Krizová opatření a zaměstnanci

Vyhlášená karanténa – náhrady mezd zaměstnanců?

Republiku dnes oběhla zpráva o možném rozšíření karantény na celou Českou republiku. Není však jasné, zda bude toto opatření přijato. Pokud ano, je možné, že dojde k uzavření ještě více společností než nyní. Jak mají zaměstnavatelé danou situaci řešit?  Jaká přísluší náhrada mzdy zaměstnanci?

Jako zaměstnavatel jste povinen vyplácet zaměstnanci po dobu uzavření Vaší společnosti náhradu mzdy. Je však rozdíl mezi tím, zda jste museli zavřít proto, že na Vás přímo dopadá krizové opatření o uzavření, nebo zda jste dotčeni souvisejícím propadem odběru Vašich výrobků nebo služeb ze strany uzavřených obchodních partnerů. 

Co to v praxi znamená? Pokud jste museli uzavřít společnost kvůli krizovému opatření, jste povinni poskytovat svým zaměstnancům náhradu mzdy ve výši 100 % průměrného výdělku.

Paradoxně však pokud musíte uzavřít svou společnost z důvodů „dočasného sníženého odbytu výrobků nebo omezení poptávky“, tj. pokud prostě nemáte dost zakázek, můžete využít institut částečné nezaměstnanosti. Nemáte-li odbory, můžete vnitřním předpisem snížit náhradu mzdy až na 60 % průměrného výdělku. Pokud u Vás odbory působí, je potřeba se s nimi na tomto snížení dohodnout. Bez dohody s odbory ke snížení jednostranně přistoupit nemůžete.

Zde oficiální stanovisko Ministerstva práce a sociálních věcí: „Překážka v práci na straně zaměstnavatele. Dojde-li k uzavření pracoviště nebo omezení jeho provozu na určitý čas ve vazbě na výše zmíněné usnesení, v důsledku čehož zaměstnavatel zaměstnanci nebude přidělovat práci, jedná se o tzv. jinou překážku v práci na straně zaměstnavatele ve smyslu § 208 zákoníku práce, po dobu jejíhož trvání zaměstnanci náleží náhrada mzdy/platu ve výši jeho průměrného výdělku.“ [1]

Zavření škol – ošetřovné a následný pobyt doma?

V současné době mají rodiče dětí do 10 let, kteří musí z důvodu uzavření základních škol zůstat doma, nárok na ošetřovné zpravidla po dobu 9 dnů. Toto ošetřovné zaměstnavatelé nehradí (jde o zvláštní dávku ze systému nemocenského pojištění), nicméně jsou povinni omluvit absenci zaměstnance pečujícího o dítě po celou dobu, kdy je tento s dítětem doma. Pokud zaměstnanec doma nepracuje (homeoffice), měl by si uvědomit, že kromě poměrně krátkého ošetřovného mu za dobu absence nepřísluší žádná náhrada mzdy. 15.3. se však objevila na webu MPSV zpráva, že MPSV navrhuje rozšíření podpůrčí doby ošetřovného na celou dobu uzavření škol, a to pro děti až do 15 let věku. Za těchto podmínek by nárok na ošetřovné mohli mít i OSVČ.[2]

Práce z domova –homeoffice

Nařízení o uzavření provozoven nebo vyhlášená karanténa neznamená, že nutně musíte uzavřít provoz celé společnosti. Při dodržení zákonných podmínek je i nadále možné poskytovat služby/pracovat, a to z domu nebo z provozovny uzavřené pro veřejnost. Na práci z domova je však nutné se se zaměstnanci dohodnout, bez dohody není možné po zaměstnanci výkon práce z domova žádat. Pro úplnost dodejme, že náklady na výkon práce z domova (např. energie, internet, technické vybavení apod.) nese zaměstnavatel, který je povinen je zaměstnanci nahradit např. paušální měsíční částkou, která není předmětem daně z příjmu. Je otázka, zda v této době nebudou zaměstnavatelé snižovat mzdové náklady a nezačnou přispívat zaměstnancům na práci v rámci homeoffice.


[1]https://www.mpsv.cz/documents/20142/1248138/Zam%C4%9Bstnanec+nevykon%C3%A1v%C3%A1+pr%C3%A1ci+proto%C5%BEe+do%C5%A1lo+k+uzav%C5%99en%C3%AD+pracovi%C5%A1t%C4%9B+nebo+omezen%C3%AD+jeho+provozu.pdf/

[2]https://www.mpsv.cz/documents/20142/1248138/13_03_2020+TZ+-+MPSV+představilo+bal%C3%ADček+návrhů+na+pomoc+rodinám.pdf/ca79efbe-a748-fd17-7943-456f51cbab34