Zaměstnanecká díla (autorská díla zaměstnanců)

Zaměstnanci mohou v rámci výkonu práce vytvářet pro zaměstnavatele autorská díla, a to na řadě pozic (např. počítačový programátor, grafik, designér, kreativec, tvůrce obsahu pro sociální sítě, copywriter, tvůrce videí, fotograf apod.). I když zákon dává zaměstnavateli v základu poměrně široká oprávnění k tzv. zaměstnaneckým dílům, i přesto doporučujeme věnovat pečlivou pozornost pracovní smlouvě (DPP/DPČ) těchto zaměstnanců.

Text je moc dlouhý? Pusťte si podcast na téma zaměstnanecká díla!

Spotify/YouTube:

Když fotograf programuje počítačový program

Zásadní roli hraje už druh práce sjednaný v pracovní smlouvě (resp. činnost uvedená v některé z dohody). Široká oprávnění zaměstnavatele, tzv. výkon autorských majetkových práv, se vztahuje jen na taková díla, která zaměstnanci vytvořili ke splnění svých pracovních povinností.

Pokud např. fotograf naprogramuje pro zaměstnavatele v pracovní době počítačový program, vykonává práva k programu pouze zaměstnanec. Zaměstnavatel by k využití programu potřeboval souhlas zaměstnavatele (licenci).

Co na zaměstnanecká díla říká zákoník prá... ehm, autorský zákon?

Z autorského zákona vyplývá, že není-li dohodnuto jinak, vykonává zaměstnavatel svým jménem a na svůj účet majetková práva k zaměstnaneckým dílům. K převodu výkonu tohoto práva na třetí osobu (např. softwarová společnost na svého zákazníka namísto licence) potřebuje zaměstnavatel souhlas zaměstnance. Výjimku tvoří převod obchodního závodu, kdy souhlas zaměstnance není třeba. Není-li dohodnuto jinak, má se za to, že zaměstnavatel může zaměstnanecká díla zveřejňovat, upravovat, zpracovávat včetně překladu, spojovat s jinými díly, zařazovat do souborných děl, dokončovat nehotová zaměstnanecká díla a uvádět je na veřejnost pod svým jménem.

Není-li dále sjednáno jinak, má zaměstnanec vůči zaměstnavateli právo na přiměřenou dodatečnou odměnu, jestliže se jeho mzda dostane do zjevného nepoměru k zisku z využití práv k zaměstnaneckému dílu a významu takového díla pro dosažení takového zisku. Právo na dodatečnou odměna se ale nikdy nevztahuje na počítačové programy, databáze a kartografická díla. Pokud by chtěl zaměstnavatel dodatečnou odměnu vyloučit, je potřeba si to se zaměstnancem ujednat, nejlépe rovnou v pracovní smlouvě.

Skončení pracovního poměru

Skončení pracovněprávního vztahu pak nemá vliv na trvání práv zaměstnavatele, vyjma např. zániku zaměstnavatele. To znamená, že zaměstnavatel vykonává autorská majetková práva i poté, co mu dá zaměstnanec např. výpověď. Odchodem zaměstnance tak práva zaměstnavatele k dosud vytvořeným dílům nejsou nijak ohrožena.

Zaměstnanecká díla a agenturní zaměstnanci

Výše uvedená pravidla se vztahují i na agenturní zaměstnance. Pro účely výkonu autorských majetkových práv se za jejich zaměstnavatele považuje uživatel, ke kterému byli přiděleni. Z naší zkušenosti však v praxi nedochází příliš často k tomu, že by agenturní zaměstnanci byli zařazování na pozice, u nichž převažuje duševní tvůrčí činnost ve smyslu autorského zákona. Uvedená pravidla se však nevztahují na zaměstnance dočasně přidělované podle § 43a zákoníku práce.

Konečně autorská majetková práva bude v některých případech vykonávat i právnická osoba, pro kterou budou na základě některé zvláštní skutečnosti (např. smlouvy o výkonu funkce nebo zakladatelského právního jednání) tvořit členové jejího statutárního nebo jiného voleného nebo jmenovaného orgánu. Typicky půjde např. o jednatele společnosti s ručením omezeným.

Závěrem

Proč jsou výše uvedená pravidla pro zaměstnavatele důležitá, i když mu v základu přiznávají poměrně široká práva k zaměstnaneckým dílům? Důvod je ten, že na ředě míst zákon počítá s tím, že by mohla existovat jiná dohoda stran (formulace typu není-li dohodnuto jinak, má se za to, že…).

Jedná se o tzv. vyvratitelnou domněnku, která připouští důkaz opaku. Pokud chce mít zaměstnavatel absolutní jistotu, že vykonává potřebná práva, že zaměstnanecká díla může bez problémů dále upravovat, a že ho zaměstnanci nepřekvapí např. s požadavkem na dodatečnou odměnu, doporučujeme zahrnout autorskoprávní ujednání přímo do pracovní smlouvy (DPP/DPČ). Tím předejde zbytečným pochybám jednak vůči svým zaměstnancům, ale i vůči svým zákazníkům. Autorská práva je potřeba řešit i u agenturních zaměstnanců nebo zaměstnanců dočasně přidělených podle zákoníku práce.

Z naší praxe vyplývá, že otázky na to, zda má zaměstnavatel dostatečně ošetřena autorská práva ke svému produktu a zda jeho užitím nevystavuje svého zákazníka riziku porušení těchto práv, jsou poměrně časté.

Zaměstnavatelé by tedy tuto oblast neměli podceňovat. Nevíte si rady? Neváhejte napsat na e-mail david.s@sedlakovalegal.com a moc rádi vám pomůžeme správně nastavit autorská práva k vašim výtvorům.

Hledám něco jiného v IT

Poté zkuste například: