O návrhu zákona o ochraně oznamovatelů, tedy povinném zřízení komunikačního kanálu tzv. whistleblowingu jsme již psali. Nyní se chceme zaměřit nejen na povinnost, ale i příležitosti, které tento systém společnostem nabízí.
Návrh zákona aktuálně prochází legislativním řízením v Poslanecké sněmovně. Účinný by, v souladu s transponovanou evropskou směrnicí, měl být nejpozději 17. prosince 2021. S ohledem na „parlamentní“ prázdniny i nadcházející podzimní volby je samozřejmě otázkou, zda tento termín stihne. Oproti stavu, ve kterém do Sněmovny vstoupil, bylo podáno několik pozměňujících návrhů. Například v souladu se směrnicí se navrhuje navýšení počtu zaměstnanců kvalifikující zaměstnavatele jako tzv. povinný subjekt z 25 na 50 zaměstnanců. Či výjimka z limitu 249 zaměstnanců pro možné sdílení vnitřního oznamovacího systému mezi podnikatelským seskupením ovládaným stejnou ovládající osobou podle zákona o obchodních korporacích.
Stále platí, že zákon se vztahuje pouze na vyjmenované oblasti upravené právem Evropské unie. V praxi však samozřejmě nedává smysl příslušný kanál omezit na tyto oblasti. Naopak, dá-li si již zaměstnavatel práci s jeho zřízením, byl by sám proti sobě nevyužít jej i pro jiná sdělení. V situaci, kdy kvalitní (a spokojený) zaměstnanec je k nezaplacení, je vhodné přetavit zákonnou povinnost v příležitost. Dát zaměstnancům anonymní hlas k vyjádření se k situaci ve společnosti. Anonymita je přitom volbou dotyčného zaměstnance, kterému samozřejmě nic nebrání se více či méně identifikovat.
Advokátní kanceláře běžně nabízejí personální zabezpečení oznamovacího systému (prostřednictvím tzv. pověřené osoby). Existují i společnosti poskytující adekvátní technická řešení v čele s platformou Nenech to být. Tyto záležitosti tedy můžete s klidem přenechat třetím osobám.
Co tedy zbývá na Vás jako zaměstnavateli? Zcela zásadní je samozřejmě správná a důkladná komunikace vůči zaměstnancům. Pokud smyslem nemá být zřízení obyčejné „schránky“, do které ohlášení jen padají ani pouhé „odškrtnutí“ si zákonné povinnosti, musí společnost dostatečně vysvětlit smysl zaváděného systému whistleblowingu jako jakési „linky bezpečí". Tedy že jí na názorech zaměstnanců skutečně záleží a bude jim věnovat nejen patřičnou pozornost, ale i hledat vhodné řešení a zlepšení. Koneckonců i návrh zákona samotný vyžaduje určitou zpětnou vazbu, kdy příslušná osoba musí v časovém limitu musí posoudit důvodnost oznámení a oznamovatele o tomto posouzení zpravit.
Se všemi právními požadavky souvisejícími výzvami whistleblowingu, ale i compliance obecně jsme Vám samozřejmě připraveni pomoc, proto se na nás neváhejte obrátit s dotazy. Napište nám.