Jak nechybovat při výplatě podílu na zisku

Cílem (téměř) každé kapitálové společnosti je dosažení zisku, který by mohla rozdělit a vyplatit svým společníkům. Na první pohled jednoduchý proces. Víte ale, že existují testy, které je nutné pro rozhodnutí o rozdělení zisku splnit? Nebo, že jednatel ponese odpovědnost za škodu, pokud rozdělí a vyplatí zisk v rozporu se zákonnými pravidly? V článku rozebereme jednotlivé kroky pro výplatu podílu na zisku a povinnosti, které je nutné při vyplácení dodržet.

Vyplácení podílu na zisku krok za krokem

1. Zpracování řádné nebo mimořádné účetní závěrky

První předpoklad pro vyplacení zisku, nebo vůbec zjištění, zda společnost nějakého zisku dosáhla, je vypracování účetní závěrky. Zákon přímo stanoví povinnost sestavit řádnou nebo mimořádnou účetní závěrku. Pokud budete zjišťovat zisk k poslednímu dni běžného účetního období (například k 31. 12. nebo 31. 3.), pak se bude sestavovat řádná účetní závěrka ↗. Pokud to bude k jinému dni, pak mimořádná.

Takto sestavená účetní závěrka slouží jako podklad pro rozdělení zisku až do konce účetního období následujícího po účetním období, za nějž byla sestavena.

Příklad: Máme řádnou účetní závěrku sestavenou k 31. 12. 2023. Tuto účetní závěrku musí schválit valná hromada (nebo jediný společník) nejpozději do 6 měsíců od skončení účetního období, tedy do 30. 6. 2024. Vyplácet zisk na základě této účetní závěrky je tak možné do 31. 12. 2024.

Zákon společnost neomezuje v tom, aby vyplácela zisk ve stanovené době opakovaně. Je nutné si však uvědomit, že pokud se rozhodnete vyplácet podíly na zisku opakovaně, bude se z účetního hlediska jednat o zisk pocházející z jiného účtu.

2. Schválení účetní závěrky valnou hromadou (jediným společníkem)

Aby mohla být řádná či mimořádná účetní závěrka podkladem pro schválení rozdělení zisku, musí být schválena valnou hromadou nebo rozhodnutím jediného společníka. Iniciativa v tomto případě přichází ze strany jednatele, který účetní závěrku a návrh na rozdělení zisku předkládá ke schválení. Je na místě říct, že valná hromada není nijak vázána návrhem na rozdělení ze strany jednatele. Může se tedy stát, že nakonec rozhodne jinak. 

Pozor na výjimku, a to je tzv. právo na pevný podíl na zisku. Jedná o speciální modifikaci podílu na zisku, která znamená, že společník má právo na podíl na zisku za splnění 2 předpokladů:

  • společnost vygenerovala zisk, a zárověň
  • jsou splněny testy pro vyplacení zisku společníkům.
Předpokladem není rozhodnutí valné hromady o rozdělení zisku.

Při rozdělování a vyplácení zisku společníkům se uplatňují různé testy spočívající v kontrole, zda může společnost zisk rozdělit a vyplatit bez toho, aniž by riskovala, že rozhodnutí valné hromady bude vadné a tedy bez právních účinků. Jedná se o následující 3 testy:

    1. Částka k rozdělení nesmí překročit součet výsledku hospodaření posledního skončeného účetního období, výsledku hospodaření minulých let a ostatních fondů, které může společnost použít podle svého uvážení, snížený o příděly do rezervních a jiných fondů v souladu se zákonem a společenskou smlouvou. Do této částky k rozdělení se budou započítávat jen ty fondy tvořené ze zisku, které společnost může volně použít.
    2. Jsou-li v aktivech rozvahy vykazovány náklady na vývoj, nesmí společnost rozdělit zisk, pokud není částka k rozdělení alespoň rovna neodepsané části nákladů na vývoj. O částku neodepsaných nákladů na vývoj se snižuje částka k rozdělení.
    3. Společnost nesmí rozdělit zisk, pokud se ke dni skončení posledního účetního období vlastní kapitál vyplývající z řádné nebo mimořádné účetní závěrky nebo vlastní kapitál po tomto rozdělení sníží pod výši upsaného základního kapitálu zvýšeného o fondy, které nelze rozdělit.

3. Schválení vyplácení podílu na zisku jednatelem

Dalším krokem je schválení samotného aktu vyplacení. Tuto úlohu mají v rukou jednatelé neboli statutární orgán společnosti. Rozhodnutí by mělo bezprostředně předcházet vyplacení, respektive datu splatnosti zisku, aby zohledňovalo aktuální stav společnosti před výplatou.

Jednatelé společnosti mají během celého výkonu své funkce povinnost vykonávat ji s nezbytnou loajalitou a s potřebnými znalostmi a pečlivostí. Jedná se o tzv. povinnost jednat s péči řádného hospodáře, o které jsme již dříve psali v článku o odpovědnosti jednatele ↗. Tato povinnost se projevuje i v oblasti rozdělování a vyplácení podílů na zisku společnosti. Pokud totiž povinnost jednat s péčí řádného hospodáře jednatel poruší, odpovídá za škodu, která společnosti vznikla.

I pro vyplácení existuje řada omezení, které je nutné sledovat. Bylo-li rozdělení zisku učiněno v rozporu se zákonem (zejména výše zmíněnými testy), nemělo by dojít k jeho vyplacení. Pokud totiž nebude rozhodnutí valné hromady učiněno v souladu se zákonem, pak je toto rozhodnutí nicotné (bez právních účinků). Takové vyplacení by pak bylo učiněno bez právního titulu (rozhodnutí nemá žádné účinky). Jednotliví společníci, jako příjemci, by museli vyplacený podíl vrátit z důvodu bezdůvodného obohacení.

Dále se i v tomto kroku řeší úspěšné absolvování testu, tentokrát insolvenčního. Společnost totiž nesmí vyplatit podíl na zisku ani jiných vlastních zdrojích, pokud by si tím přivodila úpadek.

Nebude-li podíl na zisku vyplacen z důvodu nepříznivého výsledku insolvenčního testu do konce účetního období, právo na tento podíl zanikne. Nevyplacené prostředky se zaúčtují ve prospěch účtu, proti kterému byl původně zaúčtován, a není-li to již možné, ve prospěch účtu nerozděleného zisku minulých let.

4. Vyplacení podílu na zisku

Podíl na zisku je splatný do 3 měsíců ode dne účinnosti schválení rozdělení zisku. Společenská smlouva nebo i rozhodnutí valné hromady může stanovit jinou, i kratší lhůtu. Navíc je možné splatnost i podmínit. Např. v případě, že společnost nemá potřebné prostředky v hotovosti, může splatnost posunout do doby, než finance mít bude. Pokud se společnost dostane do prodlení s vyplacením zisku, může společník společnost žalovat a požadovat i zákonný úrok z prodlení.

Vyplácet, či nevyplácet podíly na zisku?

Pokud tedy plánujete vyplácet zisk z předchozího účetního období odpovídajícímu kalendářnímu roku, nezapomeňte, že tak můžete učinit nejpozději do 31. 12. 2024. Předtím než k němu přistoupíte, je třeba zjistit, zda společnost splňuje všechny výše zmíněné testy. Pokud ano, pak je na rozhodnutí valné hromady, jak nastaví splatnost podílů na zisku.

Pro výplatu podílu na zisku musíte mít v pořádku i zápis v evidenci skutečných majitelů. Jak jsme psali v našem článku ↗, skutečnému majiteli nezapsanému v evidenci nesmí být vyplacen podíl na prospěchu včetně zisku.

Pokud si nevíte rady, ozvěte se nám ↗.

Autor

Michaela Garajová ↗

Jsem vedoucí korporátního týmu a pražské pobočky advokátní kanceláře SEDLAKOVA LEGAL. Ve své praxi se zaměřuji primárně na vyjednávání investic (jak ze strany investičních fondů, tak ze strany startupů), právní pomoc startupům, nastavování holdingových struktur a vztahů mezi společníky a na zajišťování běžné korporátní agendy společností.

undefined

Kontaktujte nás