Evropský systém sledovatelnosti tabákových výrobků

Adam Tietz 05.06.2019

Na trh jsou v posledních letech uváděny značné objemy nedovolených tabákových výrobků, zejména takových, jenž nesplňují požadavky stanovené právem Evropské unie (dále také jako „EU“). Na půdě EU tak vznikl nový systém sledovatelnosti tabákových výrobků (dále také jako „systém“), který má za cíl bojovat proti nezákonným tabákovým výrobkům. Ty jednak ohrožují volný pohyb těch legálních a jednak zvyšují zdravotní rizika obyvatelstva spojená s kouřením.[1] Ze strany EU se tak jedná o další krok ke splnění svých závazků vůči Světové zdravotnické organizaci.[2] Základní pramen úpravy představuje směrnice o sbližování právních předpisů členských států týkajících se výroby, úpravy a prodeje tabákových a souvisejících výrobků (Tobacco Products Directive, dále také jako „směrnice“),[3] která cílí na zlepšení funkcionality vnitřního trhu regulací složení tabákových výrobků, jejich balení a značení, či regulací reklamy a nezákonného obchodu. K provedení technických pravidel o ochranných prvcích a systému slouží prováděcí nařízení (dále také jako „nařízení“)[4]. Nařízení upravuje jak povinnosti dotčených osob, tak již zmíněné technické parametry ochranných prvků a celého systému. Úvodem je potřebné zdůraznit, že povinnosti kladené právní úpravou míří zejména na velké ekonomické subjekty na trhu s tabákovými výrobky, jakými jsou výrobci, dovozci či vývozci. Leč se úprava dotýká také maloobchodních prodejců na konci celého řetězce, nedopadají na ně ty největší povinnosti. Kontrola nad celým systémem spadá do kompetence Státní zemědělské a potravinářské inspekce.

ROZSAH A ÚČINNOST ÚPRAVY

Nová úprava dopadá na všechny tabákové výrobky vyrobené v EU, jakož i na tabákové výrobky vyrobené mimo ni, pakliže jsou pro vnitřní trh EU určeny. Nařízení má rozdělenou účinnost podle toho, o jaký druh tabákových výrobků se jedná. Cigarety a tabák k ručnímu balení cigaret, které byly vyrobeny či dovezeny do EU před 20. 5. 2019 a nebyly označeny jedinečnými identifikátory (z angl. Unique Identifier, dále také jako „UI“), mohou zůstat ve volném oběhu po dobu jednoho roku, tedy do 20. 5. 2020. Na tyto tabákové výrobky se nevztahují povinnosti dle nařízení. Všechny ostatní již úpravě podléhají a musí splňovat podmínky stanovené nařízením. Obdobně tomu je i u tabákových výrobků jiných než cigarety a tabáku k jejich ručnímu balení. Ty, které byly vyrobeny či dovezeny do EU před 20. 5. 2024 a nebyl jim UI přiřazen, mohou zůstat v prodeji až do 20. 5. 2026. Na tyto tabákové výrobky se nevztahují povinnosti dle nařízení. Tabákové výrobky jiné než cigarety a tabák k jejich ručnímu balení vyrobené či dovezené do EU po 20. 5. 2024 již úpravě podléhají a musí splňovat podmínky stanovené nařízením.

OCHRANNÉ PRVKY

Z hlediska ochranných prvků je zapotřebí rozlišovat jednotková balení a balení skupinová. Za skupinová balení se považují taková balení, která obsahují dvě a více balení jednotkových. Typicky se tak jedná o karton tabákových výrobků. První z ochranných prvků představuje jedinečný identifikátor (UI), kterým se rozumí „alfanumerický kód umožňující idenfitikaci jednotkového balení nebo skupinového balení tabákových výrobků.“ Cílem UI je sledování relevantních informací, zejména pak data a místa výroby (závod, stroj, směna), popisu výrobku, zamýšleného trhu, trasy přepravy, totožnosti všech dotčených osob a informací o objednávce a platbě. UI musí být vytištěné, neodstranitelné, nesmazatelné a nesmí být žádným způsobem skryto nebo narušeno, a to včetně daňových značení nebo cenovek. Nařízení stanovuje složení tohoto ochranného prvku, které se odlišuje u všech balení, a skládá se z: UI vydavatele identifikátorů, pořadového čísla a časového razítka ve formátu RRMMDDhh. V případě jednotkových balení je UI doplněn kódem výrobku, u balení skupinového pak kódem zařízení, v němž proběhl proces jeho sestavení. Zatímco UI jednotkového balení je omezen 50 znaky a neumožňuje nést jiné datové prvky, UI skupinového balení může čítat až 100 znaků a obsahovat i jiné informace. Pomocí UI na úrovni skupinového balení musí být možné identifikovat všechny UI jednotkových balení, které v sobě obsahuje. Z praktického hlediska je potřeba stanovit také způsob zakódování UI do datového média, které může být vyjádřeno jedním ze tří typů, a to formou datové matice, QR kódu či bodového kódu (DotCode). S ohledem na to, že úprava nezakazuje umisťování jiných kódů na balení, mohou, ale nemusí, jednotlivé subjekty uvést vedle datových médií označení „TTT“ za účelem rozlišení od ostatních. Za zakódování a kvalitu datových médií jsou zodpovědní zejména výrobci a dovozci.[5]  Subjekt pak je povinen umístit na balení UI také ve formátu čitelném lidským okem, a to primárně vedle kódu či matice, případně pak jinde na balení. Druhým z ochranných prvků je prostředek k ověření neoprávněné manipulace (z angl. Anti-Tampering Device, dále také jako „ATD“), jímž se rozumí „prostředek umožňující nezměnitelný záznam procesu ověřování po aplikaci UI pomocí videa nebo protokolového souboru“. Povinnost instalovat ATD dopadá na výrobce a dovozce v různých časových intervalech podle toho, v jakém rozsahu jsou aktivními na trhu s tabákovými výrobky.[6]

DOTČENÉ SUBJEKTY A JEJICH POVINNOSTI

Úprava zavádí nový subjekt, který vstupuje do dodavatelského řetězce tabákových výrobků, jímž je vydavatel identifikátorů. Tato osoba musí být nezávislá na tabákovém průmyslu, nesmí u ní existovat střet zájmů a svou funkci musí vykonávat nestranně. Nařízení nezakazuje, aby tímto subjektem byl orgán veřejné moci či veřejnoprávní subjekt. Vydavatel identifikátorů je osobou, jež je odpovědná za generování a vydávání UI v konkrétním členském státě EU. Všechny vygenerované UI musí být výrobci či dovozci použity do 6 měsíců od data jejich převzetí. V opačném případě pozbývají platnosti, přičemž systém provede jejich deaktivaci automaticky. K jednotlivým výrobcům a dovozcům se UI dostávají na základě žádosti ve formě stanovené přílohou nařízení, kterou lze odvolat do jednoho pracovního dne od doručení žádosti. Vydavatel identifikátorů je povinen vygenerovat a předat kódy elektronicky do dvou pracovních dnů od přijetí žádosti, v případě fyzického dodání pak do 10 pracovních dnů od přijetí žádosti. Výrobci a dovozci mají povinnost aplikovat UI na každé jednotkové balení a zajistit jejich ověření. Ověření musí být chráněno ATD. V případě, kdy není postup ověření potvrzen ATD, musí zajistit výrobce či dovozce aplikaci UI znovu. Záznamy o ATD musí být uchovány nejméně po dobu 9 měsíců od jejich pořízení. Maloobchodní prodejci, kteří v rámci dodavatelského řetězce prodávají tabákové výrobky zákazníkům, mají pouze povinnost obstarat si ID hospodářského subjektu, zařízení či stroje. Bez tohoto ID není možné obdržet zásilky od ostatních subjektů.

JEDINEČNÝ IDENTIFIKÁTOR SUBJEKTŮ, ZAŘÍZENÍ A STROJŮ

Všechny hospodářské subjekty zúčastněné na dodavatelském řetězci tabákových výrobků, včetně zařízení a strojů určených k výrobě, skladování nebo uvádění tabákových výrobků na trh, musí požádat vydavatele identifikátorů o přiřazení identifikačního kódu hospodářského subjektu, respektive zařízení či stroje (dále také jako „ID“). Vydavatel identifikátorů vede rejstřík všech vydaných ID za účelem jejich správy, přičemž ručí za aktuálnost a pravost všech údajů. V odůvodněných případech lze jednotlivá ID členským státem deaktivovat.

SYSTÉM ÚLOŽIŠŤ

Za účelem fungování celé úpravy vzniká systém uložišť, skládající se z primárního a sekundárního uložiště. Systém uložišť umožňuje řadu funkcí, vč. sledování transakcí, elektronické identifikace tabákových výrobků, uchovávání informací apod. Primární uložiště jsou zřizována na úrovni každého výrobce či dovozce, který je odpovědný za zřízení svého uložiště prostřednictvím nezávislé třetí osoby. Na úrovni EU je zřízeno jedno sekundární uložiště, které slouží k záloze dat a zpřístupňování off-line databázových souborů. Náklady na zřízení, provoz a udržování systému uložišť leží na straně výrobců a dovozců. V rámci systému uložišť budou zaznamenány informace o pohybu tabákových výrobků, a to včetně informací jak o aplikaci UI na jednotková / skupinová balení, tak o odeslání, příjmu a překládce tabákových výrobků z a do jednotlivých zařízení. V souladu se směrnicí, která požaduje, aby systém umožňoval určit také totožnost všech odběratelů od výrobního závodu po prvního maloobchodního prodejce, musí hospodářské subjekty zaznamenávat dále informace o vystavení objednávky, vystavení faktury a přijetí platby. Informace o odeslání tabákových výrobků a jejich překládce musí být do systému zaneseny nejpozději během 24 hodin před danou událostí, všechny ostatní informace pak do 24 hodin od výskytu události (od 20. května 2028 se tato lhůta zkracuje na pouhé 3 hodiny od výskytu události).

ZÁVĚR

S ohledem na rozdělenou účinnost nařízení se právní úprava nejprve zaměří na cigarety a tabák, v průběhu následujících let pak na doutníky, doutníčky či tabák do vodních dýmek. Oproti některým jiným systémům nejsou plánované změny tak citelné pro maloobchodní prodejce a spotřebitele. Nová úprava sledovatelnosti tabákových výrobků s sebou nese řadu pozitiv i negativ. Smyslem celé úpravy je zvýšit transparentnost dodavatelského řetězce, snížit množství nelegálně uváděných tabákových výrobků a rizik, které tyto výrobky přináší. Celý systém však vyžaduje pokročilou informačně-technologickou infrastrukturu, jejíž vybudování s sebou nese nemalé finanční náklady. Hlavní finanční zátěž dopadá na výrobce a dovozce, kteří musí uzpůsobit své výrobní linky a vnitropodnikové postupy.

ZDROJE

Směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2014/40/EU ze dne 3. dubna 2014, o sbližování právních a správních předpisů členských států týkajících se výroby, obchodní úpravy a prodeje tabákových a souvisejících výrobků a o zrušení směrnice 2001/37/ES Prováděcí nařízení Komise v přenesené působnosti (EU) č. 2018/574 ze dne 15. prosince 2017 o technických normách pro zavedení a provoz systému sledovatelnosti tabákových výrobků. [1] Největší problém představují tabákové výrobky, které jsou vyrobeny z levných a méně kvalitních náhražek tabáku. [2] Základní dokument spolupráce EU a Světové zdravotnické organizace WHO představuje Rámcové úmluva o kontrole tabáku, jež vstoupila v účinnost 27. února 2005. [3] Směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2014/40/EU ze dne 3. dubna 2014 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se výroby, úpravy a prodeje tabákových a souvisejících výrobků. [4] Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 2018/574 ze dne 15. prosince 2017 o technických normách pro zavedení a provoz systému sledovatelnosti tabákových výrobků. [5] V případě fyzicky dodaných UI odpovídá za jejich zakódování vydavatel identifikátorů. [6] Článek 7 odst. 6 nařízení.