Stavby dle stavebního zákona

Roman Tomek 21.09.2023

Jelikož se nám nezadržitelně blíží čas, kdy se na stavební řízení začne aplikovat nový stavební zákon (neboli zákon č. 283/2021 Sb.), rozhodli jsme se postupně psát a zveřejňovat krátké články, které se budou zásadními změnami v oblasti stavebního práva zabývat.

Nejčastější dotazy, které v této oblasti od klientů dostáváme, se týkají klasifikace staveb a nové úpravy černých staveb, rozhodli jsme se jako první zpracovat toto téma. 

Málo času na čtení? Můžete si téma poslechnout, pusťte si náš webinář! ↗

Aktuální kategorizace staveb

Pokud jste plánovali realizovat stavbu dle starého stavebního zákona (neboli zákona č. 183/2006 Sb.), je pro vás hlavní, zda vaše stavba nevyžaduje žádnou informaci vůči stavebnímu úřadu, zda vyžaduje ohlášení nebo zda potřebujete stavební povolení. Podle toho můžeme stavby kategorizovat na 3 typy:

  • Stavby nevyžadující ani povolení ani ohlášení (§ 103) – nejsnadnější režim, lze provádět bez informace pro stavební úřad.
  • Stavby vyžadující ohlášení (§ 104) – mírnější režim, výsledkem je souhlas úřadu se záměrem, obvykle rychlejší než povolení, dokládá se méně dokumentů.
  • Stavby vyžadující povolení (§ 108) – všechny ostatní, které nejsou v § 103 a 104, probíhá řízení, které skončí v ideálním případě vydáním stavebního povolení.

Nová kategorizace staveb

Nový stavební zákon přichází s odlišným dělením staveb, které je následující: stavby drobné, stavby jednoduché, stavby vyhrazené a stavby ostatní.

Stavby drobné

Pokud jde o stavby drobné, jde o stavby uvedené v příloze č. 1 k novému stavebnímu zákonu, a tyto z velké části kopírují stavby, u kterých není třeba povolení ani ohlášení. Došlo jen k mírnému rozšíření výčtu staveb. Výslovně jsou však vyloučeny například stavby pro bydlení, rekreaci či garáže, které nebude nikdy možné za stavby drobné považovat.

I povolovací režim je v podstatě totožný jako u staveb, které nevyžadují povolení ani ohlášení, jelikož drobné stavby nevyžadují povolení (§ 171), ani se nekolaudují (§ 230). Drobné stavby lze provádět a odstraňovat svépomocí (§ 159), až na výjimky stanovené v příloze č. 1. Ohledně drobných staveb není třeba vést stavební deník.

Stavby jednoduché

Stavby jednoduché jsou uvedené v příloze č. 2 k novému stavebnímu zákonu. Tyto stavby z velké části kopírují režim staveb, u kterých dle starého stavebního zákona postačí ohlášení, s mírným rozšířením okruhu.

Pro realizaci jednoduchých staveb je třeba povolení, a to buď v klasickém řízení (rozhodnutí do 30 dnů od bezvadné žádosti), nebo ve zrychleném řízení (§ 212, na výslovnou žádost, rozhodnutí je první úkon v řízení, není však stanovena lhůta). Provedení a odstranění jednoduché stavby lze zajistit svépomocí se stavebním dozorem či stavbyvedoucím. Stavební deník se poté vede jen u určených jednoduchých staveb, jinak stačí jednoduchý záznam o stavbě. Jednoduchý záznam tak nestačí například u rodinných domů. Nově se opět kolauduje rodinný dům a stavba pro rekreaci, i když splní požadavky jednoduché stavby.

Stavby vyhrazené

Mezi stavby vyhrazené patří stavby, které lze považovat za důležité pro chod státu, či stavby veřejně prospěšné. Jde o stavby uvedené v příloze č. 3 k zákonu a patří mezi ně například dálnice, dráhy, letiště, či vodní nádrže.

Tyto stavby nelze provádět svépomocí a vždy musí být do jejich realizace zapojen stavební podnikatel, zároveň se vždy kolaudují a při jejich stavbě je třeba vést stavební deník. Řízení o těchto stavbách vede nově zřízený specializovaný stavební úřad.

Stavby ostatní

Poslední kategorií jsou takzvané stavby ostatní, kdy jde o stavby, které nejsou uvedeny v žádné z příloh. Vždy vyžadují povolení, které lze získat jak v klasickém, tak ve zrychleném řízení. Půjde například o rodinné domy, které nespadnou pod definici jednoduché stavby (mají více než 2 nadzemní nebo více než jedno podzemní podlaží) či bytové domy.

Ostatní stavby nelze provádět svépomocí, naopak je k jejich realizaci je vždy třeba stavební podnikatel a vždy se kolaudují. Při jejích stavbě je také třeba vést stavební deník.

Aktuální režim u černých staveb

Velkým tématem stavebního zákona jsou černé stavby, tedy stavby, které byly provedeny v rozporu se stavebním zákonem (typicky bez povolení nebo ohlášení). Pokud je taková stavba zjištěna (ať už na základě kontrolní činnosti stavebního úřadu, nebo na základě podnětu ke stavebnímu úřadu), stavební úřad zahájí řízení o jejím odstranění (§ 129). Ve lhůtě 30 dnů od zahájení řízení o odstranění lze požádat o dodatečné povolení stavby (§ 129 odst. 2), na základě jeho podání se řízení o odstranění přeruší, a to až do doby rozhodnutí o jejím povolení či nepovolení.

Řízení o povolení černé stavby je podle aktuální úpravy klasické stavební řízení. Pokud jsou tedy splněny podmínky stavebního zákona, stavební úřad stavbu povolí, přičemž v řízení o dodatečném povolení stavby lze udělit i výjimky z požadavků na výstavbu.

Nový režim u černých staveb

Dle úpravy nového stavebního zákona dojde ke zpřísnění podmínek pro získání dodatečného stavebního povolení. I když nový stavební zákon stanoví v podstatě jen dvě nové podmínky, jedna z nich je poměrně zásadní a změní proces dodatečného povolení. Zákon totiž nově stanovuje zákaz výjimek z požadavků na výstavbu, zákaz povolení výjimky ze zákazů podle jiného právního předpisu a vyžaduje uhrazení pokuty, pokud byla uložena.

Novelou, která byla vydána ještě před účinností zákona, byla odstraněna nejpřísnější podmínka požadavku dobré víry stavebníka, takže oproti původnímu návrhu došlo ke zmírnění podmínek, i tak však zůstávají přísnější, než za současné úpravy.

Pokud v novinkách tápete, napište nám ↗ a my vám rádi vaše otázky zodpovíme.

První podstatnou změnou je, že v případě dodatečného povolení již nelze využít výjimek z požadavků na výstavbu (§ 138) a výjimek ze zákazů podle jiného právního předpisu, o které by v řádném řízení bylo možno požádat. Tento zákaz stanoví § 256 odst. 1 písm. a) a b) stavebního zákona.

V současném stavebním zákoně není možnost žádat o výjimky v průběhu řízení o dodatečném povolení vyloučena, a je proto možné, aby byla udělena i v případě řízení o dodatečném povolení. To také často vedlo k tomu, že stavebník začal v komplikovanějších případech stavět bez povolení a až se na situaci přišlo, podal žádost o dodatečné povolení a zažádal v něm i o výjimky.

Znemožnění této praxe je tak podstatnou změnou a bude stavebníky motivovat k získání řádného povolení před zahájením stavby.

I z těchto zákazů je však výjimka, která je stanovena v § 256 odst. 2. Tato stanoví, že pokud stavba vyžaduje pouze výjimku z požadavků na umisťování staveb a stavebník doloží stavebnímu úřadu souhlas účastníků řízení, jejichž vlastnické nebo jiné věcné právo k sousedním stavbám nebo sousedním pozemkům může být povolením výjimky přímo dotčeno, jde o povolenou výjimku a lze ji tedy udělit i v řízení o dodatečném povolení stavby.

Povinnost uhradit pokutu je poté spíše formalitou. Lze předpokládat, že pokud stavebník splní výše uvedené podmínky, uhrazení pokuty udělené stavebním úřadem bude pouze symbolické.

Nový stavební zákon přináší velké i malé změny

Jak plyne z výše uvedeného, některé změny v novém stavebním zákoně budou spíše kosmetické (změna kategorizace staveb, jejíž dopad na praxi bude poměrně malý), některé změny však zásadně ovlivní současnou praxi (povolení černé stavby).

Prozatím se však nových pravidel nemusíte obávat, nový stavební zákon totiž obsahuje ustanovení § 334a o přechodném období, které trvá až do 30. 6. 2024, přičemž v tomto přechodném období se, až na výjimku v případě vyhrazených staveb, stále postupuje podle starého zákona.

Autor

Roman Tomek ↗

Možnost řešit reálné problémy skutečných lidí je činnost, která mě naplňuje. Ve své praxi jsem se původně věnoval zejména právu exekučnímu, v posledních letech se však mojí specializací stala civilněprávní agenda. Zabývám se především právem nemovitostí, ale také poskytuju konzultace v oblasti e-commerce. 

 

undefined

Kontaktujte nás