Evidence skutečných majitelů (dále také „ESM“) už není v dnešním světě práva a podnikání novým pojmem – ostatně o tom, že vznikla, a že poté prošla její právní úprava novelizací, jsme pro vás již psali tady ↗ a tady ↗.
Možná si proto říkáte, proč na tohle téma upozorňovat a znovu jej zmiňovat? Copak se nevydávají jiné zákony či neplánují jiné významné novely zákonů stávajících? To sice ano, my si ale teď ukážeme, že ESM je aktuální téma, které stále není radno podceňovat, protože se stále setkáváme se situacemi, kdy klienti nemají vyřešený řádný zápis aktuálních údajů o svých skutečných majitelích v rámci ESM, kdy navíc se převážně jedná o případy, ve kterých provedení zápisu do ESM není tak jednoduché, a přitom hrozí vznik nezanedbatelné sankce při nezapsání skutečného majitele do této evidence.
V roce 2021 vstoupil v účinnost zákon č. 37/2021 Sb., o evidenci skutečných majitelů, ve znění pozdějších předpisů (dále také „ZESM“), který do českého právního řádu přinesl novou právní úpravu vedení záznamů o skutečných majitelích obchodních korporací.
O rok později poté následovala novela ZESM, která se snažila původní poměrně složitou definici skutečného majitele částečně zjednodušit. Na základě tohoto novelizovaného znění ZESM je tedy skutečným majitelem obchodní korporace „každá fyzická osoba, která v konečném důsledku vlastní nebo kontroluje právnickou osobu nebo právní uspořádání“.
ZESM sám uvádí několik kritérií, kvůli kterým se na osobu hledí jako na skutečného majitele:
Příklad: Máme společnost ABC s.r.o., která má pět společníků – 1) pana Adama, který vlastní 30 % ve společnosti, 2) pana Benjamina, který vlastní podíl 10 % ve společnosti, ale zároveň má 30% právo na podíl na zisku, 3) společnost Céčko s.r.o., která vlastní podíl 50 % a kde je jediným společníkem pan Cyril, 4) pan David, který vlastní podíl ve výši 5 %, ale zároveň má právo veta na hlasování valné hromady, a 5) pan Evžen, který vlastní podíl ve výši 5 %.
Jako skutečného majitele bychom tedy zapsali pana Adama kvůli velikosti podílu, pana Benjamina kvůli právu na podílu na zisku, pana Cyrila kvůli tomu, že má rozhodující vliv ve společnosti Céčko s.r.o. (pan Cyril by byl tzv. nepřímým skutečným majitelem), a pana Davida, protože uplatňuje rozhodující vliv.
POZOR – Pan Evžen by se zapsal také jako skutečný majitel do ESM tehdy, pokud by mezi ním a některým z dalších společníků docházelo k jednání ve shodě, tedy, že by existovala dohoda o tom, že budou při rozhodování ve společnosti hlasovat společně.
Občas se stane, že skutečného majitele tímto způsobem nemůžeme ani při vynaložení veškerého úsilí najít (např. pokud má společnost tolik drobných společníků, že žádný nenaplní definici skutečného majitele). V tom případě se jako náhradní skutečný majitel zapíše každá osoba ve vrcholném vedení dané obchodní korporace.
Příklad: Společnost XYZ s.r.o. má dva jednatele – Anetu a Barboru a pět společníků – Karla, Libora, Martina, Nikolu a Ondřeje, přičemž všichni vlastní stejné podíly a mají stejná práva. Protože žádný z nich nenaplňuje definici skutečného majitele ani neuplatňuje rozhodující vliv, jako náhradní skuteční majitelé se zapíší obě jednatelky.
POZOR – předtím, než dojdeme k závěru, že nikdo ze společníků nemá rozhodující vliv, je podobně jako v předchozím případě potřeba prověřit, že mezi společníky nedochází k jednání ve shodě, tedy že neexistuje dohoda o tom, že budou při rozhodování ve společnosti hlasovat společně. V tom případě by skutečnými majiteli byli tito společníci.
Dobrou zprávou je, že u některých společností (zejména u těch pouze s českou majetkovou účastí) bude fungovat tzv. automatický průpis. To znamená, že při vzniku společnosti a zápisu do obchodního rejstříku by se údaje měly automaticky propsat i do ESM (systém takhle propíše osoby, které vlastní ve společnosti s ručením omezeným podíl větší než 25 %, nebo osoby, které vlastní společnost, která vlastní podíl větší než 25 % a která už je zapsaná v ESM; u jednočlenných akciových společností se stejným postupem automaticky propíše jediný akcionář).
Přesto je dobré si vždy ESM zkontrolovat, zda k průpisu došlo správně a zda není potřeba zápis opravit.
Špatnou zprávou je, že u většiny společností se složitější strukturou nedochází k automatickému průpisu do ESM vůbec. To stejné se může stát ve chvíli, kdy ve společnosti dochází ke změnám mezi společníky, a to zejména tehdy pokud do společnosti přistupuje zahraniční subjekt, u kterého k automatickému průpisu do ESM nedochází.
V takovém případě je potřeba změny do ESM propsat ručně přes speciální formulář, který nabízí ESM na svých stránkách ↗. Zapsání zahraničního subjektu do ESM může být leckdy problematické, protože některé zahraniční obchodní rejstříky neumožňují vidět přímo kterými společníky je společnost vlastněna, a proto je nutné vycházet ze zakládacích dokumentů samotných společností.
Potřebujete-li s plněním zákonných povinností společnosti pomoc, neváhejte se na nás obrátit ↗.
ZESM se na tyto situace a) nezajištění zápisu skutečného majitele do evidence, a to ani ve lhůtě stanovené soudem, b) nezajištění zápisu nových údajů ani do 15 dnů od právní moci rozhodnutí soudu o nesrovnalosti o zápisu, c) vymazal-li soud nesprávné údaje bez náhrady, nebo na d) neposkytnutí potřební součinnosti evidující osobě, dívá jako na přestupek, který lze pokutovat až do výše 500.000 Kč.
Pozor zejména na to, že pokud skutečný majitel není zapsán v ESM, dopadá na něj sankce v podobě toho, že nemá právo výkonu hlasovacích práv při rozhodování nejvyššího orgánu obchodní korporace (dochází k tzv. sistaci hlasovacích práv) a stejně tak je mu znemožněna i výplata podílu na zisku, jiných vlastních zdrojích či na likvidačním zůstatku. Pokud by i přesto došlo k výplatě zisku skutečnému majiteli, tak by se na takové vyplacení hledělo jako na bezdůvodné obohacení.
Všem proto doporučujeme ověřit, zda váš zápis v ESM odpovídá skutečnému stavu ve vaší společnosti, zvlášť pokud vaše společnost v poslední době měnila společníky nebo do ní přistupovali noví investoři.
Vystudovala Právnickou fakultu Masarykovy univerzity, během čehož absolvovala i mnoho zahraničních pobytů, kdy díky nim získala spoustu zajímavých poznatků napříč právními odvětvími. Za svou praxi se její právní zaměření postupem času vyvíjelo. Své zalíbení však našla na poli korporátního práva a právní pomoci startupům.
Dominik je právním praktikantem v SEDLAKOVA LEGAL. Oblastí jeho zájmu je především občanské a korporátní právo. Mimo to se věnuje i právu duševního vlastnictví a ve volném čase teorii práva.
