Autorský zákon obecně zakazuje dílo užít bez příslušného oprávnění. Užitím není pouhé konzumování díla, ale např. rozmnožování, pronájem nebo vystavování díla. Když jdete na film do kina, tak jej konzumujete, zatímco provozovatel kina dílo užívá. Užití je v tomto případě v pořádku, protože uživatel má souhlas autora.
Pokud autor neudělí souhlas, k užití díla musí dávat důvod zákon, který tak činí prostřednictvím tzv. zákonných licencí. Bez zákonné licence by bylo porušením autorského práva např. citovat výňatky z díla v diplomové práci, pokud by s tím autor nesouhlasil.
Umělá inteligence je pouhým nástrojem v rukou člověka, nemůže nabývat práva, zavazovat se k povinnostem ani odpovídat za své jednání. Všechny tyto důsledky jdou za člověkem – podle okolností např. za tím, kdo měl plnit smlouvu a použil vadnou věc (pokud AI chápeme jako věc) nebo ten, kdo nad ní měl dohled. Když tedy umělá inteligence poruší autorské právo, třeba vytvoří plagiát, bude za ni odpovídat člověk.
Pod pojmem umělá inteligence si lze představit mnoho konkrétních softwarových či jiných řešení, proto se dále zabýváme aplikacemi, které využívají neuronové sítě ke strojovému učení. K tomu však potřebuje velké množství dat. O tom, zda učení AI je užitím díla, není mezi právníky zcela jasno. Vzhledem k tomu, že má být přijata novela autorského zákona, která bude upravovat licenci právě pro strojové učení (které by nebylo zakázáno, pokud by nebylo užitím díla), se lze domnívat, že učení umělé inteligence z autorských děl bude užitím díla.
K užití autorského díla je tedy potřeba souhlasu autora, nebo zákonné licence. Pokud autor vytvoří databázi a udělí souhlas s tím, aby se z ní umělá inteligence učila analyzovat text, není co řešit, a užití díla bude oprávněné. Co když však souhlas autor neudělí? Bude možné nechat AI učit se z takové databáze?
Právní pojem databáze je odlišný od IT pojmu databáze, autorský zákon totiž jako databáze chápe i např. encyklopedie a sborníky. V textu se však těmito případy nebudeme zabývat a zaměříme se na databázi tak, jak je vnímána v IT světě.
Je-li databáze vlastním duševním výtvorem autora, je chráněna jako autorské dílo. Autorské právo v takovém případě chrání způsob výběru nebo uspořádání obsahu databáze, tedy její strukturu a nikoliv její obsah (pokud obsahem nejsou vlastní autorská díla).
Databázi není možné užít, např. rozmnožovat, pronajímat či vystavovat, pokud k tomu neudělil autor souhlas nebo pokud zákon nestanoví výjimku prostřednictvím tzv. zákonných licencí. Databázi není možné užít ani pro osobní potřebu fyzické osoby, ani nelze pro osobní potřebu pořídit rozmnoženinu na papír. To představuje velký rozdíl oproti např. literárním dílům, u nichž je možné pro osobní potřebu pořizovat kopie.
Databázi však lze užívat za účelem přístupu k jejímu obsahu a pro běžné využívání jejího obsahu. Obsah je nutno od databáze oddělit: pokud obsah není autorským dílem (jde např. jen o čísla), je možné jej užívat libovolně. Pokud jsou obsahem databáze dílčí autorská díla, platí pro ně standardní způsob ochrany jako pro jakákoliv jiná autorská díla podle jejich povahy.
Pro AI to znamená, že nelze k jejímu učení využívat strukturu databáze, nelze např. učit AI na základě vztahů, které jsou v databázi vytvořené, tyto vztahy vytvářet či vyhodnocovat. Je ale možné využít jednotlivé údaje, které jsou v databázi obsaženy.
Databáze by mohla obsahovat údaje o zaměstnancích vašeho obchodního partnera, jejich osobní charakteristiku, jejich hodnocení vašeho produktu a textové zprávy, které odeslali v různou denní dobu. Bez souhlasu autora by nebylo možné využívat databázi k učení vztahů mezi jednotlivými údaji, ale AI by se mohla na jednotlivých textových zprávách učit způsob komunikace.
Tato ochrana je nezávislá na tom, zda je databáze chráněna autorským právem, a stojí na jiném principu. Autorské právo poskytuje ochranu autorovi, zohledňuje jeho čas, který investoval do vytvoření díla, jeho majetkové zájmy a do určité míry i jeho pověst. Ochrana zvláštními právy pořizovatele databáze ale nechrání autora, ale pořizovatele (investora), který za vytvoření databáze zaplatil a nese riziko, že databáze třeba nebude k ničemu užitečná.
Není rozhodující, zda je databáze autorským dílem, ochrana může být poskytnuta i databázi, která není duševním výtvorem autora, může být klidně i výsledkem využití AI. Je ale nutné, aby pořizovatel databáze provedl podstatný vklad (investici) k získání, shromáždění nebo systematizaci obsahu databáze, bez něj ochrana nevznikne. Tato ustanovení tedy poskytují i ochranu obsahu databáze.
Obecně není možné přepisovat obsah podstatné části databáze nebo zpřístupňovat veřejnosti obsah databáze. Toto může učinit pouze pořizovatel databáze, případně i jiný člověk, pokud na něj pořizovatel tato práva převede, rozhodně ale ne jakákoliv osoba, která se k databázi dostala.
Pokud k tomu pořizovatel databáze udělil souhlas, může uživatel přepisovat nebo zpřístupňovat obsah databáze veřejnosti. Takto nakládat ale může pouze s nepodstatnými částmi obsahu databáze běžným a přiměřeným způsobem, nikoliv systematicky a opakovaně. Tímto způsobem je možné využít obsah databáze i k výdělečným účelům.
Za jiných okolností je možné manipulovat i s podstatnou částí obsahu databáze. Opět je nutný souhlas pořizovatele a podmínka, že tak uživatel činí pouze pro svou osobní potřebu, případně pro vědecké nebo vyučovací účely. Obsah databáze ale nelze využívat k výdělečným účelům.
Vezměme předchozí příklad s textovými zprávami. Nyní databáze obsahuje pouze jména zaměstnanců vašeho obchodního partnera a velké množství jejich textových zpráv. Taková databáze by nebyla „vlastním duševním výtvorem“ a nebyla by tedy chráněna jako autorské dílo. Pořizovatel databáze provedl podstatný vklad – investoval spoustu prostředků do toho, aby údaje shromáždil. V této situaci je chráněn obsah databáze, tedy text jednotlivých zpráv. Bez souhlasu autora je protiprávní, pokud se na nich AI učí způsob komunikace.
Pokud dojde k porušení autorského práva nebo práva pořizovatele databáze, může se autor (pořizovatel) domáhat např. zákazu neoprávněného sdělování díla veřejnosti, sdělení údajů o způsobu a rozsahu neoprávněného užití, stažením neoprávněně zhotovené rozmnoženiny díla, omluvy a v neposlední řadě finanční kompenzace. Může si nárokovat přiměřené zadostiučinění a náhradu škody, a to buď ve výši skutečně ušlého zisku, anebo ve výši odměny, která by byla obvyklá za získání takové licence v době neoprávněného nakládání.
Připravuje se také novela autorského zákona, která zjednodušuje podmínky pro automatizovanou analýzu. Článek o novele pro vás chystáme. Nechcete, aby vám článek unikl? Napište nám, nebo se přihlaste k odběru newsletterů v pravé části blogu.
Umělá inteligence a databáze je téma, které nás baví. V minulosti jsme například na toto téma natáčeli podcast: