Švarcsystém neboli nelegální práce je závislá práce vykonávaná fyzickou osobou mimo pracovněprávní vztah, tzn. bez uzavřené pracovní smlouvy, DPP nebo DPČ. Fyzická osoba spolupracuje nejčastěji na základě smlouvy o spolupráci ↗ (ať už rámcové, nebo jednorázové).
Jeho podstatou je zjednodušeně to, když se obchodní společnost snaží zachovat si nad OSVČ takovou míru práv a kontroly, jakou má vůči svým zaměstnancům (OSVČ je fakticky podřízena při plnění své činnosti společnosti). Navenek se strany ale tváří, že spolu mají jen obchodní vztah (např. smlouvu o dílo nebo smlouvu o dodání služeb), a že OSVČ je ve vztahu ke společnosti samostatným a nezávislým podnikatelem.
Motivací stran zpravidla bývá snaha ušetřit na odvodech a vyhnout se pravidlům, která zaměstnavatel musí podle zákona plnit vůči svým zaměstnancům.
V mnoha odvětvích, například v IT (vývojáři, UX designéři), nebo v oblasti marketingu (konzultanti, specialisté), je běžné, že společnost uzavírá s OSVČ rámcovou smlouvu o spolupráci, ve které je vymezen předmět spolupráce a vzájemná práva a povinnosti v rámci dlouhodobějšího poskyování služeb.
Rizik takového nastavení vztahu s OSVČ je pro „zaměstnavatele“ celá řada, mezi nejznámější patří až 10milionová pokuta od inspektorátu práce (minimálně však 50.000 Kč) nebo hrozba doměření odvodů ze strany příslušných orgánů, včetně penále za jejich pozdní zaplacení.
Nejdůležitjěší je dobře nastavená smlouva o spolupráci s OSVČ (freelancerem, dodavatelem, "živnostníkem"). Máte zájem o přípravu smlouvy o spolupráci? Podívejte se na to, jak smlouvu o spolupráci připravujeme my ↗.
Kontrola začíná typicky tak, že se inspektoři dostaví do prostor kontrolované osoby (zaměstnavatele) a prokážou se služebním průkazem.
Pak probíhá identifikace vybraných osob, které se na pracovišti vyskytují, a předložení dokumentace, ze které vyplývá, jaký vztah mají tyto osoby k zaměstnavateli (pracovní smlouvy, dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr, v případě OSVČ smluv o dílo nebo poskytování služeb apod.).
Zaměstnavatel by proto neměl zapomenout na to, že má povinnost mít v místě pracoviště kopie dokladů prokazující existenci pracovněprávního vztahu podle ust. § 136 zákona o zaměstnanosti ↗ (pokuta za porušení této povinnosti může činit až 500.000 Kč).
Inspektoři si současně mohou vyžádat součinnost potřebnou k výkonu kontroly, v případě švarcsystému to bude typicky dotazy na zaměstnavatele a osoby, které se na pracovišti nacházejí. O jaké může jít dotazy? To se dozvíte níže v článku.
O průběhu kontroly následně inspektorát vyhotoví protokol, ve kterém uvede formální náležitosti (kdo, kdy, kde a co kontroloval apod.) a zejména kontrolní zjištění.
Kontrolní zjištění obsahuje zjištěný stav věci s uvedením nedostatků a označení právních předpisů, které byly porušeny, včetně uvedení podkladů, z kterých tato kontrolní zjištění vycházejí.
Pokud zaměstnavatel s kontrolními zjištěními nesouhlasí, je potřeba podat proti nim písemné námitky, a to do 15 dnů od doručení protokolu.
Probíhá u vás kontrola ze strany inspektorátu práce, nebo byste se takové kontrole rádi vyhnuli? Společně zrevidujeme vaši dokumentaci. Podívejte se na naši nabídku smlouvy o spolupráci s OSVČ ↗.
V námitkách zaměstnavatel uvede, s jakými kontrolními zjištěními nesouhlasí a z jakého důvodu. Inspektorát poté námitky vyřídí a může tak učinit několika způsoby:
Doručením vyřízení námitek kontrola zpravidla končí. Pokud však inspektorát na základě kontroly zjistí, že došlo k přestupku, zahájí navazující správní řízení, ve kterém může zaměstnavatel uplatnit všechna práva účastníka řízení podle správního řádu. Např. podat odvolání proti rozhodnutí oblastního inspektorátu práce ke Státnímu úřadu inspekce práce do Opavy, případně se následně bránit žalobou ve správním soudnictví.
Během kontroly mohou inspektoři provádět „výslech“ (dotazovat se) osob, které se nacházejí na pracovišti zaměstnavatele (tzn. jak zaměstnanců, tak přítomných OSVČ).
Vzhledem k tomu, že předmětem kontroly je švarcsystém, asi nikoho nepřekvapí, že inspektoři pokládají otázky z této oblasti.
Problém může nastat ve chvíli, kdy se inspektoři začnou dotazovat OSVČ (nebo i méně znalého zaměstnavatele) takovým způsobem, který pro ně může být matoucí.
Inspektoři mohou např. v otázkách používat názvosloví evokující závislou práci podle zákoníku práce, aniž by si to „průměrná“ odpovídající osoba uvědomila.
Otázky mohou vypadat takto:
Podřízeností přitom „průměrná“ osoba může chápat jako odpověď na otázku, komu odesílá provedená díla, pracovní úkoly mohou být chápány jako jednotlivé zakázky apod. Podobně i další otázky mohou být formulovány optikou zákoníku práce:
Není výjimkou, že odpovídající osoba (logicky) uvede v odpovědi ty pojmy, které zazněly v otázce. K tomu by však ideálně nemělo vůbec dojít, protože pokud má společnost s OSVČ skutečně obchodní vztah (nejenom na papíře, ale i mimo něj), nedopadá na něj nic ze zákoníku práce.
To ve zkratce znamená, že žádné podřízení nebylo, pracovní dobu nikdo nikomu neevidoval, a to se mzdou taky nesouhlasí (protože OSVČ fakturuje, nemá žádnou mzdu, ani příplatky za přesčasy, noční práci apod.).
Protože nejlepší obranou je prevence, měla by společnost i OSVČ chápat, jaká je podstata jejich obchodního vztahu a podle toho i přistupovat k případné kontrole.
Odpovídající osoba by se pak neměla nechat „uvařit“ na tom, že jí někdo přiděluje práci, a že když dělá z domova, je to vlastně schválený home office, ale měla by inspektorům vysvětlit, že skutečně funguje jako nezávislý podnikatel. Se vším všudy, takže nepobírá mzdu, ale fakturuje provedené zakázky atd.
Případně by měla být schopná vysvětlit některé výjimky (např. proč nemá svůj počítač, ale používá firemní vybavení). Pochopení (a dodržování) toho, že OSVČ není jen dalším zaměstnancem, ale samostatným podnikatelem, pak může v případě kontroly přispět, společně se správně nastavenou smluvní dokumentací, ke snížení rizika toho, že si inspektorát vyhodnotí situaci jako švarcsystém.
V kanceláři při přípravě rámcových smluv o spolupráci s OSVČ ↗ dbáme na to, aby ke švarcsystému nedocházelo. Zároveň se dokumentaci snažíme vysvětlit oběma stranám, aby freelancer znal výše uvedené skutečnosti. Chcete takovou rámcovou smlouvu o spolupráci? Napište nám ↗.
V dokumentaci s kontraktory vám udělám systém, bez "švarc".
