Lex covid a jeho dopad na exekuce a insolvence

Roman Tomek 10.04.2020

Poslanecká sněmovna dne 9. 4. 2020 schválila zákon o některých opatřeních ke zmírnění dopadů epidemie koronaviru SARS CoV-2 na osoby účastnící se soudního řízení, poškozené, oběti trestných činů a právnické osoby a o změně insolvenčního zákona a občanského soudního řádu.[1] Hovorově se zákon nazývá Lex COVID pro oblast justice, insolvence a exekuce. Lze očekávat, že v následujících dnech bude schválen Senátem, podepsán prezidentem a vyhlášen ve sbírce zákonů. Jaké zásadní změny pro exekuce a insolvence přináší? To se dočtete v tomto článku.

 

Prominutí lhůt

Zákon v prvé řadě počítá s prominutím lhůt (a to nejen u exekuce a insolvence, ale i u ostatních soudních řízení). Zákon zavádí základní pravidlo, kdy dojde k prominutí lhůty v případě, že dojde k jejímu zmeškání z důvodu, který je zaviněn omezeními plynoucími z mimořádných opatření. Žádat o prominutí lhůty lze z tohoto důvodu i v případech, kdy je prominutí lhůty jinak vyloučeno (například při podání dovolání).

Z tohoto pravidla však budou existovat výjimky. Tak například v případě exekucí nebude možno prominout zmeškání lhůty pro odvolání proti rozhodnutí o příklepu v případě dražby nemovitostí a obchodního závodu, pokud již přešlo vlastnické právo na vydražitele. V insolvenčním řízení poté nelze prominout zmeškání lhůty, bylo-li o věci, které se zmeškaný úkon týká, již rozhodnuto. Zároveň nelze v insolvenčním řízení prominout zmeškání lhůty pro odvolání či námitky, nabylo-li již rozhodnutí, proti kterému směřují, právní moci.

V případě exekučního řízení se též prodlouží lhůta pro dobrovolné splnění vymáhané povinnosti, se kterým je spojena úhrada nákladů exekuce ve snížené výši. Nově je možno tuto úhradu provést ve lhůtě 15 dnů od skončení mimořádného opatření, které bránilo dřívější úhradě. Nejde však o paušální prodloužení lhůty k dobrovolné úhradě. Benefitu lze využít pouze v případě, že dřívější úhrada byla znemožněna mimořádným opatřením.

Jak v případě exekučního řízení, tak v případě řízení insolvenčního, činí lhůta pro podání žádosti o prominutí zmeškání lhůty 7 dní od odpadnutí překážky (neuplyne však dříve než 7 dnů po ukončení nouzového stavu).

Opatření v insolvenčním řízení

Zcela zásadní změnou je odklad povinnosti dlužníka podat na sebe insolvenční návrh v případě, že je v úpadku. Za normálních okolností musí být podán bez zbytečného odkladu poté, co se o úpadku dozvěděl nebo měl dozvědět. Zákon v tomto činí změnu a návrh lze podat až po uplynutí 6 měsíců od ukončení mimořádného opatření, nejpozději však do 31. prosince 2020. To neplatí v případě, že úpadek nastal už před mimořádným opatřením nebo k úpadku nedošlo v souvislosti s koronavirovou situací, v těchto situacích se lhůty nemění.

Insolvenčních návrhů se týká i druhá změna. Ta stanovuje, že se nepřihlíží k insolvenčním návrhům podaným věřiteli v období do 31. 8. 2020. Jinými slovy, takový návrh nabude mít za následek zahájení insolvenčního řízení a bude možno jej opětovně podat až od 1. 9. 2020.

Zákon počítá i s úlevami u oddlužení a reorganizací. Oddlužení zahájená před 31. 5. 2019 soud nezruší, když dlužník nebude plnit splátkový kalendář v důsledku koronavirové situace. Soud bude též moci přiznat osvobození od dluhů v těchto oddluženích, i pokud dlužník v důsledku koronavirové situace splatí méně než předepsanou část dluhů. V případě reorganizace může dlužník požádat o přerušení plnění reorganizačního plánu z důvodu mimořádných opatření a pokud bude přerušení schváleno, po dobu trvání rozhodnutí nebude možno přeměnit reorganizaci na konkurs.

Mimořádné moratorium

Zákon zavádí též novou formou moratoria, takzvané mimořádné moratorium. O to může dlužník žádat v období do 31. 8. 2020 za situace, jestliže nebyl ke dni 12. 3. 2020 v úpadku. Jde o moratorium, které má pomoci překonat negativní finanční situaci vyvolanou mimořádnými opatřeními v souvislosti s koronavirem. Obecně toto moratorium, stejně jako to klasické, umožňuje podnikateli dále provozovat výdělečnou činnost a brání prohlášení úpadku. Nad rámec klasického moratioa však poskytuje větší úlevy a rychlejší ochranu. Není již vyžadován souhlas věřitelů a některé dokumenty lze nahradit čestným prohlášením. Mimořádné moratorium bude možné prohlásit na dobu 3 měsíců, po uplynutí lze požádat o prodloužení o další 3 měsíce, toto však již podléhá souhlasu věřitelů. Velkou pomocí je, že se dlužníkovi umožňuje využít všech úlev a podpor státu, které budou zavedeny v souvislosti s epidemií koronaviru. Po skončení mimořádného moratoria dojde ke znepřístupnění záznamu o tom, že probíhalo, v insolvenčním rejstříku. Žadatel o moratorium tak bude uchráněn negativních důsledků, které by pro něj mohl záznam v insolvenčním rejstříku mít.

Opatření v exekučním řízení

Původní návrh zákona počítal také se zavedením zastavování takzvaných bezvýsledných exekucí, s ohledem na pozměňovací návrhy však byla tato úprava zcela vypuštěna a nahrazena jinými. Důvod je poměrně logický, původní návrh totiž neřešil dopady epidemie na exekuce, ale šlo o návrhy, které měly dalekosáhlé důsledky na exekuce i po skončení epidemie. Jaké změny tedy zákon přináší?

V prvé řadě zákon zakazuje, aby do 30. 6. 2020 došlo k provedení exekuce prodejem movitých věcí. Může dojít k sepsání majetku, samotná dražba je však vyloučena. Výjimky z tohoto zákazu budou dvě. První spočívá v tom, že povinný písemně oznámí, že požaduje, aby exekuce tímto způsobem pokračovala. Druhá výjimka, kdy bude moci dražba movitých věcí proběhnout jsou případy, kdy jsou vymáhány pohledávky výživného, pohledávky náhrady újmy způsobené poškozenému ublížením na zdraví nebo pohledávky náhrady újmy způsobené úmyslnými trestnými činy.

Druhou změnou je vyloučení provádění exekuce prodejem nemovitých věcí za situace, kdy zde má povinný zapsané místo trvalého pobytu, a to opět do 30. 6. 2020. I z tohoto zákazu však budou platit výjimky, které jsou totožné jako v případě prodeje movitých věcí. Prodeje nemovitostí se týká i další zásadní změna. Do účinnosti zákona bylo možno přistoupit k prodeji nemovitostí v případě exekucí, kde vymáhaná částka činila alespoň 30.000 Kč. Tímto zákonem dochází k navýšení částky na 100.000 Kč. Jde tedy o změnu, která bude platná i po skončení epidemie. Tento limit se stále týká pouze nemovitostí, kde má povinný místo trvalého pobytu.

Změny se též dočká provádění exekuce srážkami z účtu u peněžního ústavu (typicky banky). Do účinnosti tohoto zákona nebylo možno postihnout prostředky do výše dvojnásobku životního minima jednotlivce. Od účinnosti zákona až do 31. 12. 2020 došlo k navýšení nepostižitelné částky, a to na čtyřnásobek životního minima. Jinými slovy tedy povinnému zůstane na účtu dvakrát více finančních prostředků.

Závěrem

Návrh zákona v oblasti týkající se exekuce a insolvence, řeší otázky, které lze považovat za účelné a v současné situaci za potřebné. Tak je tomu v případě insolvenčního řízení a téměř v plném rozsahu i co se týče řízení exekučního.

K čemu lze mít v případě exekučního řízení drobnou výhradu je navýšení částky vymáhané v exekuci, pro kterou lze provést prodej nemovitých věcí. Domnívám se, že částka 100.000 Kč už je poměrně vysoká. Je třeba si uvědomit, že nemovitost může být často jediná postižitelná hodnota v exekučním řízení, protože jde o majetek, kterého se lze poměrně obtížně účelově zbavit. Tato změna tedy může vést k horšímu postavení oprávněných v exekuci, které nebude možno řádně uspokojit.

Tento zákon se rovněž zabývá některými úlevami ve fungování právnických osob. Například umožňuje konání valné hromady na dálku (per rollam) i u společností, kde toto není upraveno společenskou smlouvou a další změny. O nich více v článku Terezy Drastichové zde.


[1] Schválené znění zákona o některých opatřeních ke zmírnění dopadů epidemie koronaviru SARS CoV-2 na osoby účastnící se soudního řízení, poškozené, oběti trestných činů a právnické osoby a o změně insolvenčního zákona a exekučního řádu, plné znění návrhu zákona dostupné je dostupné zde