Abyste mohli na App Store nebo Google Play prodávat svou aplikaci, musí splňovat poměrně striktní pravidla. Ta se týkají jak fungování aplikace po technické stránce, tak informovanosti koncového uživatele o tom, co ho v aplikaci čeká a za co mu můžete účtovat poplatky.
Na dodržování pravidel si přitom obě platformy zakládají, takže pokud je nedodržíte, může to být důvodem pro neschválení aplikace nebo její stažení z prodeje.
Protože chceme, aby vám appka prošla schvalovacím procesem napoprvé a nemuseli jste se ani do budoucna obávat jakýchkoliv kostlivců ve skříni, sepsali jsme tato pravidla a naše praktické zkušenosti s jejich plněním v tomto článku.
Článek vznikl ve spolupráci s Appliftingem ↗, který pomáhá firmám inovovat, realizovat jejich nápady a vytvářet úspěšné digitální produkty.
Dozvíte se například:
Začneme jednou z nejčastěji používaných metod monetizace aplikace – placené předplatné.
Po právní stránce si musíte dát pozor na to, abyste uživatele informovali o veškerých cenových a platebních podmínkách. Nejen na produktové stránce v obchodě, ale i v podmínkách užívání (obchodních podmínkách) byste tak měli uvést, jak předplatné funguje, jaké funkce aplikace fungují bez předplatného, jestli se samo obnovuje, kdy k obnově dojde apod.
Apple vám umožňuje používat automatickou obnovu předplatného, pouze pokud má vaše aplikace trvalou hodnotu pro zákazníka, předplatné trvá alespoň sedm dní a aplikace je po zakoupení dostupná na všech zařízeních uživatele (je zakázáno duplikovat platby za jedno předplatné).
Jako příklady povolených druhů automaticky obnovovaného předplatného Apple uvádí:
Důležité je zejména uvést, jakým způsobem lze předplatné spravovat a zrušit.
Z podmínek Google Play přímo vyplývá, že aplikace musí zahrnovat přístup ke snadno použitelné online metodě zrušení předplatného. V nastavení účtu aplikace (nebo v podobné sekci) můžete tento požadavek splnit tím, že zahrnete:
Pokud uživatel zruší předplatné zakoupené prostřednictvím fakturačního systému služby Google Play, podle jejich zásad takovému uživateli nebude vrácena platba za aktuální fakturační období, ale bez ohledu na datum zrušení bude po zbytek aktuálního fakturačního období i nadále dostávat předplacený obsah. Předplatné bude zrušeno po skončení aktuálního fakturačního období.
Zvláštní pravidla platí i pro bezplatná zkušební období a zaváděcí nabídky. Než si uživatel zaregistruje předplatné, musíte ho přesně a srozumitelně informovat o podmínkách takové nabídky, včetně její délky. Nesmíte zapomenout uživateli sdělit, jak a kdy se bezplatné zkušební období změní na placené předplatné, kolik bude placené předplatné stát a že bude moci placené předplatné zrušit, pokud na něj nebude chtít přejít. Důležité je také jasně identifikovat obsah nebo služby, které po skončení zkušební verze již nebudou přístupné.
Google výslovně zakazuje nabídky placených aplikací, které nejsou lokalizované do stejného jazyka jako samotná aplikace nebo jasně nevysvětlují:
Pozor si dejte na případy, kdy měníte stávající aplikaci na obchodní model založený na předplatném. V takovém případě byste neměli odebírat primární funkce, za které stávající uživatelé již zaplatili. Například nechte zákazníky, kteří si již zakoupili "odemknutí plné hry", aby měli k plné hře přístup i poté, co zavedete model předplatného pro nové zákazníky.
Pokud prodáváte jakoukoliv formu vlastní měny (například kredity), pravděpodobně jste uvažovali i nad tím, jak dlouho taková měna zákazníkovi vydrží, případně zda mu nemůže po určitém čase propadnout (expirovat). Než se rozhodnete, dejte si opět pozor na podmínky platformy.
Apple například přikazuje, že platnost kreditů a herních měn zakoupených prostřednictvím nákupu v aplikaci nesmí vypršet. Dokonce byste se měli ujistit, že máte k dispozici mechanismus pro obnovení nákupu v aplikaci.
Google zase přikazuje, že pokud prodáváte virtuální měnu, musí být uplatnitelná pouze v aplikaci nebo hře, ve které byla koupena. Obecně je však dobré poskytnout uživatelům způsob, jak nákupy obnovit (například v situaci, kdy uživatel přejde na jiné zařízení).
Lootboxy může vaše appka nabízet pouze, pokud uživatele před nákupem jasně a včasně informujete o pravděpodobnosti získání takových položek. Právní úprava týkající se nákupu virtuálních předmětů (a zejména lootboxů) se ale může v každé oblasti lišit. Před zahájením jejich prodeje si tedy raději zkontrolujte, jaké místní předpisy se na ně mohou vztahovat.
Jak Google, tak Apple zakazují prodávat aplikace, které umožňují těžbu kryptoměn na zařízení. Případná těžba kryptoměn tak může probíhat pouze mimo zařízení (např. těžba v cloudu).
Směna a prodej kryptoměn je již povolen, také ale podléhá zvláštním pravidlům. Například na App Store mohou být pouze aplikace usnadňující transakce a přenosy kryptoměn, které probíhají na schválené burze a pouze za předpokladu, že je nabízí samotná burza. Prvotní nabídky (Initial Coin Offerings) a další obchodování s kryptoměnami může aplikace umožňovat, pokud je provádí zavedená banka, obchodník s cennými papíry nebo jiná schválená finanční instituce.
Hazardní aplikace můžete provozovat, pouze pokud projdete zvláštním procesem žádosti a navíc jste registrováni jako licencovaný provozovatel u příslušného státního úřadu pro hazardní hry. Platnou provozní licenci pro dotčený typ online hazardu si od vás Google může vyžádat ještě před zveřejněním aplikace.
Některé praktiky a typy aplikací jsou pro platformy tak nežádoucí, že se je rozhodly zcela zakázat.
Seznam zakázaných aplikací a funkcí je ale tak dlouhý, že než bychom ho celý přečetli, tak by ho nejspíše Apple stihl zase změnit. Přesto byste na něj neměli zapomenout a než začnete vyvíjet aplikaci obsahující nějakou kulišárnu, doporučujeme vám si nejprve detailně pročíst podmínky obou platforem. Nebo je můžete projít s námi ↗. 😊
Jakmile správně nastavíte fungování aplikace po technické stránce, je na čase pro ni vytvořit neprůstřelné obchodní podmínky. Ty by měly kromě všech výše uvedených informací obsahovat také další povinná ujednání, na kterých Apple a Google trvají.
Věděli jste například, že dodatek B k příloze 1 k Apple Developer Program License Agreement (tohle složité umístění jsme si nevymysleli, pro lepší orientaci je to stránka 81 z 88 vaší smlouvy s Applem 😝) obsahuje povinná ujednání pro vaši EULA? Tato ujednání musí být součástí vaší dohody s koncovým uživatelem, pokud tam budou chybět, je to jeden z dalších důvodů, proč vaše aplikace nemusí být schválena.
Pamatujte na to, než k vaší aplikaci přiložíte vzorové obchodní podmínky, které jste našli na první stránce Google. A raději se nejprve poraďte s odborníkem.
Možná jste přemýšleli nad tím, jestli si pro zpracování plateb nemůžete zvolit vlastní platební bránu. No, tak už nemusíte.
Pro většinu transakcí je totiž potřeba využívat fakturační systém platformy. Jeho použití je povinné pro veškeré platby za aplikace, přístup k funkcím aplikace o digitální obsahu („nákupy v aplikaci“), například:
Z povinnosti používat fakturační systém platformy existuje pouze několik málo výjimek. Primárně výjimky směřují na nákupy fyzického zboží (potraviny, oblečení, elektronika) a fyzicky poskytované služby (přeprava, dovoz jídla a vstupenky na akce) nebo k platbě účtů (např. za kabelové a telekomunikační služby). V těchto případech je použití jiného platebního řešení dokonce přikázáno.
Další výjimky se týkají (u Google Play) například úhrady online aukcí a darů osvobozených od daní a plateb za obsah či služby, které zpřístupňují online hazard.
Pokud jde o App Store, ten umožňuje používat jiné platební metody například pro:
Kromě výše uvedených čteček nesmí vaše aplikace uživatele vést na jinou platební metodu. Tento zákaz zahrnuje veškeré přesměrování uživatelů, bez ohledu na to, zda jde o zobrazení v tlačítku, odkazu, zprávě, reklamě nebo jinou výzvou k akci. Můžete nicméně navrhnout jiné metody placení mimo aplikaci (např. v e-mailu).
V souvislosti s platebními systémy třetích stran existuje jedno specifické pravidlo, které platí pro multiplatformní služby - aplikace, které operují na několika platformách a umožňují přístup k předplatnému, obsahu a dalším funkcím.
Podmínkou pro zpřístupnění položek získaných na jiných platformách nebo webových stránkách v aplikaci je jejich zpřístupnění prostřednictvím nákupů v aplikaci. Pokud tedy máte například multiplatformní hru, na svém webu prodáváte spotřební zboží a chcete, aby k nim uživatelé měli přístup prostřednictvím iOS aplikace, musíte tyto položky prodávat také prostřednictvím nákupů v aplikaci.
Cenu za prodej aplikace si určujete sami. Co už si ale sami neurčujete, je podíl z této ceny, který vám zůstane po odečtení daní a servisních poplatků.
Ve většině případů si obě platformy účtují servisní poplatek ve výši 15 % vašich příjmů. Tato zvýhodněná sazba se vztahuje na první milion USD příjmů za každý rok a je podmíněna přiznáním všech vašich přidružených účtů (protože limit 1 milionu se vztahuje na všechny přidružené účty dohromady). Od jednoho milionu a výše se pak servisní poplatek navyšuje na 30 % z vašich příjmů.
Pokud se Apple nebo Google domnívá, že máte za prodej produktů platit daně, může zahrnout takové daně do ceny účtované uživatelům.
Pro tyto případy obě platformy evidují zvláštní seznamy zemí, ve kterých za vás daně sami vyberou a odvedou. Vaši odměnu mohou platformy ponížit i o srážkovou daň, jejíž zaplacení je požadováno v souladu s místními právními předpisy nebo s požadavkem státního finančního úřadu. V ostatních případech ale za výběr a odvod daní odpovídáte sami.
Výši odváděné daně přitom můžete ovlivnit tím, kde jste usídleni. Například pokud si za účelem provozu aplikace založíte offshore společnost v Irsku, můžete pak příjmy vyplácené z App Store a Google Play danit nižší sazbou. Než se ale k takovému kroku rozhodnete, doporučujeme vám detailně prozkoumat svou zákaznickou základnu. Důležité totiž není jen to, kde jste usídleni vy, ale také kde jsou usídleni vaši zákazníci a tím i váš distributor.
Ačkoliv to na první pohled není zřejmé, uzavřením distribuční smlouvy s Apple vlastně souhlasíte s tím, že bude vaše aplikace nabízet 6 samostatných společností. Například pokud se váš zákazník nachází v USA, prodáváte mu aplikaci prostřednictvím Apple Inc. jakožto vašeho zástupce. Pokud je ale zákazník z Evropy, kupuje si aplikaci od společnosti Apple Distribution International (usídlené v Irsku), která funguje jako komisionář. Samostatné pobočky má pak Apple ještě pro Kanadu, Austrálii a Nový Zéland, Jižní a Střední Ameriku a Japonsko.
Všechny tyto detaily pak mají vliv na konečnou míru zdanění. Nejen proto, že různé země uplatňují různé daně. Ale taky protože mezi sebou mají (ale taky nemusí mít) uzavřené mezinárodní smlouvy o zamezení dvojího zdanění. Pokud tedy se svou aplikací plánujete prorazit do světa, nezapomeňte se zamyslet nad správnou strukturou své společnosti.
Chcete být včas informováni o novém článku z této série? Přihlašte se k odběru ↗ těchto článků a žádný vám už neuteče.