Českou republiku čeká od roku 2021 vícero změn, na které jsme Vás již upozorňovali (např. Novela zákona o obchodních korporacích). Další změna se bude týkat daňového řádu a podle slov Ministerstva financí je cílem novely od 1. 1. 2021 rozsáhlá modernizace, zjednodušení a elektronizaci daní. Bude to skutečně tak? V tomto článku Vám přinášíme shrnutí těch nejvýznamnějších změn, které vás v této věci čekají.
Novelou daňového řádu dojde k úpravě výše úroku z prodlení. Od nabytí účinnosti zákona bude odpovídat výši úroku z prodlení stanovené občanským zákoníkem. Výše úroku z prodlení je nyní repo sazba navýšená o 14 procentních bodů. Od 1. 1. 2021 bude výše úroku z prodlení oproti současné situaci snížená o 6 procentních bodů, když úroky z prodlení dle občanského zákoníku počítají s repo sazbou navýšenou pouze o 8 procentních bodů.
I když bude od 1. 1. 2021 daňový řád obsahovat ustanovení o prominutí pokuty za opožděné tvrzení daně, k uplatnění tohoto institutu bude dle důvodové zprávy docházet jenom ve výjimečných případech. Daňový subjekt bude moci požádat správce daně o prominutí pokuty, pokud došlo k podání daňového tvrzení, v důsledku jehož včasného nepodání tato pokuta vznikla. Nebo pokud se toto podání stalo bezpředmětným. Je na zvážení správce daní, zda pokutu zcela nebo alespoň částečně promine. Při tomto rozhodování by ale měl zohlednit skutečnost, zda ekonomické nebo sociální poměry daňového subjektu nezakládají tvrdost vzniklé pokuty. Pokud ano, měl by k prominutí (alespoň částečně) přistoupit.
Modernizace zavedená novelou daňového řádu se projevuje zejména v zjednodušení přístupu k daňovým informacím. Ministerstvo financí již spustilo platformu Moje daně, která má usnadnit řešení daňových povinností jednotlivých subjektů prostřednictvím finančního úřadu online. Jedná se o rozšíření již existující daňové informační schránky, která ale nebyla daňovými subjekty příliš využívána. Ministerstvo financí je toho názoru, že zavedením online finančního úřadu se to změní. Toto řešení má výhody pro obě strany. Finanční úřad bude získávat potřebné informace o poplatnících na jednom místě. Zde si zároveň poplatníci budou moci kontrolovat splnění svých daňových povinností, historii transakcí, či přeplatky a nedoplatky. Vedení svých daňových přiznání přes online platformu poplatníkům ulehčí vyplňování elektronických formulářů. Budu je totiž mít díky své historii předem částečně předvyplněné.
Jednou z hlavních motivací využívání platformy Moje daně bude i prodloužení lhůty pro podání daňových přiznání. Týká se to pouze daní vyměřovaných za zdaňovací období o 1 měsíc, pokud budou podány elektronicky právě prostřednictvím platformy Moje daně. Nově tedy bude možné podat daňové přiznání elektronicky do 4 měsíců od skončení zdaňovacího období.
Novela daňového řádu omezuje i pozici správce daně. Správce daně již nebude moci zadržovat celý nadměrný odpočet daňového subjektu, jelikož novela zákona přinesla zavedení institutu zálohy na daňovém odpočtu. Daňové subjekty tak čeká rychlejší vrácení nadměrných odpočtů na DPH, kdy správce daně vrátí tu část odpočtu, kterou nehodlá dále u daňového subjektu prověřovat (např. při zahájení postupu k odstranění pochybností). Vrácení odpočtu probíhá ještě před stanovením daně formou zálohy. Podmínkou je, že výše zálohy musí dosáhnout alespoň částky 50 000 Kč.
Pokud daňový subjekt naplní podmínky vzniku nároku na zálohu, správce daně jí bezodkladně předepíše do evidence daní a oznámí to daňovému subjektu. Pokud vznikne vratitelný daňový přeplatek, ten správce daně do 15 dnů ode dne předepsaní zálohy do evidence vrátí daňovému subjektu.
Modernizace daňových procesů s sebou zřejmě přinese i znevýhodnění postavení daňového subjektu. I když to důvodová zpráva k novele výslovně odmítá, může mít zavedení nových korespondenčních kontrolních procesů velké dopady do sféry daňového subjektu.
Kromě ústního jednání připouští novela daňového řádu i zahájení a ukončování daňové kontroly korespondenčně. Daňová kontrola se považuje za zahájenou doručením oznámení o zahájení daňové kontroly, ve kterém je vymezen předmět a rozsah daňové kontroly. Ukončení nastává doručením zprávy o daňové kontrole, kterou již daňový subjekt podepisovat nemusí. Celá daňová kontrola tak může proběhnout jenom korespondenčně, co narušuje právní jistotu na straně daňového subjektu.
Novela daňového řádu určitě přináší i pozitiva pro daňové subjekty, které se mohou těšit na modernizaci a elektronickou komunikaci se správcem daně, snížení výše úroku z prodlení či dřívější vrácení odpočtu z DPH. Pokud se skutečně modernizace, kterou Ministerstvo financí bude oficiálně od ledna 2021 spouštět, podaří, ulehčí práci nejenom finančním úřadům, ale i daňovým subjektům.
Potřebujete ohledně nových daňových pravidel poradit? Ozvěte se nám!