Švarcsystém: Na co se ptá inspekce práce?

David Šupej 19.08.2022

Úvod

Švarcsystém neboli nelegální práce je závislá práce vykonávaná fyzickou osobou mimo pracovněprávní vztah, tzn. bez uzavřené pracovní smlouvy, DPP nebo DPČ.

Jeho podstatou je zjednodušeně to, když se obchodní společnost snaží zachovat si nad OSVČ takovou míru práv a kontroly, jakou má vůči svým zaměstnancům (OSVČ je fakticky podřízena při plnění své činnosti společnosti). Navenek se strany ale tváří, že spolu mají jen obchodní vztah (např. smlouvu o dílo nebo smlouvu o dodání služeb), a že OSVČ je ve vztahu ke společnosti samostatným a nezávislým podnikatelem.

Motivací stran zpravidla bývá snaha ušetřit na odvodech a vyhnout se pravidlům, která zaměstnavatel musí podle zákona plnit vůči svým zaměstnancům.

Jaká jsou rizika švarcsystému?

Rizik takového nastavení vztahu s OSVČ je pro „zaměstnavatele“ celá řada, mezi nejznámější patří až 10milionová pokuta od inspektorátu práce (minimálně však 50.000 Kč) nebo hrozba doměření odvodů ze strany příslušných orgánů, včetně penále za jejich pozdní zaplacení.

Jak předejít sankcím?

Je to jednoduché. Napište nám ↗, zkontrolujeme vaši dokumentaci, podíváme se na to, jak máte nastavený vztah mezi vámi a kontraktorem a navrhneme úpravy a doporučení, jak správně postupovat. Tématu, jak se vyhnout švarcystému, jsme se věnovali již v minulosti ↗.

Jak inspektorát práce kontroluje švarcsystém?

Kontrola začíná typicky tak, že se inspektoři dostaví do prostor kontrolované osoby (zaměstnavatele) a prokážou se služebním průkazem.

Pak probíhá identifikace vybraných osob, které se na pracovišti vyskytují, a předložení dokumentace, ze které vyplývá, jaký vztah mají tyto osoby k zaměstnavateli (pracovní smlouvy, dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr, v případě OSVČ smluv o dílo nebo poskytování služeb apod.).

Dokumentaci musíte mít na pracovišti, jinak hrozí pokuta

Zaměstnavatel by proto neměl zapomenout na to, že má povinnost mít v místě pracoviště kopie dokladů prokazující existenci pracovněprávního vztahu podle ust. § 136 zákona o zaměstnanosti ↗ (pokuta za porušení této povinnosti může činit až 500.000 Kč).

Inspektoři si současně mohou vyžádat součinnost potřebnou k výkonu kontroly, v případě švarcsystému to bude typicky dotazy na zaměstnavatele a osoby, které se na pracovišti nacházejí. O jaké může jít dotazy? To se dozvíte níže v článku.

Co se děje po kontrole?

O průběhu kontroly následně inspektorát vyhotoví protokol, ve kterém uvede formální náležitosti (kdo, kdy, kde a co kontroloval apod.) a zejména kontrolní zjištění.

Kontrolní zjištění obsahuje zjištěný stav věci s uvedením nedostatků a označení právních předpisů, které byly porušeny, včetně uvedení podkladů, z kterých tato kontrolní zjištění vycházejí.

Pokud zaměstnavatel s kontrolními zjištěními nesouhlasí, je potřeba podat proti nim písemné námitky, a to do 15 dnů od doručení protokolu.

Probíhá u vás kontrola ze strany inspektorátu práce, nebo byste se takové kontrole rádi vyhnuli? Kontaktujte nás ↗, společně zrevidujeme veškerou vaši dokumentaci.

V námitkách zaměstnavatel uvede, s jakými kontrolními zjištěními nesouhlasí a z jakého důvodu. Inspektorát poté námitky vyřídí a může tak učinit několika způsoby:

  • buď jim vedoucí kontrolní skupiny, resp. kontrolující inspektor zcela vyhoví, nebo
  • je postoupí nadřízené osobě, která jim plně nebo zčásti vyhoví, nebo je zamítne.

Doručením vyřízení námitek kontrola zpravidla končí. Pokud však inspektorát na základě kontroly zjistí, že došlo k přestupku, zahájí navazující správní řízení, ve kterém může zaměstnavatel uplatnit všechna práva účastníka řízení podle správního řádu. Např. podat odvolání proti rozhodnutí oblastního inspektorátu práce ke Státnímu úřadu inspekce práce do Opavy, případně se následně bránit žalobou ve správním soudnictví.

Na co se inspektorát práce při kontrole ptá?

Během kontroly mohou inspektoři provádět „výslech“ (dotazovat se) osob, které se nacházejí na pracovišti zaměstnavatele (tzn. jak zaměstnanců, tak přítomných OSVČ).

Vzhledem k tomu, že předmětem kontroly je švarcsystém, asi nikoho nepřekvapí, že inspektoři pokládají otázky z této oblasti.

Problém může nastat ve chvíli, kdy se inspektoři začnou dotazovat OSVČ (nebo i méně znalého zaměstnavatele) takovým způsobem, který pro ně může být matoucí.

Inspektoři mohou např. v otázkách používat názvosloví evokující závislou práci podle zákoníku práce, aniž by si to „průměrná“ odpovídající osoba uvědomila.

Otázky mohou vypadat takto:

  • „Komu jste podřízen?“
  • „Kdo kontroluje Vaši práci?“
  • „Kdo Vám stanovuje pracovní úkoly?“
  • „Jaká je Vaše pracovní doba?“

Podřízeností přitom „průměrná“ osoba může rozumět jen prostý fakt, komu odesílá provedená díla, pracovní úkoly mohou být chápány jako jednotlivé zakázky apod. Podobně i další otázky mohou být formulovány optikou zákoníku práce:

  • „Jak je vedena evidence pracovní doby?“
  • „Kdo vede evidenci pracovní doby?“
  • „Se kterými kolegy pracujete na pracovišti zaměstnavatele?“
  • „S kým se střídáte na směně?“
  • „Kdo schvaluje Vaši absenci?“
  • „Jaká je Vaše mzda?“

Není výjimkou, že odpovídající osoba (logicky) uvede v odpovědi ty pojmy, které zazněly v otázce. K tomu by však ideálně nemělo vůbec dojít, protože pokud má společnost s OSVČ skutečně obchodní vztah (nejenom na papíře, ale i mimo něj), nedopadá na něj nic ze zákoníku práce.

To ve zkratce znamená, že žádné podřízení nebylo, pracovní dobu nikdo nikomu neevidoval, a to se mzdou taky nesouhlasí (protože OSVČ fakturuje, nemá žádnou mzdu, ani příplatky za přesčasy, noční práci apod.).

Jak se bránit

Protože nejlepší obranou je prevence, měla by společnost i OSVČ chápat, jaká je podstata jejich obchodního vztahu a podle toho i přistupovat k případné kontrole.

Odpovídající osoba by se pak neměla nechat „uvařit“ na tom, že jí někdo přiděluje práci, a že když dělá z domova, je to vlastně schválený home office, ale měla by inspektorům vysvětlit, že skutečně funguje jako nezávislý podnikatel. Se vším všudy, takže nepobírá mzdu, ale fakturuje provedené zakázky atd.

Případně by měla být schopná vysvětlit některé výjimky (např. proč nemá svůj počítač, ale používá firemní vybavení). Pochopení (a dodržování) toho, že OSVČ není jen dalším zaměstnancem, ale samostatným podnikatelem, pak může v případě kontroly přispět, společně se správně nastavenou smluvní dokumentací, ke snížení rizika toho, že si inspektorát vyhodnotí situaci jako švarcsystém.

V kanceláři při přípravě smluv s kontraktory ↗ dbáme na to, aby ke švarcsystému nedocházelo. Zároveň se dokumentaci snažíme vysvětlit oběma stranám, aby kontraktor znal výše uvedené skutečnosti. Chcete takovou smlouvu s kontraktorem? Není nic jednoduššího, než nám napsat ↗.
Kontaktujte nás

V dokumentaci s kontraktory vám udělám systém, bez "švarc".

Napište nám →