LEX COVID – Rozhodování orgánů právnických osob, co s tím?

Jak jsme Vám již avizovali na konci března, vláda předložila návrh zákona, který měl řešit dopady epidemie koronaviru na osoby účastnící se soudních řízení, právnické osoby a oblast insolvencí, tzv. LEX COVID. Tento zákon byl úspěšně přijat, podepsán prezidentem a dne 24. dubna 2020 nabyl účinnost. Jaké úlevy nakonec LEX COVID přináší ve vztahu k rozhodování orgánů právnických osob, zejména vzhledem k aktuální povinnosti projednat účetní závěrku? Úlevy dle LEX COVID platí jenom po dobu trvání mimořádného opatření při epidemii, v jehož důsledku je znemožněno nebo podstatně znesnadněno rozhodování orgánů společnosti, nejdéle však do 31. prosince 2020.[1]

Které opatření ještě platí a které ne? 

Mimořádným opatřením při epidemii se dle § 1 odst. 2 LEX COVID rozumí jak krizová opatření přijatá vládou ČR v době nouzové stavu rozumí, tak i mimořádná opatření vydaná Ministerstvem zdravotnictví nebo krajskou hygienickou stanicí v roce 2020 na základě zákona o ochraně veřejného zdraví k ochraně obyvatelstva a prevenci nebezpečí vzniku a rozšíření onemocnění COVID-19 způsobeného novým koronavirem SARS CoV-2, jedná se zejména o zákaz pohybu a pobytu bez roušek, a to ve vnitřních prostorách staveb, mimo bydliště, v prostředcích veřejné dopravy, na všech ostatních místech, kde se nacházejí alespoň dvě osoby v bližší vzdálenosti než 2 metry, nejedná-li se výlučně o členy domácnosti.[2]

Nouzový stav byl ke dni 17. května 2020 odvolán. V platnosti ale nadále zůstávají další mimořádné opatření Vlády ČR (zejména Ministerstva zdravotnictví), jako jsou opatření související s ochranou veřejného zdraví, nošení roušek, kontroly na hranicích nebo zákazy vycestování. Zatím tedy neevidujeme stav bez mimořádných opatření Vlády ČR.

Čas pro právnické osoby běží!

Zákon o obchodních korporacích ukládá kapitálovým společnostem a družstvům projednat účetní závěrku valnou hromadou (členskou schůzí) do 6 měsíců od skončení účetního období. Vzhledem k tomu, že u velké většiny společností se fiskální rok kryje s rokem kalendářním, měla by většina společností s ručením omezeným valnou hromadu v letošním roce uskutečnit do 30. června 2020. LEX COVID však počítá s prodloužením období, do kdy má být účetní závěrka projednána. Pokud tato zákonná lhůta uplyne dříve než 3 měsíce po skončení mimořádného opatření, prodlužuje se táto lhůta o 3 měsíce po skončení tohoto opatření, nejpozději do 31. prosince 2020.[3]  

Pokud by se na společnost aktuálně vztahovala povinnost projednat účetní závěrku valnou hromadou do 30. června 2020, přičemž mimořádná opatření by skončili například až 31. července, pak se termín pro projednání posouvá o tři kalendářní měsíce po skončení mimořádných opatření do 31. října 2020.

Jak se bude účetní závěrka dle LEX COVID projednávat?

Jedním ze způsobů je řádné projednání a schválení účetní závěrky tak, jak se to dělo u většiny společností doposud. Tedy valná hromada se sejde osobně, v sídle společnosti a závěrku projedná a rozhodne o jejím (ne)schválení. Další možností, s kterou počítá občanský zákoník i zákon o obchodních korporacích je rozhodování mimo zasedání valné hromady, tedy rozhodování per rollam, a to písemně nebo prostřednictvím technických prostředků. Pokud společenská smlouva výslovně nevylučuje možnost rozhodovat per rollam, pak je možné tak učinit bez dalšího.

LEX COVID umožňuje rozhodování mimo zasedání valné hromady písemně nebo prostřednictvím technických prostředků i dalším právnickým osobám bez nutnosti stanovit si tuto možnost v zakladatelském právním jednání.[4] To stejné pak platí i pro společnosti s ručením omezeným, které přímo tuto možnost v společenské smlouvě vyloučily.

Využití technických prostředků při rozhodování orgánů

Podle zákona o obchodních korporacích je možné využít technické prostředky při rozhodování per rollam, pokud je tak stanoveno ve společenské smlouvě. Pokud společenská smlouva nevymezuje bližší podmínky, zejména jaký technický prostředek je možné použit, je možné rozhodovat per rollam jenom písemně. LEX COVID toto ustanovení zákona o obchodních korporacích po dobu trvání mimořádných opatření mění. I přesto, že společenská smlouva tyto podmínky neobsahuje, je možné k rozhodování per rollam prostřednictvím technických prostředků přistoupit. Podmínkou je, aby o tom rozhodl statutární orgán, tedy v případě společnosti s ručením omezeným jednatel, a oznámil to v dostatečném předstihu před rozhodováním jednotlivým společníkům.

Jaké technické prostředky je ale možné využít se v žádném zákoně nedočteme. Jako pomůcka však může posloužit čl. 8 odst. 1 směrnice o výkonu některých práv akcionářů[5], který se stal inspirací i pro rozhodování valné hromady na dálku. Pokud technický prostředek umožňuje např. přenos valné hromady v reálném čase např. videokonference přes Zoom, Skype nebo Hangout, pak se jedná o splnění podmínky pro rozhodování per rollam s využitím technických prostředků dle zákona o obchodních korporacích. Je ním totiž umožněno, aby společnost ověřila totožnost společníka a určila podíly, s nimiž je spojeno vykonávané hlasovací právo.

Rozhodování orgánů per rollam

Zákon o obchodních korporacích umožňuje, aby valná hromada rozhodovala i mimo zasedání písemně nebo s využitím technických prostředků. Pokud společenská smlouva rozhodování per rollam nezakazuje, může být tímto postupem přijato jakékoliv rozhodnutí spadající do působnosti valné hromady. Jedná se zejména o rozhodování o změně společenské smlouvy nebo schvalování účetní závěrky.[6] 

Pozor ale na výjimku, kterou zavedl LEX COVID v souvislosti s členy do volených orgánu. Je ním např. i jednatel. V případě, že uplyne v průběhu mimořádných opatření funkční období člena voleného orgánu společnosti, prodlužuje se jeho funkční období až do uplynutí 3 měsíců ode dne následujícího po dni skončení mimořádných opatření. Nový člen voleného orgánu tak bude volen až za stavu bez mimořádných opatření, kdy se již LEX COVID nebude aplikovat a volba proběhne způsobem dle zákona o obchodních korporacích a dle společenské smlouvy.

Jaký je postup při rozhodování orgánů per rollam?

V případě, že se společnost rozhodně rozhodovat per rollam,

  • zašle jednatel návrh rozhodnutí valné hromady k jeho přijetí
  • všem společníkům společnosti
  • na adresy uvedené v seznamu společníků nebo jiným způsobem určeným společenskou smlouvu.

Pokud bude valná hromada rozhodovat s využitím technických prostředků, pak je možné tento návrh zaslat i prostřednictvím zvoleného komunikačního prostředku za podmínek stanovených ve společenské smlouvě nebo rozhodnutím jednatele (k tomu viz blíže Je možné použít technické prostředky?).

Je nutné zasílat pozvánku na valnou hromadu právnické osoby?

Účelem pozvánky na valnou hromadu je informování společníků o svolání valné hromady, aby mohli své práva realizovat, tj. aby byli s dostatečným časovým předstihem informováni o tom, že se bude valná hromada konat a jaký bude pořad jejího jednání, a mohli si tak vytvořit předpoklady pro účast na ní. Tuto funkci v případě rozhodování per rollam naplňuje výše zmíněný návrh rozhodnutí valné hromady. Společníkovi je dán prostor pro vyjádření k navrženým usnesením valné hromady.

Návrh rozhodnutí valné hromady per rollam

Návrh rozhodnutí valné hromady v případě rozhodování per rollam tedy plní i funkci pozvánky na valnou hromadu. Stejně jako u pozvánky na valnou hromadu se jedná o právní jednání učiněné vůči společníkům a musí být tedy dodržena písemní forma. Tuto podmínku návrh rozhodnutí splní, pokud bude zachycen na listině a podepsán jednatelem. Tato forma pak bude zachována i v případě, že bude tento návrh podepsán zaručený elektronickým podpisem[7].

Zákon o obchodních korporacích dále jasně vymezuje náležitosti návrhu rozhodnutí. Z povahy věci vyplývá, že musí obsahovat jednotlivé usnesení valné hromady, které mají být společníky přijaty. Zároveň je nutné specifikovat lhůtu, v níž se musí společník k návrhu vyjádřit. V neposlední řadě je nutné přiložit podklady, z kterých jednotlivé usnesení valné hromady vyplývají. V případě rozhodování o účetní závěrce bude přílohou účetní závěrka se všemi jej přílohami.

Společník má během lhůty k vyjádření právo na

  • vyslovení souhlasu, nebo
  • nesouhlasu s návrhem.

Pokud se společník k návrhu nevyjádří, považuje se to za vyslovení nesouhlasu. 

Způsob hlasování nebo vyjádření společníka k návrhu rozhodnutí musí vždy dodržovat formu předepsanou zákonem, společenskou smlouvu nebo, jak to nyní dovoluje LEX COVID, rozhodnutím jednatele společnosti. V případě, že společenská smlouva nebo rozhodnutí jednatele mlčí o formě vyjádření a způsobech jeho doručení, pak bez ohledu na to, zda se rozhoduje písemně nebo prostřednictvím technických prostředků, musí být vyjádření společníka učiněno písemně s vlastnoručním podpisem nebo elektronicky se zaručeným elektronickým podpisem, a zasláno zpět jednateli společnosti. Pokud se zvolí jiná forma než písemní, např. emailem nebo přes Zoom, pak je nutné myslet na možné budoucí prokazování toho, že hlasování proběhlo řádně. Pokud je tedy valná hromada per rollam prostřednictvím videokonference, je potřeba vytvořit záznam, kterým bude společnost deklarovat předepsaný postup.

Závěr

Pokud jste zatím účetní závěrku neprojednali, můžete tak učinit až do 3 měsíců od skončení mimořádných opatření. Zatím ale v České republice nedošlo k ukončení všech mimořádných opatření, s kterými počítá LEX COVID i přesto, že nouzový stav již byl ke dni 17. květnu 2020 odvolán.

Podle LEX COVID můžete využít i rozhodování mimo zasedání valné hromady písemně nebo prostřednictvím technických prostředků. V tomto případě je ale nutné dodržet zákonné podmínky na postup rozhodování, náležitosti návrhu, jakožto i vyjádření jednotlivých společníků.

Pokud potřebujete s rozhodování valné hromady poradit, neváhejte se na nás obrátit.


[1] § 18 zákona č. 191/2020 Sb., o některých opatřeních ke zmírnění dopadů epidemie koronaviru SARS CoV-2 na osoby účastnící se soudního řízení, poškozené, oběti trestných činů a právnické osoby a o změně insolvenčního zákona a občanského soudního řádu (dále jen „LEX COVID“). Dostupný zde: https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2020-191

[2] Viz přehled mimořádných opatření Vlády ČR. Dostupný zde: https://www.vlada.cz/cz/epidemie-koronaviru/dulezite-informace/mimoradna-opatreni-_-co-aktualne-plati-180234/

[3] § 21 LEX COVID 

[4] § 19 LEX COVID.

[5] Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/36/ES ze dne 11. července 2007 o výkonu některých práv akcionářů ve společnostech s kótovanými akciemi. Dostupná z: https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?uri=CELEX%3A32007L0036

[6] § 190 Zákona o obchodních korporacích.

[7] K tomu blíže viz rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 30. 10. 2009, sp. zn. 33 Cdo 3210/2007