Užívaní umělé inteligence při vývoji software a tvorbě děl: nové výzvy pro dodavatele a objednatele

Používáte vy nebo váš dodavatel umělou inteligenci k vývoji software? Ať už se jedná o pomoc při generování zdrojového kódu, vytváření grafických prvků nebo psaní textů na web, zapojení umělé inteligence přináší nové výzvy v oblasti autorského práva. Přečtěte si, na co si dát pozor ve vztahu objednatel – dodavatel při užívání umělé inteligence (AI).

Je výstup autorským dílem?

Současná právní úprava považuje za právem chráněné dílo pouze takový výsledek tvůrčí činnosti, který vytvořil autor. Autorem přitom může být jen fyzická osoba (člověk). Jak to tedy bude v případě výstupu vytvořeného nástrojem AI? A můžeme vůbec výstup vytvořený AI považovat za autorské dílo?

Nejprve se zkusme zamyslet: "Kdo by byl autorem takového výstupu vytvořeného AI?"

Vzhledem k větší či menší míře zapojení do tvůrčího procesu můžeme zvažovat následující osoby:

  1. Umělá inteligence. Tedy zjednodušeně řečeno, autorská práva by měl samotný nástroj. Taková varianta dnes není možná, programy nemají vlastní práva a povinnosti (zatím). Existují sice úvahy o vzniku tzv. elektronické osoby, ty jsou ale zatím dostatečně daleko.
  2. Vývojář. Tedy autor nástroje, někdo, kdo umělou inteligenci vyvinul. Případně by se mohlo jednat také o osobu, která nástroj provozuje (provozovatel).
  3. Autor/pořizovatel datasetů. Ten, kdo dodal potřebná data pro vývoj AI. Tato úvaha dává smysl zejména v případě, kdy se výstup AI zásadně neliší od původního díla. Aneb pokud vám někdo obkreslí obraz, pořád je to vaše dílo.
  4. Uživatel. Čili osoba, která do nástroje zadala potřebný vstup (GPT, ChatGPT, řekni mi, kdo je v zemi zdejší, nejhezčí a nejkrásnější?). Pokud se jedná o vstup dostatečně orginální a nejen o technický pokyn, může tato osoba do tvorby díla vložit tvůrčí činnost, která je nezbytná pro vznik autorskoprávní ochrany.

Ve většině případů to ale nejspíše dopadne tak, že se na výstupy vytvořené AI autorskoprávní ochrana neuplatní. Důvodem je, že výstup vytvořený umělou inteligencí bude často postrádat prvek tvůrčí činnosti fyzické osoby, jakožto autora. Ocitáme se tedy v situaci, kdy není zřejmé, kdo, jaká a zda vůbec má práva k výstupu vytvořenému umělou inteligencí.

Proto ať už jste objednatelem nebo dodavatelem výstupu, do kterého je zakomponovaný výstup vytvořený umělou inteligencí, měli byste si dát pozor na několik věcí.

Jsem objednatel díla vytvořeného umělou inteligencí

Z pohledu objednatele si dejte pozor na:

  1. Licence. Pokud vyjednáváte licenční podmínky, pamatujte i na práva k částem, které dodavatel nevytváří na míru. Obvykle se jedná o open-source a propojené SaaS. Nyní ale více než kdy jindy může jít i o části díla vytvořené nástrojem AI. K jejich užívání vám může dodavatel poskytnout nanejvýše stejné oprávnění, jaké mu dávají licenční podmínky daného nástroje AI. Proto je vhodné na licenční podmínky užití výstupů AI pamatovat a smluvně si ošetřit, jestli jsou nějak chráněny a jak je můžete užívat.

  2. Autorská práva. Jak píšeme výše, není vlastně vůbec jasné, jestli lze výstup AI chránit autorským právem. Proto může nastat i taková situace, že vám k němu dodavatel neposkytne licenci žádnou, protože se vůbec nejedná o autorské dílo. V takovém případě nejenže nejste licenčními podmínkami omezeni vy, ale i všichni ostatní. Takže pokud se výstup dostane k někomu cizímu, nemůžete mu jeho užívání na základě autorských práv zakázat ani omezit. Pamatujte na to a pokud vyvíjíte něco opravdu citlivého, zamyslete se nad tím, jestli se na (ne)existenci autorských práv později nemůžete spálit.

  3. Porušení práv třetích stran. Nástroje AI se učí na velkém množství dat. Některé z nich mohou být chráněny právy třetích stran, ať už jde o práva autorská, databázová nebo jiná. Takže pokud nespadnete do zákonné výjimky nebo k jejich užití nezískáte licenci, můžete jejich užíváním porušovat práva třetí strany. Navíc – nemůžeme vyloučit ani to, že na vás autor nezkusá na vás argument – moje učící data, moje práva k výstupu z AI. Proto si chcete dát pozor, aby samotným vývojem AI nedošlo k jejich porušení a aby tedy učící data byla čistá a legální.

  4. Bezpečnostní rizika a zneužití. Vstupní data budete do nástroje budete často poskytovat i vy sami. V takovém momentě ztrácíte kontrolu nad jejich užitím či dokonce zneužitím. Nedostatečně zabezpečený a chráněný nástroj může čelit úspěšným útokům, což může vést ke ztrátě či kompromitaci citlivých dat. A nemusí jít ani o útok, spousta nástrojů používá uživatelské vstupy k dalšímu zdokonalování. Abyste tedy nedopadli jako zaměstnanci Samsungu ↗, měli byste si dát na svá data pozor. A třeba zavést interní směrnici o užívání AI.

  5. Zvláštní režim. Zvláštní pozornost věnujte nástrojům, jejichž užití a vývoj podléhá zvláštním předpisům. Například vysoce rizikové systémy podle plánovaného Aktu o AI ↗ podléhají povinnosti zavést systém řízení rizik a musí být vyvíjeny za užití dat, které splňují stanovená kritéria kvality.

Vytvářím dílo založené na výstupech umělé inteligence

  1. Licenční podmínky nástroje. Pokud máte v plánu užívat AI nástroje pro tvorbu výstupů pro klienta, musíte si nejprve ověřit, jak vám licenční podmínky daného nástroje umožňují užívat jeho výstupy. Podmínky totiž mohou omezovat užití jen k nekomerčním účelům. Nebo si v nich může provozovatel nástroje vyhradit právo užívat vaše výstupy pro vlastní potřebu. Pokud by pak váš zákazník přišel na to, že dílo nesmí užívat nebo že ho užívá i někdo jiný, mohl by vás vinit z porušení licenčních podmínek vaší smlouvy.

  2. Smlouva se zákazníkem. Pokud jste si už zkontrolovali licenční podmínky nástroje AI, podívejte se i do vaší smlouvy se zákazníkem. Ve smlouvě by nemělo být cokoliv, co užití AI zakazuje. Na první pohled to přitom nemusí být zřejmé, ale vadit vám bude i ustanovení o tom, že veškeré výstupy musíte vytvořit v režimu zaměstnaneckého díla dle autorského zákona (protože výstup AI není autorské dílo) nebo že nesmíte použít materiály chráněné právy třetích stran. A také pozor na závazek vytvořit dílo osobně.

  1. Ochrana dat a osobní údaje. Zkontrolovali jste si, jestli jsou tréninková data právně čistá? Problémy mohou způsobit nejen data chráněná právy třetích stran ↗ (autorská práva, databázová práva, mlčenlivost, obchodní tajemství), ale třeba i osobní údaje. Uzavřeli jste s poskytovatelem dat zpracovatelskou smlouvou? A není možné práci s osobními údaji zamezit, nebo alespoň minimalizovat? Z těchto důvodů byste po poskytovateli data vždy měli požadovat záruku, že jsou data nezávadná. A že vás v případě jakýchkoliv problémů ochrání a odškodní.

Vzorové smluvní doložky

Dostupnost umělé inteligence a možnosti jejího užití otvírají množství otázek. Většinu rizik, které s sebou užívání umělé inteligence přináší, je možné omezit či dokonce vyloučit díky dobře sepsané smlouvě o vývoji ↗. Ta by měla nastavit jasná pravidla jako pro objednatele, tak pro dodavatele.

Pro inspiraci vám uvádíme některá vzorová ustanovení, a to z pohledu vhodnosti zvlášť pro objednatele a zvlášť pro dodavatele. Pokud byste chtěli ošetřit i ostatní rizika, neváhejte se na nás obrátit.

Jsem objednatel a přeji si mít kontrolu nad užíváním výstupů AI

„Dodavatel zajistí, že veškeré výstupy budou vytvořeny v režimu zaměstnaneckého díla dle § 58 autorského zákona, nebo se za zaměstnanecké dílo budou považovat. Bez souhlasu objednatele dodavatel do výstupu nezapracuje předmět chráněný právem duševního vlastnictví třetí strany ani předmět vytvořený nástrojem AI.

Jsem dodavatel a přeji si mít možnost zapracovat výstupy AI

„Dodavatel může do výstupu zapracovat předměty chráněné právy duševního vlastnictví třetích stran, případně výstupy vytvořené nástrojem AI.“

Zkontrolujeme vám podmínky užívání AI ve vaší smlouvě.

Napište nám ↗