Velká novela zákona o obchodních korporacích od 1. 1. 2021

Novela

S počátkem příštího roku, konkrétně 1. 1. 2021, vstoupí v účinnost rozsáhlá novela zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech („zákon o obchodních korporacích“ či „ZOK“) ve formě zákona č. 33/2020 Sb. K novelizaci dochází především z důvodu, že je jmenovaný zákon účinný již od roku 2014 (vznikl transformací ze zákona č. 513/1999 Sb., obchodního zákoníku) a za uplynulých 6 let účinnosti se objevilo množství výkladových nejasností a legislativních mezer (tj. určitých situací, které zákon vůbec neupravuje nebo upravuje na různých místech rozdílně). Novela si klade za cíl především snížit velkou administrativní zátěž, která momentálně na (především malé) obchodní korporace dopadá.

Důležitou informací je, že obchodní korporace a družstva budou muset ujednání zakladatelských právních jednání a společenských smluv uvést v soulad s obligatorními (tedy povinnými) ustanoveními zákona do jednoho roku od účinnosti novely, tj. do 1. 1. 2022. Do tohoto data musí taktéž upravené listiny založit do sbírky listin u příslušného rejstříkového soudu. Pokud tak obchodní korporace nebo družstvo neučiní, může být na základě návrhu rejstříkového soudu nebo osoby, která osvědčí právní zájem, soudem zrušena a zlikvidována.

Jaké změny novela přináší se dozvíte v tomto článku.

Jednodušší založení tzv. „nízkokapitálových“ společností

Současná verze zákona o obchodních korporacích stanoví, že společník kapitálové společnosti (tedy společnosti s ručením omezeným a akciové společnosti) musí splatit peněžitý vklad na zvláštní účet u banky nebo spořitelního či úvěrového družstva zřízeného správcem vkladu. Háčkem je, že tento účet musí být zřízen vždy, tedy i v případě, kdy je zakládána tzv. „nízkokapitálová“ společnost. Příkladem této společnosti je jakékoliv s.r.o. s vkladem ve výši 1 Kč. I kvůli této 1 Kč je ale nutné založit zvláštní účet, přičemž náklady na jeho založení a správu jsou nemalé a celý proces je časové náročný.

S novelou zákona je zakládání speciálních účtů u společností s takto nízkým vkladem konec. Novela sice neruší povinnost splatit vklad na zvláštní účet jako takovou, zavádí ale výjimku v případě vkladu do výše 20 000 Kč. Vklad do této výše je možné splatit přímo do rukou správce vkladu.

Jednodušší výmaz údajů ze stanov či společenské smlouvy

Již nyní je možné vypustit určité údaje ze stanov či společenské smlouvy, pokud jsou potřebné pouze při založení společnosti. Ilustrací těchto údajů může být např. volba prvních statutárních orgánů, ocenění nepeněžitého vkladu, vkladová povinnost zakladatelů, určení správce vkladu. Doposud se ale na tento výmaz údajů hledělo jako na změnu stanov či společenské smlouvy (resp. situace nebyla zákonem výslovně řešena, v praxi bylo ale obvyklé pohlížet na tento výmaz jako na změnu). Aby bylo možné předmětné dokumenty změnit, je nutný souhlas valné hromady či souhlas všech společníků. Jedná se tedy o další administrativní a finanční zátěž.

Novela zákona výslovně stanoví, že vypuštění nepodstatných zakladatelských údajů není změnou společenské smlouvy či stanov. Dále stanoví, že se toto „vypuštění“ může korporace svěřit do pravomoci statutárnímu orgánu (např. jednatele). Tato změna tedy bude značně jednodušší, rychlejší a levnější.

Rozhodování per rollam s menším množstvím notářských zápisů

Per rollam rozhodování, tj. rozhodování mimo valnou hromadu, je v proběhnuvší pandemické době často používanou metodou. Jak na něj, si přečtěte v našem předchozím článku. Existuje skupina korporací, která musí při rozhodování per rollam dle současné právní úpravy vyhotovovat rozhodnutí formou veřejné listiny, tj. notářského zápisu. Stejnou formu by mělo mít i každé vyjádření zaslané jednotlivým společníkem, což vytváří nemalý finanční náklad.

Díky novele zůstane povinnost formy veřejné listiny pouze u návrhu rozhodnutí a dále u rozhodnutí samotného. Společníkům stačí zaslat toliko neověřenou kopii, čímž se náklady podstatně sníží.

Nebude nutné zveřejňovat na veřejných internetových stránkách pozvánky na valnou hromadu

Současný § 7 ZOK ve spojení s § 407 ZOK stanoví, že akciová společnost je povinna zřídit internetové stránky a na nich uveřejňovat údaje, které uvádí na obchodních listinách a nařizuje, že pozvánka na valnou hromadu musí být zveřejněna právě na těchto internetových stránkách.

Novela stanoví, že pokud je určitá informace určena jen pro společníky (což pozvánka na valnou hromadu splňuje), považuje se za doručenou i pokud je uveřejněna na internetových stránkách, kam mají přístup pouze společníci. Nyní je tedy možné vyvěsit pozvánku např. na intranetu nebo v soukromé sekci webových stránek, kam je možný vstup pouze s přihlašovacími údaji.

Nutnost uchovávání zápisů z valné hromady

Od nového roku bude nutno po celou dobu existence obchodní korporace uchovávat zápisy z jednání nevyššího orgánu (tj. valné hromady) i s přílohami. Pokud dojde ke zrušení korporace s likvidací, budou dokumenty likvidátorem archivovány na dobu 10 let po zániku právnické osoby.

Právnická osoba v pozici člena voleného orgánu jiné právnické osoby bude muset být zastoupena osobou fyzickou

Dosavadní úprava umožňuje, aby byla do voleného orgánu korporace či družstva zvolena právnická osoba. Děje se tak poměrně často, především u větších společností. Nikde ale není zakotvena povinnost stanovit, kdo za právnickou osobu v této roli dále jedná. Zpravidla by tedy měl za právnickou osobu, která je členem voleného orgánu prvotní právnické osoby, jednat její jednatel. Co ale dělat v případě, že je i dalším jednatelem v oné společnosti právě právnická osoba? Tento scénář není zcela neobvyklým. Jedná se o tzv. „řetězení“. Tento jev bývá velice často zneužíván a dané korporace jsou využívány jako tzv. „bílí koně“. Tímto způsobem taktéž dochází k daňovým únikům, neboť není prakticky možné dohledat osobu, která by za daného člena měla jednat a odpovídat.

Novela chce tuto praktiku ukončit. Nově stanoví, že je nutno ve lhůtě 3 měsíců (ideálně ale bez zbytečného odkladu) po jmenování právnické osoby do volené funkce stanovit osobu, která ji bude ve funkci zastupovat. Tato osoba musí splňovat základní zákonné požadavky a předpoklady pro výkon funkce (např. bezúhonnost). Pokud nebude fyzická osoba zvolena, účast právnické osoby ve voleném orgánu automaticky zanikne. Stejně se bude postupovat i v případě zániku zmocnění zástupce právnické osoby a včasného nejmenování zástupce nového.

I toto zlepšení transparentnosti ale nejspíše ponese některé problémy. Jedním z nich je fakt, že není nikde stanoveno, že by měla právnická osoba zvolit pouze jednoho zástupce. Může jich tedy zvolit více a nikde není jasně stanoveno, zda každý z nich jedná samostatně či zda jsou společnými zástupci.  

Nutné schválení smlouvy o výkonu funkce

Smlouva o výkonu funkce upravuje vztah mezi obchodní korporací a členem jejího orgánu. V současnosti platí, že pokud není smlouva o výkonu funkce schválena, tak je relativně neplatná. Bude tedy neplatná pouze v případě, kdy se neplatnosti někdo dovolá. Toto pravidlo ale není stanoveno zákonem, pouze dovozené praxí.

S účinností od 1. 1. 2021 nastává radikální změna. Pokud nebude smlouva o výkonu funkce schválena, nenabude vůbec účinnosti. Pokud bude schválena nejvyšším orgánem společnosti (tedy valnou hromadou), nabude účinnosti zpětně ke dni uzavření dané smlouvy nebo ke dni vzniku funkce člena voleného orgánu, případně ke dni, který valná hromada stanoví. Tato zpětná účinnost je praktická hlavně z hlediska aplikační praxe – nebude již totiž nutné zvlášť schvalovat odměnu ze smlouvy o výkonu funkce za dobu od uzavření smlouvy do jejího schválení.

Novinkou je i to, že pokud je smlouva o výkonu funkce v rozporu se společenskou smlouvou, uplatní se pravidla stanovená ve společenské smlouvě. Toto ustanovení má zabránit obcházení zákona.

Zpráva o vztazích

Novela vychází vstříc dalšímu judikatorně často řešenému pravidlu. Nově nemusí zpráva o vztazích dle § 82 zákona o obchodních korporacích obsahovat informace, které jsou dle jiných právních předpisů považovány za utajené. Pokud ale budou tyto informace ze zprávy o vztazích vypuštěny, je nutno tuto informaci ve zprávě uvést a uvést i důvod neuvedení utajených informací.

Dalším druhem informací, které jsou nově upraveny, jsou informace podléhající obchodnímu tajemství. Ty je možné uvádět v zobecněné formě.

Novela také upravuje další praktickou otázku. Explicitně totiž stanovuje, že je zpráva o vztazích vždy předmětem přezkumu ze strany auditora, pokud této kontrole podléhá účetní závěrka. Ze strany auditora bude tedy posuzováno, zda není zpráva o vztazích v rozporu s ostatními auditorem zjištěnými informacemi a zda není zkreslená.

Úprava monistického modelu řízení akciové společnosti

Jedná se o jednu z nejradikálnějších změn současného zákona o obchodních korporacích. Abychom si mohli vysvětlit změny, které novelizací nastanou, podíváme se nejprve na to, jak vypadá monistické řízení akciové společnosti v současné době.

Monisticky řízená akciová společnost musí mít zřízenou valnou hromadu a další dva orgány – správní radu a statutárního ředitele. Neliší se tedy v mnohém od akciové společnosti dualisticky řízené, která má taktéž dva povinně zřizované orgány odlišného názvu (představenstvo a dozorčí radu). Již z názvu je ale jasné, že monistický systém by měl mít, kromě valné hromady, pouze jeden další povinně zakládaný orgán. V současné době trápí monisticky řízené akciové společnosti také nedostatky ve výkladu pravomocí jednotlivých orgánů, které jsou určeny odkazem na orgány dualistického systému. Vzniká zde problém rozdělení pravomocí mezi správní radu a jejího předsedu, který ale může být zároveň i statutárním ředitelem. Poté není zcela jasné, která pravidla tedy na tuto osobu dopadají.

Problémem je i to, že správní rada není nejvyšším ani statutárním orgánem, zároveň ale vykonává dozorové a částečně i statutární funkce (obchodní vedení, zbytková působnost). Správní rada má v současnosti povinné tři členy. Statutárním orgánem je Statutární ředitel.

Jaké změny novela přináší?

Nově bude zrušena funkce statutárního ředitele jako voleného orgánu, společně se zrušením funkce předsedy správní rady. Jediným orgánem, který bude nadále existovat, bude správní rada jako statutární orgán a samozřejmě valná hromada jako nejvyšší orgán. Správní rada bude vykonávat činnosti kontrolní i činnosti spadající pod obchodní vedení. Všechny pravomoci budou tedy koncentrovány do jednoho orgánu. Tímto by mělo dojít k narovnání všech výkladových nejasností. Členové správní rady budou povinně minimálně 3, s výjimkou jednočlenných společností s jediným akcionářem – zde bude moci být toliko jeden člen správní rady.

Převod podílu ve v.o.s. a obchodní vedení osobních společností

Podle současné právní úpravy je převod podílu ve v.o.s. striktně zakázán. Pokud chce současný společník svůj podíl na někoho převést, musí sám na základě změny společenské smlouvy ze společnosti vystoupit a nový společník vstoupit. Toto ustanovení je odůvodněné tím, že oba společníci ručí společně a nerozdílně za vzniklé dluhy celým svým majetkem a takto je zachována právní jistota.

Novela ZOK nově připouští převod podílu ve veřejné obchodní společnosti se souhlasem všech společníků, a to bez změny společenské smlouvy. Pokud je podíl převeden, stává se převodce ručitelem všech dluhů, které byly společně s převodem převedeny a nabyvatel plně vstupuje do jeho pozice a stává se dlužníkem všech dluhů a věřitelem všech pohledávek.

Nově je jasně vymezeno i to, kdo je pověřen obchodním vedením v osobních společnostech, tedy ve veřejných obchodních společnostech a komanditních společnostech. Dle nynější úpravy není jasné, zda obchodní vedení náleží statutárnímu orgánu nebo všem společníkům splňujícím podmínky členství ve voleném orgánu. Novela se přikloňuje k tomu, že obchodní vedení patří každému společníkovi s tím, že každý společník je zároveň statutárním orgánem společnosti

Možné rušení nekontaktních obchodních korporací

Další z velkých změn cílí na snížení počtu „mrtvých“ obchodních společností. Jedná se o společnosti, které mají např. pouze virtuální sídlo, žádné zaměstnance, neukládají do sbírky listin povinné dokumenty a většinou působí pouze opětovně jako „bílí koně“ např. v daňových podvodech (které si ostatně novela klade za cíl eliminovat).

Aby došlo k „potrestání“ korporace, je nutno splnit dvě podmínky. První je, že obchodní korporace nepředloží účetní závěrku za dvě po sobě následující období (tato povinnost je stanovena zákonem o účetnictví a rejstříkovým zákonem). Poté bude vyzvána k předložení všech chybějících účetních závěrek. Pokud nebudou závěrky doplněny, je první podmínka splněna, a navíc korporaci hrozí pokuta až do výše 100 000 Kč. Druhou podmínkou je nekontaktnost dané korporace. Toto opatření míří právě na virtuální sídla, která jsou často používána nikoliv přechodně, ale dlouhodobě. Toto místo zároveň není skutečným místem podnikání. Z důvodu nekontaktnosti nelze společnosti ani doručit výzvu k doplnění účetních závěrek.

Pokud budou tyto dvě podmínky splněny, bude možné obchodní korporaci zrušit. Soud bude moci korporaci zrušit z i úřední povinnosti s tím, že tento údaj bude zapsán i do obchodního rejstříku. Bez likvidace bude možné společnost zrušit po roce od zahájení tohoto řízení. Pokud bude v jednoleté lhůtě kýmkoliv prokázáno, že majetek korporace je vyšší než náklady likvidace, dojde ke zrušení s likvidací.

Závěr

Novela dopadne prakticky na všechny právní formy korporací a družstev. Dojde ke nížení administrativní zátěže a zároveň i k rušení neaktivních společností. Důležité je, že obchodní společnosti nesmí zapomenout upravit svá zakladatelská právní jednání a společenské smlouvy do souladu s novelizovaným zněním zákona. Až časem se ukáže, čemu novela pomohla a co naopak zhoršila.

Pokud budete potřebovat pomoci s přeměnou požadovaných dokumentů či korporátní strukturou, nebo máte další otázky k dané problematice, neváhejte nás kontaktovat.

Pokud vás zajímají další korporátní aktuality, přečtěte si náš dřívější článek o LEX COVID a rozhodování valných hromad a obecně o LEX COVID a rozhodování orgánů právnických osob.

Začněme spolupracovat ještě dnes

Kontaktujte nás