Dne 1. února 2020 nabyl účinnosti zákon č. 12/2020 Sb., o právu na digitální služby a o změně některých zákonů, častěji nazývaný „digitální ústava“. Digitální ústava má zásadním způsobem změnit stávající pohled na vztahy mezi orgány veřejné moci a soukromými osobami. Staví totiž fyzické a právnické osoby do pozice uživatelů služeb veřejné moci jako jejích klientů (uživatelů služeb). Zároveň posiluje jejich práva na poskytnutí služeb orgánů veřejné moci elektronicky, tj. formou digitální služby.
Digitální ústava je sice v současnosti již platná a účinná, avšak řada ustanovení má odloženou účinnost. Uplatňována tak začnou být až později. Například na novinku - nahrazení úředně ověřeného podpisu kvalifikovaným elektronickým podpisem si budeme muset počkat ještě téměř další dva roky.
Ústředním pojmem zákona, se kterým však lze pracovat již dnes, je tzv. „digitální služba“. Digitální služba je podle zákona úkon vykonávaný orgánem veřejné moci vůči uživateli služby, který je vedený v katalogu služeb jako úkon v elektronické podobě.
Zákon tedy předpokládá vypracování „katalogu služeb“, který umožní uživatelům služby získat ucelený přehled o tom, na jaké služby orgánů veřejné moci mají právo. Nezáleží přitom na tom, zda jsou poskytovány osobně, asistovaně na kontaktních místech veřejné správy či (plně) digitálně. Katalog služeb by měl být po jeho vypracování dostupný způsobem umožňujícím dálkový přístup.
A proč se vlastně tomuto zákonu přezdívá digitální ústava? Zákon svou strukturou připomíná katalog základních lidských práv a svobod, jelikož jeho jednotlivé paragrafy upravují samostatná digitální práva. Společně se na ně podíváme:
Základním právem dle digitální ústavy je právo na digitální službu. Právem na digitální službu se rozumí právo uživatele obdržet službu v elektronické podobě. Je tedy zákonem garantována možnost komunikovat s úřady státu čistě elektronicky. Z povinnosti orgánu veřejné moci poskytovat digitální službu však vyplývá více než jen právo uživatele domáhat se digitální služby. Důkazní břemeno o tom, že službu nelze v digitální podobě poskytnout, totiž tíží orgán veřejné moci. Úřady tedy nemohou jen tak odmítnout poskytovat služby v digitální podobě.
Právo činit digitální úkon umožňuje uživateli služeb činit úkon vůči orgánu veřejné moci elektronicky. Například prostřednictvím datové schránky, kontaktního místa veřejné správy, sítě elektronických komunikací dokumentem podepsaným uznávaným elektronickým podpisem nebo opatřeným uznávanou elektronickou pečetí a dalšími způsoby. Toto právo má za účel vytvářet tlak na orgány veřejné moci, aby publikovaly interaktivní elektronické formuláře. Tyto formuláře budou umožňovat automatizované zpracování dat. Dále také budou uživatelům předvyplňovat údaje, které již orgány veřejné moci mají k dispozici. Úřady tak nemohou odmítnout komunikovat v elektronické podobě, například prostřednictvím datové schránky. Naopak jsou nuceny zveřejňovat interaktivní formuláře nebo speciální uživatelské rozhraní (API) pro závazný způsob učinění digitálních úkonů.
Dalším výslovně zakotveným právem je právo na prokázání právní skutečnosti. Úřady by podle něj neměly po občanech vyžadovat údaje, které si mohou samy zjistit ve svých rejstřících. Navíc, pokud jsou orgánu veřejné moci dokumenty předloženy v elektronické podobě, není již úřad oprávněn žádat tytéž dokumenty v listinné podobě. Neměly by tedy nastávat situace, kdy doložíte úřadu dokument v elektronické podobě, načež Vás vyzve dodat jej i v papírové podobě.
Vyšší pohodlnost může zajistit také právo na poskytnutí informace o končící platnosti občanského průkazu, cestovního dokladu nebo řidičského průkazu. Informaci o končící platnosti průkazu zasílá orgán veřejné moci do 30 dnů před uplynutím jeho platnosti do datové schránky. Nebo je možné sdělit úřadům například telefonní číslo, na které budou před skončením platnosti dokladu zasílat upozornění.
Zajímavé je také právo na technologickou neutralitu. Podle tohoto práva zpřístupní orgán veřejné moci digitální službu bez závislosti na konkrétní platformě či technologii. To znamená, že úřad nemůže preferovat některé platformy nebo technologie na úkor jiných (a například umožňovat přístup k digitálním službám pouze prostřednictvím operačního systému Windows nebo pouze Mac OS). Naopak, technologická neutralita má přinést nediskriminační přístup k technologiím. Dále úřad poskytne uživateli výstupy digitální služby v otevřeném, a je-li to možné, též strojově čitelném formátu.
účinnost od 1.2.2022
Právo na nahrazení úředně ověřeného podpisu kvalifikovaným elektronickým podpisem patří mezi práva, jejichž účinnost je odložena. V současnosti tedy ještě není možné se jej dovolávat. Jeho pointa spočívá v tom, že zatímco právní předpisy často vyžadují předložení dokumentu s úředně ověřeným podpisem, který nelze jinak nahradit, některé úrovně elektronických podpisů zaručují srovnatelnou úroveň identifikace. Nově tak bude možné úředně ověřený podpis nahradit uznávaným elektronickým podpisem, pokud lze s využitím údajů registru obyvatel ověřit, že certifikát pro elektronický podpis na dokumentu, patří podepisujícímu. Například při převodech nemovitostí se tak digitální občané budou moci vyhnout ověřování podpisů u notáře nebo na poště.
účinnost od 1.2.2022
V budoucnu se dočkáme také práva na osvědčení digitálního úkonu. Osvědčení je povinen vydat orgán veřejné moci bezodkladně po učinění digitálního úkonu. Musí obsahovat důvěryhodné zachycení obsahu digitálního úkonu nebo jinou identifikaci digitálního úkonu, určení osoby, která jej učinila, adresáta digitálního úkonu a způsob, datum a čas provedení digitálního úkonu. V praxi tak bude možné získat okamžité potvrzení o tom, že orgán veřejné moci obdržel žádost nebo jiné podání.
účinnost od 1.2.2022
Dle práva na zápis práva, povinnosti nebo právní skutečnosti může uživatel požadovat zápis práva, povinnosti nebo právní skutečnosti, která se jej týká a vyplývá z úkonu orgánu veřejné moci uvedeného v katalogu služeb, do registru práv a povinností. Uživatel tak bude moci požádat například o zápis oprávnění k řízení motorového vozidla, držení zbraně, nebo také dosaženého vzdělání a do budoucna tyto skutečnosti nebude muset prokazovat doklady nebo průkazy.
účinnost od 1.2.2022
Právo na využívání údajů umožňuje, že orgán veřejné moci nebude moci vyžadovat doložení údajů vedených v základním registru nebo agendovém informačním systému, které jsou mu zpřístupněné pro výkon agendy nebo na základě souhlasu uživatele služby. Cílem tohoto práva je, aby uživatelé služby nebyli nuceni opakovaně dokládat skutečnosti, o kterých veřejná správa již ví, či které vznikly dokonce na základě rozhodnutí veřejné správy.
účinnost od 1.2.2022
Na konec zmíníme i právo na zápis kontaktního údaje. Podle něj může pro zasílání informací souvisejících s digitálními službami uživatel sdělit úřadu elektronickou adresu nebo telefonní číslo. To vše prostřednictvím elektronického formuláře zveřejněného Ministerstvem vnitra. Právo na zápis kontaktního údaje tak může přijít vhod například v souvislosti s informací o končící platnosti občanského průkazu podle bodu 4. Úřad Vám informace zašle takovým způsobem a na takovou adresu, jakou mu sdělíte.
Digitální ústava v žádném případě nevylučuje a ani neomezuje využití dosavadních způsobů poskytování služby podle volby uživatele. V závěru naopak dokonce obsahuje ujištění, že nepodnikající fyzické osoby nemohou být nuceny digitální služby využívat nebo činit digitální úkony.
Digitální ústava má pouze za cíl umožnit elektronicky jednat i tam, kde to doposud nebylo možné. Je tak na každém, zda této možnosti využije nebo dá přednost papíru.
Článek je třetím dílem ze série článků věnovaných elektronickému právnímu jednání. V prvním díle jsme se věnovali jak funguje elektronický podpis a jakými způsoby lze elektronicky právně jednat. Druhý díl byl věnován tématu jakým způsobem probíhá elektronické podepisování dokumentů prostřednictvím různých aplikačních řešení.
Lámete si hlavu při jednání s úřady? Máte nějaké otázky? Napište nám!