Jak vysoká může být smluvní pokuta?

V IT světě je pravidlem, že projekty začínají dohodou o mlčenlivosti - NDA.

Prostě se na začátku chcete ujistit, že váš projekt, nápad, řešení druhá strana neleakne do světa. Už ze samotného slova dohoda je ale jasné, že jde o domluvu dvou stran.

A bohužel na světě neexistují jen gentlemani, kteří by dohody dodržovali. Proto je potřeba hledat cesty, jak si pohlídat, že druhá strana povinnost neporuší.

Přesně k tomu může sloužit smluvní pokuta. Třeba 500 000 Kč.

Je taková pokuta přiměřená? Není to moc?

Co je moc velká smluvní pokuta?

Strana má dvě možnosti. Výši smluvní pokuty akceptovat a v případě porušení utvrzené povinnosti ji uhradit.

Nebo se začít soudit. Protože třeba šlo o specifický případ, strana cítí křivdu, má pocit, že nedošlo k porušení povinnosti.

V takovém případě přichází na řadu soud. Ten může v souladu s § 2051 občanského zákoníku ↗ nepřiměřeně vysokou pokutu snížit. Má tzv. moderační právo smluvní pokuty.

Doposud soud hodnotil, jak vypadalo ustanovení o smluvní pokutě. Tedy hodnotil primárně finanční výši, kterou si strany ve smlouvě ujdenaly. Přičemž judikaturou bylo ustáleno, že smluvní pokuta ve výši zhruba 0,5% denně z dlužné částky je ještě považována za OK.

Případ Veletrhy Brno

Podobný příklad jako výše se aktuálně dostal až k Nejvyššímu soudu. Veletrhy Brno a firma která zvažovala uspořádání automobilového veletrhu uzavřely předběžně dohodu o mlčenlivosti.

Pro případ porušení byla nastavena smluvní pokuta ve výši 250 000 Kč.

V průběhu domlouvání podrobností se ale dostaly do médií informace, které dohoda o mlčenlivosti chránila. Firma se tak začala soudit s Veletrhy Brno o zaplacení smluvní pokuty.

K jakému závěru soud dospěl?

Nejvyšší soud v této souvislosti vydal přelomové rozhodnutí (31 Cdo 2273/202). Podle něj totiž není tak důležité, jak vypadá obsah ujednání o smluvní pokutě (to je na stranách, co si sjednají a jejich autonomii vůle).

Tím důležitým se stává konkrétní porušení smluvní povinnosti. Jinými slovy ujednání o smluvní pokutě se musí hodnotit v konkrétních případech.

„Soud nezkoumá nepřiměřenost ujednání o smluvní pokutě, nýbrž nepřiměřenost konkrétního nároku na smluvní pokutu.“

Tři kroky hodnocení

Nejvyšší soud rozdělil hodnocení smluvní pokuty do tří kroků, na které je při hodnocení výše potřeba zodpovědět:

1. Jakou funkci má smluvní pokuta plnit?
2. Jaké jsou konkrétní okolnosti vzniku smluvní pokuty? Nezkoumá se jen to, za jakých okolností byla smluvní pokuta ujednána, ale také konkrétní porušení, které vedlo ke vzniknu smluvní pokuty. (například rozsah vyzrazených informací, přičinění druhé strany apod.)
3. Pokud je na základě výše uvedených otázek smluvní pokuta neadekvátní, může ji soud snížit. Přihlédne k funkcím, které má plnit, k hodnotě a významu povinnosti, kterou smluvní pokuta chrání.

Co to v praxi znamená?

Z našeho pohledu se smluvní pokuta mnohem více přiblížila náhradě škody. Už se nebude jednat o ustanovení, které automaticky (v případě dodržení korektní výše) bude znamenat vznik povinnosti zaplatit. Nově bude muset smluvní strana prokázat, že nárok na smluvní pokutu opravdu vznikl, což se svou povahou velmi blíží náhradě škody.

Vzhledem k této skutečnosti je tak třeba při přípravě smluv, třeba dohody o mlčenlivosti, myslet na to, že nově nebude stačit odpovědět si: "0,5% je OK." Přichází doba, kdy si strany budou muset lépe definovat podmínky uplatnění smluvní pokuty, její odůvodnění. Nebo hledat alternativní způsoby, jak se domoci dodržení utvrzené povinnosti.

Tak jako tak, ideální je, aby se žádná dohoda k soudu dostat nemusela. Proto je vždy vhodné nastavit smluvní povinnosti vyváženě. S tím máme velké zkušenosti a rádi vám předvedeme, jak může vypadat vyvážená smlouva.

Vyzkoušejte si to napříkald na naší dohodě o mlčenlivosti ↗.