smlouvě druhá. Jak se riziko ve smlouvě vyčísluje, rozebíráme v článku o hodnocení rizik při revizi smlouvy. Musí na sebe navazovat, jinak si dodavatel zastropuje pokuty a zůstane mu neomezená náhrada škody.

Vyloučení souběhu. Podle českého práva platí, že je-li sjednána smluvní pokuta, nemá věřitel právo na náhradu škody z téhož porušení, ledaže si strany ujednají jinak (§ 2050 občanského zákoníku). Pokud tedy zákazník chce vedle pokuty i náhradu škody, musí to být ve smlouvě výslovně. A pokud to dodavatel nechce, měl by si pohlídat, aby tam ta výslovná věta nebyla.

Pozor ještě na jednu věc. Sebetvrdší SLA nepomůže, když je sankce podmíněna tím, že zákazník výpadek prokáže, a přitom nemá jak měřit. Tvrdost SLA není jen ve výši pokuty, ale v tom, jak snadno se na porušení přijde.

Kontrolní seznam před podpisem servisní smlouvy

Deset otázek, na které by měl mít odpověď každý, komu leží na stole návrh servisní smlouvy. Když u některé odpověď neznáte, je to místo, kde vznikne spor.

  1. Je ve smlouvě popsáno, jaké služby dodavatel poskytuje, odděleně od toho, v jaké kvalitě je poskytuje?
  2. Z čeho se počítá procento dostupnosti a co se do výpadku nezapočítává?
  3. Mají plánované odstávky strop a ohlašovací lhůtu?
  4. Kdo dostupnost měří a má zákazník přístup k datům?
  5. Je vedle reakční doby sjednána i doba vyřešení, nebo aspoň lhůta pro trvalou opravu po náhradním řešení?
  6. Kdo určuje kategorii incidentu a může ji druhá strana rozporovat?
  7. V jakém režimu lhůty běží, tedy 8x5, nebo 24x7, a platí to pro všechny kategorie stejně?
  8. Má sankce strop za měsíc i za rok a navazuje na celkovou limitaci odpovědnosti?
  9. Je vyloučen, nebo naopak výslovně sjednán souběh smluvní pokuty a náhrady škody?
  10. Co se stane s daty, dokumentací a přístupy, až smlouva skončí?

Projdeme vaši servisní smlouvu s vámi

Servisní smlouvy a SLA revidujeme pro dodavatele i pro zákazníky, takže víme, kde se v nich ztrácejí peníze na obou stranách. Nejčastěji to není ve výši pokuty, ale v definici, ze které se dostupnost počítá.

Pošlete nám návrh smlouvy a řekneme vám, co v něm chybí, co je skutečné riziko a co by se dalo vyjednat.

Chci pomoct se servisní smlouvou a SLA

Vymáhání SLA: jak se dodržování sleduje a co dělat při porušení

Vymáhání SLA i obrana proti neoprávněným nárokům stojí a padá na tomtéž, tedy na tom, co si strany nastavily předem. Oběma stranám pomáhá pět věcí.

Měření a reporting. Dodavatel má povinnost jednou měsíčně předložit výkaz dostupnosti a dodržení lhůt. Bez pravidelného reportu zákazník obvykle zjistí problém až po půl roce, kdy už je těžké cokoli dokládat.

Jednoznačný okamžik nahlášení. Incident se hlásí jedním definovaným kanálem, typicky do helpdesku, a čas nahlášení je rozhodný pro běh lhůt. Hlášení telefonem nebo do chatu vede ke sporu o to, kdy vlastně lhůta začala.

Automatické uplatnění sankce. Nejlepší je konstrukce, kdy se kredit nebo pokuta započítá rovnou proti nejbližší faktuře a zákazník o ni nemusí žádat. Jinak se stává, že nárok existuje, ale nikdo ho neuplatní, protože se s dodavatelem nechce hádat.

Eskalace. Kontakty a lhůty pro postup na vyšší úroveň, když se incident neřeší. Většina problémů se vyřeší na úrovni projektových manažerů, pokud existuje pravidlo, kdy se tam má věc dostat.

Právo ukončit smlouvu při opakovaném porušení. Definuje se počtem porušení za období, například třikrát nedodržená lhůta u kategorie A během tří měsíců. K tomu patří exit, tedy vydání dat, dokumentace a přístupů, aby zákazník mohl přejít k jinému dodavateli. Dodavatel má naopak zájem na tom, aby výpovědní důvod byl číselně vymezený a nedal se použít po jediném incidentu.

Servisní smlouva u licence, u SaaS a u provozu na infrastruktuře zákazníka

Stejné parametry znamenají v každém z těchto tří případů něco jiného.

U klasické licence k software provozovaného u zákazníka dodavatel neovládá prostředí. Nemůže proto slíbit dostupnost, může slíbit jen reakční doby a opravy vad. Závazek na procenta by tu byl závazkem za cizí server.

U SaaS provozuje službu dodavatel, takže dostupnost slíbit může a zákazník ji má vyžadovat. Zároveň je tu navíc otázka dat, tedy zálohování, exportu a toho, co se s daty stane po skončení smlouvy. Od 12. září 2025 k tomu přibyly povinnosti podle nařízení Data Act, které se týkají právě přechodu mezi poskytovateli cloudových služeb.

Co dalšího kromě SLA patří do SaaS smlouvy, od modelu zpoplatnění po Akt o datech, DSA a AI Act, rozebíráme v článku SaaS smlouva a smluvní podmínky: checklist a vzor.

U hybridního modelu, kdy dodavatel spravuje systém běžící v cloudu placeném zákazníkem, je potřeba výslovně rozdělit, za co odpovídá poskytovatel cloudu a za co dodavatel. Jinak každý výpadek skončí přehazováním odpovědnosti.

Nejčastější chyby v servisních smlouvách a SLA

Z revizí, které děláme, se opakují čtyři. SLA bez definice, jak se dostupnost měří a z čeho se počítá. Reakční doba bez doby vyřešení. Sankce bez stropu na straně dodavatele nebo naopak sankce tak nízké, že se dodavateli vyplatí je platit. A servisní smlouva, která vůbec neřeší, co se stane s daty a přístupy po jejím skončení. Kam takové mezery vedou, ukazujeme v článku o sporech z IT smluv.

Připravíme nebo zrevidujeme vaši servisní smlouvu a SLA

Servisní smlouvy a SLA děláme pro dodavatele i pro zákazníky. U dodavatelů nastavujeme parametry tak, aby byly splnitelné a aby riziko mělo strop, u zákazníků tak, aby se závazek dal změřit a vymoci. Podrobnosti o téhle službě najdete na stránce SLA, Service Level Agreement.

Pokud už máte návrh servisní smlouvy na stole a chcete vědět, co v něm chybí a co je skutečné riziko, podívejte se na revizi smlouvy. Cenu řekneme, až smlouvu uvidíme.

Často kladené dotazy

  • Co znamená SLA ve smlouvě?

    SLA je zkratka anglického Service Level Agreement, tedy dohody o úrovni poskytovaných služeb. Je to část servisní smlouvy, která měřitelně stanoví kvalitu provozu, typicky dostupnost služby, reakční doby a doby vyřešení incidentů, a následky jejich nedodržení.

  • Jaký je rozdíl mezi servisní smlouvou a SLA?

    Servisní smlouva popisuje, jaké služby dodavatel poskytuje, tedy podporu, údržbu, řešení incidentů a rozvoj. SLA je její část, která k těmto službám přidává měřitelné parametry a následky jejich nedodržení. Bez popisu služeb je SLA prázdné a bez SLA je popis služeb neměřitelný.

  • Co má obsahovat servisní smlouva na software?

    Servisní smlouva má obsahovat vymezení služeb a toho, co do nich nepatří, parametry SLA včetně dostupnosti a lhůt, způsob měření a reportingu, kanál pro hlášení incidentů, cenu a rozsah zahrnutý v paušálu, sankce se stropem, součinnost zákazníka a pravidla pro ukončení smlouvy včetně vydání dat a přístupů.

  • Jaký je rozdíl mezi reakční dobou a dobou vyřešení?

    Reakční doba je lhůta, do kdy dodavatel na nahlášený incident zareaguje a začne ho řešit. Doba vyřešení je lhůta, do kdy má být problém odstraněn nebo obejit náhradním řešením. Smlouva, která obsahuje jen reakční dobu, nezaručuje, že bude něco opraveno.

  • Co znamená dostupnost 99,9 %?

    Dostupnost 99,9 % znamená, že služba smí být nedostupná nejvýše 43 minut za měsíc, tedy zhruba 8,8 hodiny za rok. Záleží ale na tom, z čeho se procento počítá a co se do výpadku nezapočítává, typicky plánované odstávky.

  • Jak se počítá SLA?

    Dostupnost se počítá jako poměr doby, kdy byla služba dostupná, k celkové sledované době, obvykle za kalendářní měsíc. Ze sledované doby se odečítají plánované odstávky a další výjimky sjednané ve smlouvě. U lhůt se měří čas od nahlášení incidentu definovaným kanálem do reakce, respektive do vyřešení.

  • Jaký je rozdíl mezi SLA a zárukou za vady?

    Záruka se týká vad dodaného díla, tedy toho, že software odpovídá zadání. SLA se týká provozu po spuštění, tedy dostupnosti a podpory. Jsou to samostatné závazky a ve smlouvě by se neměly slévat do jednoho odstavce.

  • Jaká smluvní pokuta se sjednává za nedodržení SLA?

    Nejčastěji se sjednává procento z měsíční platby za servis za každé pásmo, o které dostupnost klesne pod sjednanou mez, nebo pevná částka za každou započatou hodinu prodlení s reakcí či s vyřešením. Rozhodující není výše jedné pokuty, ale strop a vazba na hodnotu služby. Obvyklý strop je jedna měsíční platba za měsíc a tři měsíční platby za rok. Pokuta bez stropu je pro dodavatele nepojistitelné riziko, pokuta v řádu stokorun zase nikoho k ničemu nepřinutí.

  • Co jsou kredity za nedodržení SLA?

    Kredit je sleva z ceny, kterou dodavatel přizná, když nedodrží sjednanou dostupnost nebo lhůtu. Oproti smluvní pokutě se neuplatňuje žalobou, ale započte se proti nejbližší faktuře, takže zákazník nemusí nic vymáhat a dodavatel se nedostává do sporu. Záleží na tom, jak je kredit ve smlouvě napsaný. Je-li sjednaný jako sleva z ceny, smluvní pokutou není, a omezení náhrady škody podle § 2050 občanského zákoníku se na něj proto nevztahuje.

  • Můžu při výpadku chtít po dodavateli ušlý zisk?

    Záleží na smlouvě. Je-li sjednána smluvní pokuta, nemá věřitel vedle ní právo na náhradu škody z téhož porušení, ledaže si strany ujednají jinak (§ 2050 občanského zákoníku). U kreditů záleží na tom, jak jsou konstruované. Kredit sjednaný jako sleva z ceny smluvní pokutou není a tohle omezení se na něj nepoužije. Mnohé smlouvy navíc ušlý zisk a nepřímé škody výslovně vylučují nebo omezují celkovou odpovědnost stropem. Bez takového ujednání se náhrada škody řídí obecnou úpravou a je na poškozeném, aby ji vyčíslil a prokázal.

  • Co dělat, když dodavatel SLA nedodržuje?

    Nejdřív si vyžádejte výkaz dostupnosti a dodržení lhůt za sledované období a porovnejte ho s tím, co je ve smlouvě. Ověřte přitom i sjednané výjimky a součinnost, protože právě o ně se spor obvykle opře. Pak uplatněte sjednanou sankci, ideálně započtením proti nejbližší faktuře, a využijte eskalační postup. Při opakovaném porušení přichází na řadu ukončení smlouvy a exit, tedy vydání dat a přístupů.

Navazující témata řešíme v článcích o smlouvě na vývoj software a o licenční smlouvě na software. Než smlouvu podepíšete, projděte si také 15 otázek, které si položit před výběrem IT dodavatele.

Potřebujete v této oblasti pomoct?

Neplatné telefonní číslo

Sdílejte tento článek na sociálních sítích

Facebook ↗ Linkedin ↗